Manželství dlouhodobě v krizi - rozvod vidím jako jediné řešení

Dobrý den, moje manželství je dlouhodobě v krizi. Se ženou jsme měli svatbu v kostele před 25 lety a máme dvě dospělé děti, které ještě studují.  Během těch společných let se mezi námi vytratila důvěra, úcta, láska. Přetrvává mezi námi trvalé nápětí a hádky. Žena je  stále nespokojena. Vztahově žijeme spíše jako bratr a sestra, občas jezdíme během léta společně někam na dovolenou, ale intimní život nevedeme snad 20 let.  

Děsí mě představa, co bude za pár let po odchodu dětí z rodinného hnízda, až dostudují a najdou si zaměstnání i bydlení. Na vztahu se nedá vůbec pracovat, protože žena se stále vrací s vyčítkami a křivdami, neumí nabídnout vlídné slovo. Hádky a výčitky jsou pro ni jakoby živnou půdou si ze mne udělat viníka její vnitřní nespokojenosti. Závidí všem kolem sebe. Přitom chodí pravidelně do kostela. Nerozumím tomu. Jsem už psychicky vyčerpaný.

Jako jediné řešení vidím rozvod a zneplatnění manželství. Prosím o radu, jak postupovat.

Děkuji.

-redakčně upraveno- 

Milý... 
 děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Trápí vás, že se ženou už dlouho nežijete jako manželé a ptáte se, jaké vyhlídky má vaše manželství. Konkrétně vás zajímá zneplatnění manželství. Chtěla bych předeslat, že pro manželství uzavřené dvěma pokřtěnými v kostele platí, že je nerozlučitelné a manželský slib trvá až do smrti jednoho z partnerů. Situace zneplatnění manželství se týká momentu vzniku manželské smlouvy. Dlouhým procesem na církevním soudu se zkoumá, zda manželství bylo uzavřeno platně, zda v čase jeho uzavření nenastaly okolnosti, které by znemožnily jeho vznik. Pokud byste chtěli podstoupit šetření na církevním soudu, bylo by potřeba kontaktovat některého z advokátů církevního soudu viz https://apha.cz/arcidieceze-prazska/cirkevni-soud/ . Předtím byste ale museli být nejprve civilně rozvedení. Pak teprve by bylo možné zkusit zahájit soud s cílem prozkoumat platnost vzniku vašeho manželství. Proces může trvat i několik let a výsledek je nejistý.

Píšete, že v tuhle chvíli vidíte jen jediné řešení. Životní zkušenosti ukazují, že v každé situaci je možné najít i několik různých cest. Jen je potřeba se podívat z různých úhlů pohledu případně s pomocí nějakého doprovázejícího, rodinného terapeuta nebo mediátora. Kontakty na poradny najdete https://www.manzelstvi.cz/zivot-v-manzelstvi/krize-v-manzelstvi/kde-hledat-pomoc-pro-manzelstvi.html, mediace https://mediace.legal/cs/home-cestina/. 

Obtížných a těžkých věcí se mezi vámi za léta nakupilo hodně, ale nemyslím si, že by nebylo možné uzly rozplést a hledat cestu ven, k lepšímu společnému žití. Rodičovství nejde rozvést ani zneplatnit. I když jsou vaše děti už dospělé, vliv a příklad rodičů je pro ně stále důležitý. Dokonce podle zkušenosti mnohých rozchod rodičů prožívají dospělé děti hůř, než děti malé. A tak by i kvůli nim mělo smysl pokusit se na vztahu ještě zapracovat.

Zároveň vnímám vaši beznaděj z toho, že se vám nedaří na vztahu pracovat. Srážejí vás výčitky vaší ženy, i v ní se nastřádalo hodně hořkosti. Slíbili jste si lásku, úctu a věrnost a pozvali jste do vašeho vztahu Boha. I když z vaší i z manželčiny strany se mnohé vytratilo, On zůstává věrný a je s vámi. Je možné se opřít o něj. Obracíte se na linku víry, a tak bych vás chtěla povzbudit v hledání opory a podpory u Boha. Nedokážeme si ani představit, jak hodně mu na nás záleží, a když děláme věci proti svému štěstí, jistě ho to bolí. Moc bych Vám přála, abyste zakusil jeho lásku a podporu. Je smutné, že Vaše žena Vám neumí dát lepší příklad. I ona je plná bolesti. Je ale nadějné, že spolu ještě dokážete jezdit na dovolenou a trávit společné dny. Tělesná intimita je pro manželský vztah důležitá, ale neomezuje se jen na pohlavní styk. Pro manžele v pozdějším věku je důležité objetí, políbení, pohlazení. Vzpomenete si, kdy jste naposledy vzal svoji ženu za ruku? Intimita duchovní a duševní je pro vztah stejně důležitá.

Bolí Vás představa, co bude za pár let vašeho soužití. Ale představa úplné samoty může být ještě bolestnější. Proto je velmi vzácné, že o tom přemýšlíte už dopředu a hledáte co s tím. Řešením není, když odejdeme od svého trápení. Nedá se za ním udělat tlustá čára. Nosíme si ho s sebou, kamkoliv jdeme. Cestou je začít postupně, malými krůčky, sám u sebe. Případně i ve spolupráci s druhým, pokud i na jeho straně se najde trochu dobré vůle. Zkuste se vrátit ke kořenům vašeho vztahu...

Nikdo není dokonalý, když přijmeme druhého jako živého člověka, ve kterém se to nejlepší ještě neprojevilo, najdeme dobrého přítele, se kterým můžeme společně stárnout, držet palce dětem na jejich cestě a společně se radovat z jejich úspěchů a třeba i případných vnoučátek…

Moc bych Vám přála, abyste dokázali dát vašemu manželství ještě šanci a zakusili radost z malých každodenních zázraků. Modlím se za Vás i za Vaši rodinu.

Kategorie otázky: Manželské krize