Křest dětí

Dobrý den,

jaké jsou podmínky pro udělení křtu dítěti?

První křesťané byli většinou dospělí lidé, kteří se setkali s Bohem a uvěřili v něho. Proto sami požádali o křest. Součástí křtu byl i okamžik, kdy tito žadatelé vyznali před shromážděným společenstvím věřících svou víru. Teprve potom byli pokřtěni.

V případě malých dětí je zřejmé, že nemají ještě duševní schopnosti na takové úrovni, aby mohly odpovědně vyznat víru. Setkáváme se však již na stránkách Bible s případy, kdy byl pokřtěn nejen žadatel, ale také „celý jeho dům“, čímž Řekové označovali všechny členy domácnosti včetně dětí. Proto s důvěrou křtíme i děti, ale s důležitou podmínkou: Dítě ke křtu musí přivést rodiče, resp. jejich zákonní zástupci a ti také musejí dát záruku, že se vynasnaží vytvořit doma prostředí žité víry. Pak dítě s vysokou pravděpodobností vyroste v prostředí, v němž zcela přirozeně objeví základní křesťanské hodnoty i tolik důležitou praxi duchovního života. Jistě to není naprostá jistota, že dítě ve své dospělosti víru nakonec neodmítne. To nelze nijak pojistit a svoboda člověka tu hraje důležitou roli. Avšak každý rodič, ať chce či nikoli, vytváří určité typické prostředí výchovy a to zcela zásadně děti ovlivní. Církev z této staletími ověřené zkušenosti vychází a požaduje, aby se rodič toužící po křtu svého potomka zaručil, že prostředí prostoupené vírou vytvoří. A to nejen ve smyslu poučování dítěte, ale především tím, že alespoň jeden z rodičů sám víru má a žije z ní.

Nevěřící rodiče

Někdy přicházejí rodiče, z nichž víru žije pouze jeden. Podstatné je, aby se rodiče na přijetí křtu a výchově ve víře shodli nebo aby nevěřící strana dala souhlas s touto výchovou.
Pokud ani jeden z rodičů není pokřtěný, pak je třeba se nejprve zastavit nad jejich vlastní cestou víry. V takovém případě je důležité připravit na křest nejprve rodiče a dítě pokřtít až spolu s nimi.

Kmotr

Křtem dítě vstupuje do společenství církve. A protože toto společenství nemá být jen symbolické, dostává při křtu každý pokřtěný kmotra. Jde o pokřtěného a biřmovaného katolíka, kterému je alespoň 16 let, žije z víry a bude schopen dítěti v době jeho růstu pomáhat slovem, modlitbou i příkladem, aby poznalo víru a její velikou hodnotu. Někdy je možné mít kmotry dva, zejména pokud má například dívce být kmotrem muž. Pak je vhodné, aby existovala možnost obrátit se i na ženu, a druhým kmotrem bude tedy žena.
Někdy si rodina přeje, aby byl dítěti takovým blízkým člověkem i někdo z jiné církve či někdo nepokřtěný. Pak to sice nemůže být kmotr v plném významu slova, ale hovoříme zde o „svědkovi křtu“.

Výjimky

Bohužel nejsou v životě jen pokojné okamžiky, ale můžeme se ocitnout také v ohrožení života. V takovém případě je třeba jednat neprodleně a pokřtít i toho, kdo ještě neprošel řádnou přípravou nebo nesplňuje běžně stanovené podmínky. Platí to také pro děti a jejich rodiče. V těchto závažných okamžicích je třeba se neprodleně obrátit na kněze farnosti.

Křest dětí školního věku

Jiná situace je u dětí školou povinných. Protože jde o děti, které jsou již samy schopny mnohé věci rozpoznat a také se v mnohém samy rozhodovat, je třeba již pracovat s jejich schopnostmi a ty také zapojit do přípravy. Souhlas takového dítěte je pro křest důležitý a bude i součástí vlastního obřadu, i když obřad může být upraven s ohledem na věk dítěte. Samozřejmě je i zde potřebný souhlas rodičů.

Co dál?

Křtem život víry začíná a tento začátek bude později doprovázen ještě dalšími svátostmi, které vybavují dítě k plnému životu s Bohem i uprostřed světa. Jde především o svátost eucharistie a biřmování. Obě svátosti se udělují až ve věku, kdy je už dítě schopné samostatnějšího uvažování a rozlišování. Je tedy zřejmé, že dítě má vyrůstat nejen v prostředí věřící rodiny, ale také ve společenství věřících lidí. Toto společenství víry pak pomáhá dítěti upevňovat křesťanské hodnoty, učit se modlit i společně prožívat běžný život.
 

Kategorie otázky: Křest dětí