Jak svědčit? Jak reagovat na posměch nevěřících?

Lidi kolem se mě často ptají, kde beru jistotu, že existuje Bůh a že po smrti existuje život.  Já jsem si pochopitelně jist. Jak na to ale mám reagovat? Jaké nabídnout "důkazy"? Potřebuji já nějaký důkaz? Prý ano, když věřím, že "prý" potřebuji sám pro sebe mít důkaz, že to, v co věřím, existuje. Dokonce mám mít strach, že se celý život modlím zbytečně a ani to nepoznám, když po smrti bude "nic". Jak může být nic?

Já nepochybuji, ale můžete mi dát nějaký návod, jak reagovat? Nějaké učené odpovědi? Které by samozřejmě nikoho neprovokovaly, ale napověděly, popř. ukázaly správnou cestu?

Ahoj!
Není úplně snadné na ně odpovědět. Domnívám se totiž, že neexistuje žádný "soubor důkazů", po kterých člověk uvěří. Navíc mnoho diskutujících často nehledá pravdu, ale snaží se pouze dokázat něčí zdánlivý omyl. Každopádně definitivní jistotu skutečně získáme až po smrti. Proto to je víra.

Problém je také v tom, že v křesťanství jde především o VZTAH. Vztah mezi člověkem a milujícím Bohem. Bohem, který obětoval svého syna Ježíše Krista za záchranu nás všech, protože každého z nás miluje. Podobně jako v ostatních vztazích, i zde platí, že láska není vidět. Proto patrně Exupery říká, že co je důležité, je očím neviditelné. I kdybych rozdělil svou ženu na milion kousků, lásku bych nenašel. Přesto vůbec nepochybuji o tom, že mě miluje. Může se ale leckdo ptát, kde beru tu jistotu, že mě miluje. A jestli to opravdu myslí vážně. Jaké mám důkazy?

Její láska (podobně jako ta Boží) se projevuje v jejím chování, podobně jako by se měla láska projevovat v životě křesťana. Těžko tomu ale uvěří ten, kdo lásku nikdy nezažil. Podobně jako je možné někomu vyprávět romány o zamilovanosti, dokud ale nebude mít vlastní zkušenost, budou to pro něj pouze prázdná slova...

Tím, že jsem poznal Ježíše jako někoho, kdo je skutečný, živý a kdo za mě položil svůj život, věřím mu a chci ho následovat. Dnes a denně s ním mohu být v kontaktu, mohu se od něj učit i se nechat milovat. Vím tedy, že je "více než tesař" (doporučuji k přečtení stejnojmennou knihu jejíž autorem je Josh McDowell; lze tam najít různé historické důkazy). Tím, že jsem Ježíše osobně poznal a důvěřuji mu, věřím také, že je pravda i to ostatní, co říká. Tedy že existuje život po smrti a že proto přišel, aby mě zachránil.

Ještě jedna věc je důležitá. Farizeové a zákoníci viděli Boží skutky, přesto jejich srdce zůstalo tvrdé. V rozhovorech může zaznít tisíc geniálních argumentů, přesto je člověk nepřijme (nějaké argumenty ale najdeš třeba na www.buh.cz). Je tedy nutné prosit o vedení a světlo Ducha svatého - do všech těchto rozhovorů (před, během i po), aby se slova dotkla srdce daného člověka. Tedy aby Bůh pronikl až k srdci dotyčné osoby a dal mu poznat svoji lásku.

Namísto "důkazů" a argumentů lidem předkládám "svědectví" - tedy mluvím o tom, co s Bohem zažívám já, kým je pro mě osobně, jak mi pomohl, kdy a jak mě pozvedl a jak působí v mém životě. Případně se s nimi mohu modlit. Pokud totiž učiní zkušenost s Boží láskou, již nebudou potřebovat argumenty ani důkazy...

Buď tedy světlem ve tmě!
 

Kategorie otázky: Evangelizace