Jak být dobrým kmotrem?

Stal jsem se kmotrem, hledám informace, jak nejlépe naplnit tuto službu.

Nejprve Vám budu citovat Kodex církevního práva:

Pokud je to možné, má křtěnec kmotra, který má pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života, křtěnce dítě představuje spolu s rodiči u křtu a snaží se, aby pokřtěný žil křesťanským životem, odpovídajícím křtu, a věrně plnil křestní závazky (CIC, 872).

Kodex stanovuje podmínky, za kterých může být křesťan kmotrem. Mezi těmito podmínkami, které ukazují na svátostný život, je i to, že má vést „život odpovídající víře a převzatému kmotrovství“ (CIC, 874, § 1.).
 

A co říká Katechismus katolické církve:

Aby se mohla křestní milost rozvíjet, je důležitá pomoc rodičů. Je to také úkol kmotra nebo kmotry, kteří mají být dobrými věřícími, schopnými a ochotnými být oporou nově pokřtěnému, dítěti nebo dospělému, na jeho cestě křesťanského života. Jejich úkol je opravdovou církevní službou („oficium“). Celé společenství církve má částečnou odpovědnost za rozvoj a uchování milosti, přijaté při křtu (KKC, 1255).

Pak se o kmotrovství zmiňuje Katechismus ještě v souvislosti s biřmováním, kde se doporučuje, aby křestní kmotr byl i biřmovacím (KKC, 1311).

Do třetice jak mluví předmluva ke Křestním obřadům dětí: „Při křtu dítěte má být kmotr. Zastupuje duchovně rozmnoženou rodinu dítěte a zastupuje i církev jako matku. Je-li potřeba, má pomáhat rodičům, aby dítě dospělo k vyznání víry slovem i životem“ (Křestní obřady, Všeobecný úvod, 8).
 

Jak být kmotrem v praxi?

Když se postavíme na dva citované odstavce, tak můžeme říci, že kmotr se má především snažit o život s Bohem. To není málo. Měl by se ve víře vzdělávat a stále více pronikat do tajemství života s Bohem. Běl by být svému svěřenci nabídnout inspiraci víry ve všedním životě. Pokud by sám víru neměl, jak by ji mohl předat? Aby mohl být vzorem, měl by mu být nějakým způsobem nablízku. Měl by svým způsobem patřit do rodiny kmotřence. Měl by mít otevřenou cestu i k rodičům kmotřence, kteří jsou prvními zodpovědnými za „pravdivé dovršení svátosti“ (Křestní obřady, Křest malých dětí, 3). Měl by i je povzbuzovat ve víře, protože své děti vychovávají dříve než si to uvědomí, že ho vychovávají, tj. příkladem svého života.

Že stojí spolu s rodiči před služebníkem církve, který se ptá při křestních obřadech na jméno a pak kmotrovi nechá zapálit křestní svíčku od velikonoční svíce, není formalita nebo prázdný ritualismus. Kmotr bude jednou stát spolu s rodiči před Boží tváří a vzpomene si na svou pomoc při předávání víry kmotřenci.

Nabídnul jsem takový ideál kmotra ve světle církevních dokumentů. V životě nic není jednoduché, ale Bůh nechce, abychom žili jako nadlidi. Bůh doplní naši snahu, naše úsilí. Při křtu se totiž otevírá pramen milosti a rodiče, kmotři i společenství křesťanů pomáhá této milosti nebránit.

Kategorie otázky: Křest dospělých, Křest dětí