Hinduismus a meditace

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaký máte názor na hinduismus a na meditace, které vám návodí pocit klidu a bezpečí? Ve směru, který se učím a zažívám, je právě Ježíš Kristus symbolem té největší bezpodmínečné lásky. Po meditaci se cítím o hodně lépe.  
Moje otázka zní, proč jsou tyhle směry považovány za okultní a špatné nebo ty, co vás svádějí z cesty, když právě Ježíš tam zaujímá velkou část učení?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
máte pravdu, že někteří křesťané hinduismus odmítají, jako okultní a špatný. To však neznamená, že tomu tak je. Uvnitř křesťanství existuje mnoho názorových proudů a některé z nich jsou v tomto poměrně radikální. Skutečný postoj katolické církve v těchto otázkách je ve skutečnosti dost jiný a podstatně vstřícnější.

Hinduismus nepředstavuje jedno náboženství ve smyslu, jak je chápeme na Západě. Jde spíše o celý náboženský svět, který stojí na určitých společných základech, ale je velmi rozmanitý ve svých projevech a formách. To, co dnes nazýváme hinduismem, je ve skutečnosti soubor mnoha náboženství a náboženských směrů, které se od sebe často liší daleko více, než třeba křesťanství od islámu, které přitom považujeme za velmi různá náboženství.

Nelze proto jakkoliv posuzovat hinduismus jako celek. A když ho vůbec hodnotit, tak jedině jeho jednotlivé náboženské směry zvlášť. Z pohledu křesťanství jsou mezi nimi velké rozdíly, přičemž řada z nich má křesťanské víře a Kristu velmi blízko, jiné jsou hodně vzdálené. Určitě nelze nazvat celý hinduismus jako okultní, maximálně některé jeho proudy, či konkrétní nositele. Ale to lze učinit i v případě křesťanství.

Katolická církev se na východní náboženství kouká optikou Druhého vatikánského koncilu, který říká, že odlesky té samé pravdy, kterou zjevuje Kristus se objevují i v jiných náboženstvích. To znamená, že i upřímně hledající lidé v jiných náboženstvích mohou být otevřeni jednomu Božímu Duchu. Nabádá nicméně k rozlišování, protože vedle Božích podnětů každé takové náboženství obsahuje i mnoho lidského, které může být subjektivní, případně i negativní.

Například mnohobožství je z pohledu křesťanství těžko přijatelné, neboť Boha vnímá striktně monoteisticky. Víru ve více božstev lze nicméně chápat jako určitý pokus lidí o personifikaci různých projevů a vlastností jednoho Boha. Je ale otázkou, jestli se člověk spíše v takovém náboženském pojetí dříve neztratí, než se skutečně přiblíží k jedinému pravému Bohu.

Píšete rovněž o meditaci. Tady je třeba se ptát, co je jejím cílem. Jestliže je nástrojem lidského zklidnění, aby se člověk cítil lépe, tak je to spíše prostředek psychologický, na úrovni relaxace. Tady není v křesťanství žádný rozpor, i když se ještě nedá mluvit o modlitbě. Jinak je tomu v případě, když je meditace brána jako náboženský nástroj, jako prostředek ke spojení s Bohem. Tady je pak rozhodující, s jakým pojetím Boha ten který člověk usiluje o spojení. Křesťanství zná tzv. kontemplaci, která je skutečně hlubokým vnitřním spojením s Bohem v lásce. Východní pojetí meditace mají nicméně i jiné cíle, některé z nich směřují ke spojení s nějakým dílčím božstvem, nebo k vlastnímu vyprázdnění člověka. Takové formy jsou křesťanství vzdálenější…

Pokud by Vás více zajímaly otázky meditace a křesťanské kontemplace, pak jedním z vhodných autorů je například Anselm Grün.

Přeji Vám moudrost Ducha na Vaší cestě.

Kategorie otázky: Náboženství různá