Evangelizace na území, kde je křesťanství postaveno mimo zákon

Dobrý den,
viděl jsem film „Mlčení“ o evangelizaci Japonska v polovině 17. století. Křesťanství tam bylo v té době postavené mimo zákon a křesťané museli svou víru skrývat. Dva portugalští jezuité, kteří se tam vydali na misie, zvěstováním evangelia uvádí obyvatele do bezprostředního nebezpečí pronásledování a téměř jisté mučednické smrti. Oba během svého přísně utajeného pobytu sledují brutální mučení japonských křesťanů po desítkách, stovkách,… Film zachycuje jejich pochybnosti o smyslu misie, zkušenost, že Bůh k jejich otázkám mlčí. Jeden z jezuitů nakonec Krista veřejně zapře, aby zastavil další brutální popravy, což se mi zdá v tu chvíli jako projev lásky. Mohl Ježíš chtít takové oběti?
Nemůžu si pomoct, doléhá na mě pocit nesmyslnosti takového utrpení. Nestojí za takovou evangelizací lidská pýcha? Vím, Ježíš řekl, jděte do celého světa... Ale co tam, kde jde režim s takovou vervou proti?
Na druhou stranu, v době Ježíše a starého Říma také společnost nebyla připravena na přijetí evangelia a následovalo kruté pronásledování křesťanů…
Omlouvám se za asi ne úplně srozumitelně formulovanou otázku. Přemýšlím v té souvislosti také nad současností, např. nad územím, které je ovládané radikálním islámem. Jak zvěstovat evangelium, když je jasné, že to bude pro misionáře i lidi znamenat bezprostředně mučednickou smrt? Kam až zajít?
Děkuji za Váš názor.

Dobrý den.
Děkuji za zajímavou otázku. Existuje hned několik způsobů, jak ji uchopit. Pokud opravdu byla pohnutkou misionářů, nebo těch, kteří je vyslali, pýcha, co z toho vyplývá? Zásluha hlasatelů je umenšena nekvalitní motivací, ale záležitost sama, tedy hlásání evangelia, je nepochybně dobrou věcí.
Z jiného úhlu pohledu: Pro křesťana není pozemský život nejvyšší hodnotou. V mezních situacích může věřící člověk stát před rozhodnutím, zda zachovat život pozemský a riskovat věčný, nebo naopak.
A ještě jinak: Ježíš výslovně upozorňuje, že posílá své učedníky jako ovce mezi vlky. Takové výroky nepochybně evokují možné až pravděpodobné ohrožení života.
Správně připomínáte starý Řím. Právě v konfrontaci s ním dochází církev poznání, že volá-li Bůh k mučednictví, dává také sílu ho zvládnout. Hrdinství pochopitelně nemůže být obecně platnou normou. Nemůžeme ho po nikom vyžadovat. Na druhou stranou je obtížné někomu z tzv. rozumných důvodů bránit, pokud ho Bůh volá. Samozřejmě nejde pouze o riziko misionářů, ale také jejich posluchačů. Myslím, že v principu i zde platí výše uvedené.
Kam až zajít? Může to znít alibisticky, ale já jsem opravdu přesvědčen, že Bůh se postará. Najde si někoho, kdo to riskne… A my ostatní se za to můžeme modlit.
S přáním všeho dobrého
Pavel Tobek

Kategorie otázky: Evangelizace