Abraham - neměla bych takovou víru

Ahoj,
mám jeden dotaz. Když řekl Bůh Abrahamovi, aby zabil svého syna, Abraham to chtěl udělat, ani neváhal.
 Já ale vím, že bych to nezvládla. Nedokázala bych něco takového udělat.
Znamená to, že nemám Boha na prvním místě?  Mám z toho strach, strach z pekla.
 

Milá ...,
zdravím Tě. Díky za dotaz, že přemýšlíš a hledáš pravdu.

Musíme daný úkol, oběť vidět v kontextu doby.
Abrahám, je první člověk, co komunikuje s Bohem a začínají se psát dějiny spásy - Bůh má plán, touží rozmnožit celý Izrael, jako hvězdy na nebi. Abrahám, praotec víry, je ten, který začíná. Příkaz, aby daroval vlastního syna, je zkouška Abrahámovy víry. Abrahám je nám vzorem pevné, nezlomné víry. Je to náš praotec víry.

Nemusíš, se bát, Bůh si nepřeje, abychom umírali za druhé. Bůh tě nepožádá, abys položila život za maminku. Každý lidský život i tvůj, je hodnotný, cenný, krásný a v očích Božích má nevyčíslitelnou hodnotu. Vidím jako moudré dobře žít s rodiči, pomáhat, milovat je, jak nejlépe umíš.

Rovněž a ve stejné míře měj ráda Boha, následuj ho, služ mu. Tak jak nás učí Ježíš: Miluj Boha, bližního (maminku,...) jako sebe sama. Jsou to tři cesty, tři spojené nádoby, ve kterých jsme, žijeme a rosteme.

Přeji ti, ať máš radost z cesty, kdy miluješ, sloužíš a poznáváš Boha.
Rovněž ti přeji, ať zakoušíš krásné přátelství s mámou, máš s ní dobrý vztah a rozvíjíš se jako milovaná dcera.
Také nezapomínej na vztah k sobě. Měj čas na sebe, buď pevná a sama sebou v pokoře.
Když pokorně miluješ Boha, bližního i sebe sama tam, kde žiješ, a jak nejlépe umíš, neboj se, peklo je daleko.
Na závěr: žij tak, aby všechny Tvé skutky směřovaly k dobru, Bohu, lidem a k úctě sebe sama.
 

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible