Květná neděle – cyklus B

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys nám poslal svého Syna: stal se člověkem, ponížil se a byl poslušný až k smrti kříže; dej, ať také my za všech okolností konáme tvou vůli, abychom tvého Syna následovali a měli účast na jeho vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého ...

1. ČTENÍ

Boží služebník je zde líčen jako protiklad svého lidu, kterému připadá těžké naslouchat Božímu slovu. "Služebník" je naopak dokonalým učedníkem. Charakterizují jej dva postoje: 1. je zcela otevřen naslouchání Božímu slovu celým srdcem, 2. zvěstuje to, co je mu řečeno, i přes nepřátelství a utrpení, které si tím přivádí.

Iz 50,4-7

Pán, Hospodin, mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem. Každé ráno mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníka. Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.
Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben.

ŽALM 22

Odpověď: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí, – šklebí rty, pokyvují hlavou: – "Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí, – ať ho zachrání, má-li ho rád!"
Obkličuje mě smečka psů, – tlupa zlosynů mě svírá. – Probodli mi ruce i nohy, – spočítat mohu všechny své kosti.
Dělí se o můj oděv, – losují o můj šat. – Ty však, Hospodine, nestůj daleko, – má sílo, pospěš mi na pomoc!
Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu, – uprostřed shromáždění budu tě chválit. – "Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, – slavte ho, všichni z Jakubova potomstva. – boj se ho, celé Izraelovo plémě!"

2. ČTENÍ

V první části se hlouběji rozvádí Ježíšova "kenoze", tj. "vyprázdnění se" od nároků na pocty a slávu. Ježíš se "vyprázdnil": stal se služebníkem, obyčejným člověkem, který dokonce zemřel potupnou smrtí kříže. Navenek se "zřekl" svého jména (avšak nepřestal být Bohem a Pánem slávy, jen to nebylo zjevné očím lidí), a proto jako člověk dostal Jméno nad jiná jména. Ponížený a potupený služebník byl povýšen a stal se Pánem!

Flp 2,6-11

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno.

EVANGELIUM

Jestliže už skrze jeho mocné činy a učení bylo jasné, že je Mesiášem, teprve nyní se ukazuje, jakým Mesiášem je: Mesiášem trpícím. Avšak nejen skrze události utrpení, ale také skrze slova poznáváme hlouběji identitu Ježíše z Nazareta: během procesu (14,52-65) on sám poprvé jasně prohlašuje, že je Božím Synem. Pod křížem pak zaznívá další důležité svědectví: setník rozpoznává v ukřižovaném Božího Syna (15,39).

Mk 15,1-39 (zkrácené)

Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Vojáci ho odvedli dovnitř dvora, to je do vládní budovy, a svolali celou četu. Oblékli mu rudý plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho začali pozdravovat: "Buď zdráv, židovský králi!" Bili ho rákosovou holí po hlavě, plivali na něj, klekali na kolena a holdovali mu.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu rudý plášť, oblékli mu zase jeho šaty a vyvedli ho, aby ho ukřižovali.
Jistého Šimona z Kyrény, který právě přicházel z pole a šel kolem – otce Alexandrova a Rufova – přinutili, aby nesl jeho kříž. Přivedli ho na místo, kterému se říkalo Golgota, což znamená v překladu Lebka.
Dávali mu víno s přimíchanou myrhou, ale on ho nepřijal. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty: losováním o nich rozhodli, co si kdo má vzít. Bylo devět hodin dopoledne, když ho ukřižovali. Jeho provinění hlásal nápis: "Židovský král". Zároveň s ním ukřižovali dva zločince, jednoho po jeho pravici, druhého po levici.
Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili, potřásali hlavou a říkali: "Hleďme, chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase vystavět! Zachraň sám sebe a sestup z kříže!"
Stejně tak se mu mezi sebou posmívali i velekněží a učitelé Zákona a říkali: "Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže. Mesiáš, izraelský král! Ať nyní sestoupí z kříže, abychom to viděli a uvěřili!" Tupili ho i ti, kdo byli spolu s ním ukřižováni.
Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani?", to je v překladu: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"
Když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli kolem, řekli: "Hleďte, volá Eliáše!" Jeden z nich odběhl, namočil houbu do octa, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít; říkal přitom: "Počkejte, chceme vidět, zdali ho Eliáš přijde sejmout!"
Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled.
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Když setník, který stál při tom naproti němu, uviděl, že tak vydechl naposled, prohlásil: "Tento člověk byl opravdu syn Boží!"

K ZAMYŠLENÍ

Když letos slyším pašije, zprávu evangelisty o událostech Kristova umučení, vzpomínám si na slova svatého Ignáce z knížky jeho Duchovních cvičení: "Když tedy vidím, co pro mne Kristus učinil, budu se ptát, co já musím učinit pro něho..." Vždyť to, o čem uvažuji, vstupuje do mého srdce a stává se modlitbou. Modlitba pak má proniknout a proměnit můj život.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

6. 4.

Iz 42,1-7

Jan 12,1-11

Komentář: Iz 42,1-7
Izaiášův zpěv o Božím služebníku mluví o jeho odhodlání: ohlašovat právo, přinést uzdravení, zprostředkovat smlouvu Boha s lidem, vyvést "ty, kdo bydlí ve tmách." Kde se v tomto textu najdu já, co mi dává naději, co očekávám od Božího služebníka – Krista?

7. 4.

Iz 49,1-6

Jan 13,21-33.36-38

Komentář: Iz 49,1-6
Druhý Izaiášův zpěv mluví o poslání Božího služebníka. I mně Bůh dal jedinečné poslání, nezapomínám na ně, snažím se je naplňovat ve svém životě, jsem v něm věrný(á)?

8. 4.

Iz 50,4-9a

Mt 26,14-25

Komentář: Iz 50,4-9a
V dalším Izaiášově zpěvu Boží služebník naslouchá Hospodinovu hlasu a koná (navzdory protivenstvím) Boží vůli. Toto dokonale naplnil Ježíš na kříži. Děkuj za to ve své modlitbě a naslouchej Božímu hlasu. K čemu tě zve?

Zelený čtvrtek 9. 4.

1 Kor 11,23-26

Jan 13,1-15

Komentář: 1 Kor 11,23-26
"Kdykoli jíte a pijete ..." Eucharistie je největším Božím darem, Kristus přebývá uprostřed svého lidu. Děkuj za velikost tohoto daru, za posilu na cestě, za Krista, který je přítomen v tvém životě, který přebývá v tvém srdci.

Velký pátek 10. 4.

Iz 52,13 – 53,12

Jan 18,1 – 19,42

Komentář: Iz 52,13 – 53,12
Poslední Izaiášův zpěv o Božím služebníku mluví o jeho utrpení. Zůstaň u tohoto textu, přečti si jej znovu, vnímej jej v den památky Kristova utrpení a smrti na kříži – za tebe!

11. 4. Vigilie slavnosti Zmrtvýchvstání Páně

Gn 1,1 – 2,2; Gn 22,1-18; Ex 14,15 – 15,1; Iz 54,5-14; Iz 55,1-11; Bar 3,9-15.32 – 4,4; Ez 36,16-17a.18-28; Řím 6,3-11

Mt 28,1-10

Komentář: Všechna dnešní čtení (vyber si jedno z nich k četbě a k modlitbě) jsou výpověďmi o Boží lásce k člověku. A já mám dnes (při obnově křtu o vigilii) obnovit své rozhodnutí odpovídat na tuto lásku láskou – vůči Bohu i vůči svým bližním.