Sekce: Nedělní liturgie
12. 1. 2020
Křest Páně - Cyklus A
VSTUPNÍ ANTIFONA
Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil.“
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna…
1. ČTENÍ
Od 40. kapitoly se styl proroka Izaiáše mění, a proto se domníváme, že jde o jiného autora než v předešlé části. Tento text vznikl v době největšího útlaku v babylonském zajetí v 6. stol. př. Kr. a právě zde Bůh zaslibuje „Služebníka“, který Izrael zachrání. Jak bude jeho záchrana vypadat?
Iz 42,1-4.6-7
Toto praví Hospodin: „Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Ostrovy čekají na jeho nauku.
Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti, vzal jsem tě za ruku, utvořil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kdo bydlí ve tmách.“
ŽALM 29
Žalm mluví o „hlasu“ Hospodina. Jak tento Boží hlas působí? Může bořit, lámat cedry… ale především povzbuzuje věrné ke chvále.
Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, – vzdejte Hospodinu slávu a moc. – Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, – v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! – Hospodin nad spoustami vod! – Hlas Hospodinův, jak je mocný, – hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem, – v jeho chrámu však všichni volají: Sláva! – Hospodin trůnil nad potopou, – Hospodin jako král bude trůnit věčně.
2. ČTENÍ
Apoštol Petr se podivuhodným způsobem dostane do domu pohanského setníka Kornelia, který zatoužil poznat víru. Když Petr slyší, jak Bůh jedná v srdcích těchto pohanů, plný radosti vypráví, jak to všechno s Ježíšem začalo…
Sk 10,34-38
Petr se ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.“
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja.
EVANGELIUM
Všichni evangelisté zmiňují Ježíšův křest. Jedná se tedy o zásadní scénu. Jan Křtitel ví, že Kristus nepřijímá křest jako znamení obrácení či pokání. Ježíš touto událostí zahajuje své veřejné vystoupení. Je zřejmé, že mandát mu dává sám Bůh Otec! Znamená to, že jednat bude nejen Ježíš, ale celá Nejsvětější Trojice.
Mt 3,13-17
Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
Ježíš mu však řekl: „Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.“ A tak mu vyhověl.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle – otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.“
ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Hle, ten, o němž Jan Křtitel řekl: „Já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.“
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Děkujeme ti, Bože, žes nás nasytil svátostným pokrmem, a pokorně tě prosíme: dej, abychom se směli nazývat a skutečně byli tvými dětmi a věrně poslouchali tvého jednorozeného Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
K ZAMYŠLENÍ
Ani v příběhu o křtu není možné, podobně jako u narození, z krátké zprávy odhalit přesný průběh události. Evangelisté zaznamenali ve zkratce jen to podstatné. Citují však slova žalmu: „Ty jsi můj syn…“ (Žl 2,7). Pro první křesťany šlo o zásadní argument: Bůh již stovky let před apoštoly kohosi nazývá synem! Nejde tedy o žádný „vynález“ evangelistů či samotného Ježíše. Co to ale znamená? Ježíš je Synem Božím od počátku, nikoli od křtu. Zde se však plně ukázal lidem jako Syn Boží, který přišel na sebe vzít hřích člověka. Bez obrácení hříšníka to však nejde. Pokud však někdo přichází s pokorou ke Kristu, má cestu k Bohu otevřenou!
Další zamyšlení k tomuto textu:
Je na místě otázka, proč se Kristus nechal pokřtít. Je jasné, že tento křest mu „nic nepřidal“: všimněme si, že Duch sestoupil po jeho vystoupení z vody, tedy po křtu, aby se naznačilo, že přichází nezávisle na tomto úkonu. Tím, že se Kristus podvolil tomuto „úkonu“, ukázal však kontinuitu s Janovou službou: bylo totiž vhodné, aby se Kristus právě při Janově službě „zjevil“ jako ten, který „přebírá štafetu“ od předchůdce. Tímto úkonem rovněž potvrdil, že Jan byl skutečně poslaný od Otce, že jeho křest byl „v Božím plánu“: a tímto veřejným symbolickým uznáním předchůdce a jeho služby nepřímo poukázal na sebe, lépe řečeno na Otce.
https://www.pastorace.cz/Kazani/krest-pane-trojice-otevrene-nebe
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
PONDĚLÍ
1 Sam 1,1-8
Byl jeden muž z Ramataimu, Sufovec z efraimských hor, jménem Elkana, syn Jerochama, syna Elihuova, syna Tochuova, syna Sufova, Efraimita. Měl dvě ženy: jednu jménem Anna a druhou jménem Pennina. Pennina měla děti, Anna však děti neměla. Ten muž chodíval každoročně ze svého města vzhůru do Silo poklonit se Hospodinu zástupů a obětovat mu; Hospodinovými kněžími tam byli dva synové Eliovi, Chofni a Pinchas. Jednoho dne Elkana obětoval. Obvykle dával své ženě Peninně a všem jejím synům a dcerám jejich díly, Anně však mohl dávat jen jeden díl; ale Annu miloval, i když její lůno učinil Hospodin neplodným. Její sokyně však jí působila mnoho trpkostí; urážela ji, že Hospodin učinil její lůno neplodným. Tak se dálo rok co rok; kdykoli chodívali vzhůru do Hospodinova domu, takhle ji roztrpčovala. Tentokrát se Anna dala do pláče a nejedla. Tu jí řekl její muž Elkana: "Anno, proč pláčeš? A proč nejíš? A proč se trápíš ve svém srdci? Nemám pro tebe větší cenu než deset synů?"
Mk 1,14-20
Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!" Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!" Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.
Komentář: 1 Sam 1,1-8
Bezdětnost byla pro oba nepředstavitelně tíživá. Podle posledních vět úryvku je však překonána vzájemnou láskou. Budu víc prosit za ty, kdo touží po dítěti…
ÚTERÝ
1 Sam 1,9-20
Když se v Silu najedli a napili, Anna vstala a šla před Hospodina. Kněz Eli seděl v křesle u veřejí před branou Hospodinovy svatyně. Měla hořkost v duši, modlila se k Hospodinu a plakala a plakala. Učinila pak tento slib: "Hospodine zástupů, jestliže konečně shlédneš na ubohost své služebnice a rozpomeneš se na mě, jestliže nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici mužského potomka: dám jej Hospodinu pro všechny dny jeho života a nůžky se jeho hlavy nedotknou." Když se stále více modlila před Hospodinem, Eli pozoroval její ústa. Anna totiž mluvila ve svém srdci, pouze rty se jí pohybovaly, hlas ale nebyl slyšet; proto ji Eli pokládal za opilou a řekl jí: "Jak dlouho ještě budeš opilá? Prober se už z toho vína!" Anna odpověděla: "Ne, můj pane, jsem žena s bolestí v duši; víno ani jiný opojný nápoj jsem nepila. Jen své srdce jsem vylévala před Hospodinem. Nepokládej svou služebnici za špatnou ženu, vždyť až dosud jsem mluvila z velkého žalu a soužení." Eli jí na to řekl: "Jdi v pokoji a Bůh Izraele nechť ti dá, oč jsi ho prosila." Anna pravila: "Kéž tvá služebnice nalezne přízeň ve tvých očích." Žena pak odešla svou cestou. Jedla a nebyla už smutná. Ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a dali se na zpáteční cestu domů do Ramy. Elkana poznal svou ženu Annu a Hospodin se na ni rozpomenul. Anna počala, a když uplynul čas, porodila syna, dala mu jméno Samuel a pravila: "Od Hospodina jsem si ho vyžádala."
Mk 1,21b-28
V městě Kafarnau vstoupil Ježíš hned v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu přísně rozkázal: "Mlč a vyjdi z něho!" Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení - a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.
Komentář: 1 Sam 1,9-20
Dovedu i já vylévat své srdce před Hospodinem? On se mnou chce být, a to nejen v těžkých chvílích, kdy mě „postaví na nohy“.
STŘEDA
1 Sam 3,1-10.19-20
Chlapec Samuel přisluhoval Hospodinu pod Elim. Hospodin mluvil v té době zřídka a vidění nebylo časté. Jednoho dne spal Eli na svém místě; oči se mu počaly kalit, takže přestával vidět. Hospodinova lampa nebyla ještě zhasnuta a Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: "Samueli!" On odpověděl: "Tady jsem." Běžel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On pravil: "Nevolal jsem tě, vrať se a spi." Šel tedy spát. Hospodin zavolal podruhé: "Samueli!" Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On odpověděl: "Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi." Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově. Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: "Hle, tady jsem, volal jsi mě." Tu Eli pochopil, že chlapce volal Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: "Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: `Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.'" Samuel tedy šel spát na své místo. Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: "Samueli, Samueli!" A Samuel řekl: "Mluv, tvůj služebník poslouchá." Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar, takže celý Izrael od Danu až po Beršebu poznal, že Samuel byl ustanoven Hospodinovým prorokem.
Mk 1,29-39
Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!" Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.
Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
Citlivost a vnímavost vůči Hospodinovým slovům splývá často s hlasem blízkých. I mně někdy trvá, než rozliším, zda mě volá právě ON.
ČTVRTEK
1 Sam 4,1-11
V těch dnech se shromáždili Filišťané, aby vedli válku proti Izraeli, a Izrael vytáhl do boje proti Filišťanům a utábořil se u Eben-Ezeru, kdežto Filišťané se utábořili v Afeku. Filišťané se seřadili proti Izraeli, rozpoutal se boj a Izrael Filišťanům podlehl; padlo jich v boji na poli kolem čtyř tisíc. Když se lid vrátil do tábora, přední muži Izraele pravili: "Proč jen nás Hospodin dal dnes porazit od Filišťanů? Vezměme si ze Sila Hospodinovu archu, ať přijde mezi nás a vysvobodí nás z rukou našich nepřátel!" Lid tedy poslal do Sila, aby odtamtud byla přinesena archa Hospodina, který trůní na cherubech; s archou byli dva Eliovi synové, Chofni a Pinchas. Jakmile přišla Hospodinova archa do tábora, celý Izrael se dal do velikého křiku, až se země třásla. Když Filišťané uslyšeli takový křik, řekli: "Co znamená tenhle veliký křik v hebrejském táboře?" Když Filišťané zvěděli, že do tábora přišla Hospodinova archa, polekali se a pravili: "Jejich bůh přišel do tábora", a volali: "Běda nám! Běda nám! Kdo nás zachrání z ruky tohoto mocného boha? Neboť nic takového dosud nebylo! To je ten bůh, který bil Egypt všemi ranami na poušti. Filišťané! Vzchopte se a vzmužte se, nechcete-li se stát otroky Hebreů, jako oni byli otroky vašimi. Vzmužte se a bojujte!" Filišťané se pak dali do boje a Izraelité byli poraženi, takže každý utekl do svého stanu. Porážka byla převeliká; z Izraele padlo třicet tisíc pěšáků; Hospodinova archa byla ukořistěna a oba Eliovi synové, Chofni a Pinchas, zahynuli.
Mk 1,40-45
K Ježíšovi přišel jeden malomocný a na kolenou ho prosil: "Chceš-li, můžeš mě očistit." Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: "Chci, buď čistý!" A hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn. Ježíš ho hned poslal pryč a přísně mu nařídil: "Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a přines oběť za své očištění, jak nařídil Mojžíš - jim na svědectví." On odešel, ale začal to horlivě rozhlašovat a tu událost rozšiřovat, takže (Ježíš) už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. Ale přesto k němu chodili lidé odevšad.
Komentář: 1 Sam 4,1-11
Prohraná bitva musela být zdrcující. Ukořistění archy bylo pro Izrael zkouškou víry. Hospodin však byl nad tím vším…
PÁTEK
1 Sam 8,4-7.10-22a
Všichni přední muži Izraele se shromáždili, přišli do Ramy k Samuelovi a řekli mu: "Hle, ty jsi zestárnul a tvoji synové nekráčejí ve tvých šlépějích. Ustanov nám tedy krále, ať nad námi vládne, jak je tomu u všech národů." Samuelovi se to však nelíbilo, že mu řekli: "Dej nám krále, ať nad námi vládne." Samuel se tedy modlil k Hospodinu. A Hospodin řekl Samuelovi: "Poslechni hlas lidu ve všem, co ti řeknou. Nezavrhli totiž tebe, ale mne, abych nebyl nad nimi králem." Samuel oznámil všechna Hospodinova slova lidu, který od něho žádal krále, a řekl: "To bude právo krále, který bude nad vámi vládnout: Bude brát vaše syny a postaví je ke svým vozům a ke svým koňům a budou běhat před jeho vozem; ustanoví je veliteli nad tisícem, nad stem a nad padesáti muži; budou orat jeho pole a sklízet jeho žně; budou vyrábět zbraně pro jeho války a výstroj pro jeho vozy. Také vaše dcery bude brát za voňavkářky, za kuchařky a pekařky. Vezme vaše nejlepší pole, vinice, olivové sady a dá je svým ministrům. Na vaše obilí a na úrodu vinic uvalí desátky a dá je svým dvořanům a úředníkům. Vezme i vaše otroky a otrokyně, také váš nejlepší dobytek a vaše osly a pošle je na své práce. Bude brát desátky z vašich stád a vy budete jeho nevolníky. Tehdy budete naříkat kvůli svému králi, kterého jste si zvolili; ale Hospodin vám pak ani neodpoví." Lid nechtěl Samuela poslechnout a řekl: "Ne, ať je nad námi král. Ať jsme i my jako všechny národy a ať nám vládne náš král. On potáhne v našem čele a povede naše války." Samuel vyslechl všechna tato slova lidu a oznámil je Hospodinovi. Hospodin pak řekl Samuelovi: "Poslechni jejich hlas a ustanov nad nimi krále!"
Mk 2,1-12
Když se Ježíš po (několika) dnech vrátil do Kafarnaa, proslechlo se, že je doma. Sešlo se tolik lidí, že už nestačilo ani místo přede dveřmi, a on jim hlásal Boží slovo. Tu k němu přicházeli s ochrnulým, čtyři ho nesli. Pro množství (lidí) se s ním nemohli k němu dostat. (Proto) nad tím místem, kde byl (Ježíš), odkryli střechu, udělali otvor a spustili dolů lehátko, na kterém ochrnulý ležel. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." Seděli tam však někteří z učitelů Zákona a ve svém srdci uvažovali: "Jak může ten (člověk) tak mluvit? Vždyť se rouhá! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh." Ježíš hned svým duchem poznal, že tak u sebe uvažují, a řekl jim: "Proč tak ve svém srdci uvažujete? Co je snadnější - říci ochrnulému: `Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: `Vstaň, vezmi své lehátko a choď'? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy" - řekl ochrnulému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů!" On vstal, ihned vzal lehátko a přede všemi odešel, takže všichni žasli, velebili Boha a říkali: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli!"
Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a
Samuel poukazuje na nebezpečí, lid však neposlechl. Samuel to jistě nenesl lehce. Dějiny má v rukou Hospodin…
SOBOTA
1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Byl jeden muž z Benjamínova kmene, jménem Kiš. Byl synem Abiela, syna Serorova, syna Bekoratova, syna Afiachova. Náležel ke kmeni Benjamínovu a byl to statečný a zámožný muž. Měl syna jménem Saula, mladého zdatného muže, nebylo mezi izraelskými syny zdatnějšího nad něho; od ramenou nahoru převyšoval všechen lid. Kišovi, Saulovu otci, se jednou ztratily oslice. Proto Kiš řekl svému synu Saulovi: "Vezmi si s sebou jednoho ze služebníků, seber se a jdi hledat oslice." Prošli tedy hornaté území Efraima, prošli kraj Šališa, ale nenalezli je. Pak prošli kraj Šalim - a zase nic. Prošli území Jemini, a nenašli je. Když při setkání Samuel spatřil Saula, Hospodin ho poučil: "To je ten muž, o kterém jsem ti mluvil. Ten bude panovat nad mým lidem." Zatím se Saul přiblížil k Samuelovi uprostřed brány a řekl: "Ukaž mi laskavě, kde je dům věštce." Samuel na to řekl Saulovi: "Já jsem věštec. Vystup se mnou na výšinu; dnes budete jíst se mnou a ráno tě propustím. Oznámím ti vše, co máš na srdci." Potom vzal Samuel nádobku oleje, vylil mu ji na hlavu, políbil ho a řekl: "Hospodin tě pomazal za knížete nad Izraelem, svým lidem! Panuj tedy Hospodinovu lidu a vysvoboď ho z moci nepřátel, kteří ho obklopují!"
Mk 2,13-17
Ježíš znovu vyšel k moři. Všechen lid přicházel k němu a on je učil. Když šel dál, uviděl Alfeova syna Léviho, jak sedí v celnici. Řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. Když pak byl (Ježíš) u stolu v jeho domě, mnoho celníků a hříšníků zaujalo místo u stolu s ním a s jeho učedníky; bylo totiž mnoho těch, kdo ho následovali. Když učitelé Zákona z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, řekli jeho učedníkům: "Proč jí s celníky a hříšníky?" Ježíš to zaslechl a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky."
Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Ustanovení prvního krále Saula: konečné vysvobození z moci nepřátel však dokoná až Pomazaný, Mesiáš, Kristus.
