Křest Páně - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe,
objevil se nad ním Duch Svatý jako holubice
a ozval se hlas Otce:
»To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil.« Srov. Mt 3,16–17

Vstupní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
tys slavnostně prohlásil,
že Kristus je tvůj milovaný Syn,
když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch Svatý;
dej, ať všichni, které jsi přijal za syny
a dal jim nový život z vody a z Ducha Svatého,
zůstávají v tvé lásce.
Skrze tvého Syna…

Nebo:

Bože, tvůj jednorozený Syn přišel na svět
v skutečném lidském těle
a stal se jedním z nás;
dej, prosíme,
ať jsme skrze něho vnitřně přetvořeni
k účasti na jeho božství.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…

1. ČTENÍ

Boží služebník je vyslán, aby přinesl „právo“, což je synonymem pro spásu. Narozdíl od tehdejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento služebník „nebude křičet, nebude hlučet“ (v. 2). Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí – Izraelitů utlačovaných v babylonském vyhnanství, ale potažmo i dalších národů (v. 6).

Iz 42,1-4.6-7

Toto praví Hospodin: Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Ostrovy čekají na jeho nauku. Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti, vzal jsem tě za ruku, utvořil jsem tě a ustanovil tě (prostředníkem) smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kdo bydlí ve tmách.

ŽALM Žl 29,1-2.3ac-4.3b+9b-10

Uznávej Boží sílu – hlas nad vodami – a vzdávej mu čest. Důvěřuj, že navzdory chaosu – potopa – dává tvému životu požehnání, pokoj a věčnou stabilitu.

Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové,
vzdejte Hospodinu slávu a moc.
Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména,
v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!

Hospodinův hlas nad vodami!
Hospodin nad spoustami vod!
Hlas Hospodinův, jak je mocný,
hlas Hospodinův, jak je velkolepý!

Vznešený Bůh zaburácel hromem,
v jeho chrámu však všichni volají: Sláva!
Hospodin trůnil nad potopou,
Hospodin jako král bude trůnit věčně.

2. ČTENÍ

Křtem Bůh pomazal Ježíše Duchem a mocí (v. 38). Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způsobem – křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozoval od moci zla.

Sk 10,34-38

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné. Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel."

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja.

EVANGELIUM

V tomto úryvku jsme svědky nádherného vztahu oboustranné lásky mezi Ježíšem a Otcem. Ježíš se nechává pokřtít od Jana, aby z lásky naplnil Boží vůli. Bůh pak ujišťuje Ježíše, že on je jeho milovaným Synem, ve kterém má zalíbení. Toto ujištění je doprovázeno darem Ducha, který uschopňuje Ježíše k tomu, aby skrze slova a činy zjevil pravou Otcovu tvář.

Mt 3,13-17

Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?" Ježíš mu však řekl: "Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." A tak mu vyhověl. Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle - otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k příjímání

Hle, ten, o němž Jan Křtitel řekl:
»Já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.« Jan 1,32.34

Modlitba po přijímání

Děkujeme ti, Bože,
žes nás nasytil svátostným pokrmem,
a pokorně tě prosíme:
dej, abychom se směli nazývat
a skutečně byli tvými dětmi
a věrně poslouchali tvého jednorozeného Syna.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Pokud si chceme nějakým způsobem spojovat náš křest se křtem Ježíšovým, potom jsou pro nás důležitá zejména poslední slova dnešního evangelia. Ježíš je zde označen Bohem za milovaného syna, ve kterém on má zalíbení.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

12. 1. 2026, Pondělí 1. týdne v mezidobí

1 Sam 1,1-8

Byl jeden muž z Ramataimu, Sufovec z efraimských hor, jménem Elkana, syn Jerochama, syna Elihuova, syna Tochuova, syna Sufova, Efraimita. Měl dvě ženy: jednu jménem Anna a druhou jménem Pennina. Pennina měla děti, Anna však děti neměla. Ten muž chodíval každoročně ze svého města vzhůru do Silo poklonit se Hospodinu zástupů a obětovat mu; Hospodinovými kněžími tam byli dva synové Eliovi, Chofni a Pinchas. Jednoho dne Elkana obětoval. Obvykle dával své ženě Peninně a všem jejím synům a dcerám jejich díly, Anně však mohl dávat jen jeden díl; ale Annu miloval, i když její lůno učinil Hospodin neplodným. Její sokyně však jí působila mnoho trpkostí; urážela ji, že Hospodin učinil její lůno neplodným. Tak se dálo rok co rok; kdykoli chodívali vzhůru do Hospodinova domu, takhle ji roztrpčovala. Tentokrát se Anna dala do pláče a nejedla. Tu jí řekl její muž Elkana: "Anno, proč pláčeš? A proč nejíš? A proč se trápíš ve svém srdci? Nemám pro tebe větší cenu než deset synů?"

Žl 116B,12-13.14+17.18-19

Čím se odplatím Hospodinu
za všechno, co mi prokázal?
Vezmu kalich spásy
a budu vzývat jméno Hospodinovo.

Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem.
Přinesu ti oběť díků, Hospodine,
a budu vzývat tvé jméno.

Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem
v nádvořích domu Hospodinova,
uprostřed tebe, Jeruzaléme!

Mk 1, 14-20

Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!" Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí!" Ihned nechali sítě a následovali ho. Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

Komentář: Mk 1,14-20
„Přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“ Jak vážně vezmu tuto výzvu v dnešním dni? K čemu mne vede?

13. 1. 2026, Úterý 1. týdne v mezidobí

1 Sam 1,9-20

Když se v Silu najedli a napili, Anna vstala a šla před Hospodina. Kněz Eli seděl v křesle u veřejí před branou Hospodinovy svatyně. Měla hořkost v duši, modlila se k Hospodinu a plakala a plakala. Učinila pak tento slib: "Hospodine zástupů, jestliže konečně shlédneš na ubohost své služebnice a rozpomeneš se na mě, jestliže nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici mužského potomka: dám jej Hospodinu pro všechny dny jeho života a nůžky se jeho hlavy nedotknou." Když se stále více modlila před Hospodinem, Eli pozoroval její ústa. Anna totiž mluvila ve svém srdci, pouze rty se jí pohybovaly, hlas ale nebyl slyšet; proto ji Eli pokládal za opilou a řekl jí: "Jak dlouho ještě budeš opilá? Prober se už z toho vína!" Anna odpověděla: "Ne, můj pane, jsem žena s bolestí v duši; víno ani jiný opojný nápoj jsem nepila. Jen své srdce jsem vylévala před Hospodinem. Nepokládej svou služebnici za špatnou ženu, vždyť až dosud jsem mluvila z velkého žalu a soužení." Eli jí na to řekl: "Jdi v pokoji a Bůh Izraele nechť ti dá, oč jsi ho prosila." Anna pravila: "Kéž tvá služebnice nalezne přízeň ve tvých očích." Žena pak odešla svou cestou. Jedla a nebyla už smutná. Ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a dali se na zpáteční cestu domů do Ramy. Elkana poznal svou ženu Annu a Hospodin se na ni rozpomenul. Anna počala, a když uplynul čas, porodila syna, dala mu jméno Samuel a pravila: "Od Hospodina jsem si ho vyžádala."

1 Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd

Srdce mé jásá v Hospodinu,
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům,
neboť se raduji z tvé pomoci.

Luky siláků se lámou,
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb;
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí,
matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje,
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout,
ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka,
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty
a obdařil ho stolcem slávy.

Mk 1,21b-28

V městě Kafarnau vstoupil Ježíš hned v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu přísně rozkázal: "Mlč a vyjdi z něho!" Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení - a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.

Komentář: 1 Sam 1,9-20
Kéž i já dovedu vylévat své srdce před Hospodinem. On bude se mnou nejen v těžkých chvílích. A „postaví mě na nohy“.

14. 1. 2026, Středa 1. týdne v mezidobí

1 Sam 3,1-10.19-20

Chlapec Samuel přisluhoval Hospodinu pod Elim. Hospodin mluvil v té době zřídka a vidění nebylo časté. Jednoho dne spal Eli na svém místě; oči se mu počaly kalit, takže přestával vidět. Hospodinova lampa nebyla ještě zhasnuta a Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: "Samueli!" On odpověděl: "Tady jsem." Běžel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On pravil: "Nevolal jsem tě, vrať se a spi." Šel tedy spát. Hospodin zavolal podruhé: "Samueli!" Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On odpověděl: "Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi." Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově. Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: "Hle, tady jsem, volal jsi mě." Tu Eli pochopil, že chlapce volal Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: "Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: `Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.'" Samuel tedy šel spát na své místo. Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: "Samueli, Samueli!" A Samuel řekl: "Mluv, tvůj služebník poslouchá." Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar, takže celý Izrael od Danu až po Beršebu poznal, že Samuel byl ustanoven Hospodinovým prorokem.

Žl 40,2+5.7-8a.8b-9.10

Pevně jsem doufal v Hospodina,
on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina,
kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: "Hle, přicházím.

Ve svitku knihy je o mně psáno.
Rád splním tvou vůli, můj Bože,
tvůj zákon je v mém nitru."

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Mk 1,1,29-39

Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!" Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.

Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
Citlivost a vnímavost k Hospodinovým slovům splývá často s hlasem blízkých. I mně někdy trvá, než rozliším, zda mě volá právě ON.

15. 1. 2026, Čtvrtek 1. týdne v mezidobí

1 Sam 4,1-11

V těch dnech se shromáždili Filišťané, aby vedli válku proti Izraeli, a Izrael vytáhl do boje proti Filišťanům a utábořil se u Eben-Ezeru, kdežto Filišťané se utábořili v Afeku. Filišťané se seřadili proti Izraeli, rozpoutal se boj a Izrael Filišťanům podlehl; padlo jich v boji na poli kolem čtyř tisíc. Když se lid vrátil do tábora, přední muži Izraele pravili: "Proč jen nás Hospodin dal dnes porazit od Filišťanů? Vezměme si ze Sila Hospodinovu archu, ať přijde mezi nás a vysvobodí nás z rukou našich nepřátel!" Lid tedy poslal do Sila, aby odtamtud byla přinesena archa Hospodina, který trůní na cherubech; s archou byli dva Eliovi synové, Chofni a Pinchas. Jakmile přišla Hospodinova archa do tábora, celý Izrael se dal do velikého křiku, až se země třásla. Když Filišťané uslyšeli takový křik, řekli: "Co znamená tenhle veliký křik v hebrejském táboře?" Když Filišťané zvěděli, že do tábora přišla Hospodinova archa, polekali se a pravili: "Jejich bůh přišel do tábora", a volali: "Běda nám! Běda nám! Kdo nás zachrání z ruky tohoto mocného boha? Neboť nic takového dosud nebylo! To je ten bůh, který bil Egypt všemi ranami na poušti. Filišťané! Vzchopte se a vzmužte se, nechcete-li se stát otroky Hebreů, jako oni byli otroky vašimi. Vzmužte se a bojujte!" Filišťané se pak dali do boje a Izraelité byli poraženi, takže každý utekl do svého stanu. Porážka byla převeliká; z Izraele padlo třicet tisíc pěšáků; Hospodinova archa byla ukořistěna a oba Eliovi synové, Chofni a Pinchas, zahynuli.

Žl 44,10-11.14-15.24-25

Nyní jsi nás zavrhl a zahanbil,
netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.
Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci,
nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.

Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu,
našemu okolí v potupu a posměch.
Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem,
pohané nad námi posměšně kývají hlavou.

Vzbuď se, proč spíš, Pane?
Probuď se, neodháněj nás navždy!
Proč skrýváš svou tvář,
zapomínáš na naši bídu a útisk?

Mk 1,40-45

K Ježíšovi přišel jeden malomocný a na kolenou ho prosil: "Chceš-li, můžeš mě očistit." Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: "Chci, buď čistý!" A hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn. Ježíš ho hned poslal pryč a přísně mu nařídil: "Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a přines oběť za své očištění, jak nařídil Mojžíš - jim na svědectví." On odešel, ale začal to horlivě rozhlašovat a tu událost rozšiřovat, takže (Ježíš) už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. Ale přesto k němu chodili lidé odevšad.

Komentář: 1 Sam 4,1-11
Prohraná bitva musela být šokující. Ukořistění archy bylo zkouškou víry pro Izrael. Hospodin však byl nad tím vším…

16. 1. 2026, Pátek 1. týdne v mezidobí

1 Sam 8,4-7.10-22a

Všichni přední muži Izraele se shromáždili, přišli do Ramy k Samuelovi a řekli mu: "Hle, ty jsi zestárnul a tvoji synové nekráčejí ve tvých šlépějích. Ustanov nám tedy krále, ať nad námi vládne, jak je tomu u všech národů." Samuelovi se to však nelíbilo, že mu řekli: "Dej nám krále, ať nad námi vládne." Samuel se tedy modlil k Hospodinu. A Hospodin řekl Samuelovi: "Poslechni hlas lidu ve všem, co ti řeknou. Nezavrhli totiž tebe, ale mne, abych nebyl nad nimi králem." Samuel oznámil všechna Hospodinova slova lidu, který od něho žádal krále, a řekl: "To bude právo krále, který bude nad vámi vládnout: Bude brát vaše syny a postaví je ke svým vozům a ke svým koňům a budou běhat před jeho vozem; ustanoví je veliteli nad tisícem, nad stem a nad padesáti muži; budou orat jeho pole a sklízet jeho žně; budou vyrábět zbraně pro jeho války a výstroj pro jeho vozy. Také vaše dcery bude brát za voňavkářky, za kuchařky a pekařky. Vezme vaše nejlepší pole, vinice, olivové sady a dá je svým ministrům. Na vaše obilí a na úrodu vinic uvalí desátky a dá je svým dvořanům a úředníkům. Vezme i vaše otroky a otrokyně, také váš nejlepší dobytek a vaše osly a pošle je na své práce. Bude brát desátky z vašich stád a vy budete jeho nevolníky. Tehdy budete naříkat kvůli svému králi, kterého jste si zvolili; ale Hospodin vám pak ani neodpoví." Lid nechtěl Samuela poslechnout a řekl: "Ne, ať je nad námi král. Ať jsme i my jako všechny národy a ať nám vládne náš král. On potáhne v našem čele a povede naše války." Samuel vyslechl všechna tato slova lidu a oznámil je Hospodinovi. Hospodin pak řekl Samuelovi: "Poslechni jejich hlas a ustanov nad nimi krále!"

Žl 89,16-17.18-19

Šťastný je lid, který dovede oslavovat,
chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
V tvém jménu jásají ustavičně
a honosí se tvou spravedlností.

Neboť ty jsi leskem jejich moci
a tvou přízní roste naše síla.
Vždyť náš vladař náleží Hospodinu,
náš král Svatému Izraele.

Mk 2,1-12

Když se Ježíš po (několika) dnech vrátil do Kafarnaa, proslechlo se, že je doma. Sešlo se tolik lidí, že už nestačilo ani místo přede dveřmi, a on jim hlásal Boží slovo. Tu k němu přicházeli s ochrnulým, čtyři ho nesli. Pro množství (lidí) se s ním nemohli k němu dostat. (Proto) nad tím místem, kde byl (Ježíš), odkryli střechu, udělali otvor a spustili dolů lehátko, na kterém ochrnulý ležel. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." Seděli tam však někteří z učitelů Zákona a ve svém srdci uvažovali: "Jak může ten (člověk) tak mluvit? Vždyť se rouhá! Hříchy přece může odpouštět jenom sám Bůh." Ježíš hned svým duchem poznal, že tak u sebe uvažují, a řekl jim: "Proč tak ve svém srdci uvažujete? Co je snadnější - říci ochrnulému: `Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: `Vstaň, vezmi své lehátko a choď'? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy" - řekl ochrnulému: "Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů!" On vstal, ihned vzal lehátko a přede všemi odešel, takže všichni žasli, velebili Boha a říkali: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli!"

Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a
Samuel poukazuje na nebezpečí, lid jej však neposlechl. Dějiny má v rukou Hospodin spolu s lidem. Samuel to jistě nenesl lehce.

17. 1. 2026, Památka sv. Antonína, opata

1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a

Byl jeden muž z Benjamínova kmene, jménem Kiš. Byl synem Abiela, syna Serorova, syna Bekoratova, syna Afiachova. Náležel ke kmeni Benjamínovu a byl to statečný a zámožný muž. Měl syna jménem Saula, mladého zdatného muže, nebylo mezi izraelskými syny zdatnějšího nad něho; od ramenou nahoru převyšoval všechen lid. Kišovi, Saulovu otci, se jednou ztratily oslice. Proto Kiš řekl svému synu Saulovi: "Vezmi si s sebou jednoho ze služebníků, seber se a jdi hledat oslice." Prošli tedy hornaté území Efraima, prošli kraj Šališa, ale nenalezli je. Pak prošli kraj Šalim - a zase nic. Prošli území Jemini, a nenašli je. Když při setkání Samuel spatřil Saula, Hospodin ho poučil: "To je ten muž, o kterém jsem ti mluvil. Ten bude panovat nad mým lidem." Zatím se Saul přiblížil k Samuelovi uprostřed brány a řekl: "Ukaž mi laskavě, kde je dům věštce." Samuel na to řekl Saulovi: "Já jsem věštec. Vystup se mnou na výšinu; dnes budete jíst se mnou a ráno tě propustím. Oznámím ti vše, co máš na srdci." Potom vzal Samuel nádobku oleje, vylil mu ji na hlavu, políbil ho a řekl: "Hospodin tě pomazal za knížete nad Izraelem, svým lidem! Panuj tedy Hospodinovu lidu a vysvoboď ho z moci nepřátel, kteří ho obklopují!"

Žl 21,2-3.4-5.6-7

Hospodine, z tvé síly se raduje král,
jak velice jásá nad tvou pomocí!
Splnil jsi mu, po čem v srdci toužil,
neodepřels, co jeho rty žádaly.

Neboť jsi mu vyšel vstříc s hojným požehnáním,
vsadils mu na hlavu korunu z ryzího zlata.
Žádal od tebe život: dopřáls mu
dlouhá léta na věčné časy.

Veliká je sláva jeho, protožes mu pomohl,
ozdobils ho ctí a vznešeností.
Učinils ho věčným požehnáním,
oblažils ho radostí před svou tváří.

Mk 2,13-17

Ježíš znovu vyšel k moři. Všechen lid přicházel k němu a on je učil. Když šel dál, uviděl Alfeova syna Léviho, jak sedí v celnici. Řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. Když pak byl (Ježíš) u stolu v jeho domě, mnoho celníků a hříšníků zaujalo místo u stolu s ním a s jeho učedníky; bylo totiž mnoho těch, kdo ho následovali. Když učitelé Zákona z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, řekli jeho učedníkům: "Proč jí s celníky a hříšníky?" Ježíš to zaslechl a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky."

Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19
Ustanovení prvního krále, Saula: konečné vysvobození z moci nepřátel však dokoná Pomazaný, Mesiáš, Kristus.

 

*************************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
"TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz   
www.proglas.cz