6. neděle velikonoční - Cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA

S radostným zvoláním zvěstujte, hlásejte po celém světě: Pán vykoupil svůj lid. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, dej, ať prožíváme velikonoční dobu tak opravdově, aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem trvale projevovalo v celém našem životě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Čteme úryvek z dlouhého bloku věnovaného křtu pohanského vojáka Kornélia (Sk 9,32 – 11,18); text řeší otázku, zda mohou být pokřtěni i pohané. Výběr veršů zachycuje dar Duch svatého, který je setníkovi a jeho lidem dán. Klíčové ovšem je, že se tak stane ještě dříve, než jsou pokřtěni. To zboří poslední Petrovu pochybnost o křtu pohanů!

Sk 10,25-26.34-35.44-48

Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: „Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.“
Tu se Petr ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.“
Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví cizími jazyky a velebí Boha.
Tehdy Petr řekl: „Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?“ Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby u nich zůstal ještě několik dní.

ŽALM 98

Žalm odpovídá na první čtení: i vzdálené „končiny“ země, tedy nejposlednější pohané, poznaly spásu. To je důvod ke chvále!

Odpověď: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – neboť učinil podivuhodné věci. – Vítězství je dílem jeho pravice, – jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu, – před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. – Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost – Izraelovu domu.
Všechny končiny země uzřely – spásu našeho Boha. – Jásejte Hospodinu, všechny země, – radujte se, plesejte a hrejte!

2. ČTENÍ

Jan zřejmě chce uchránit komunitu křesťanů před působením falešných hlasatelů a vzájemnými rozbroji. Společenství s Bohem a s ostatními křesťany je jeden celek a nelze je oddělit. Jan tím nastiňuje, kým Bůh je.

1 Jan 4,7-10

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu. Aleluja.

EVANGELIUM

Navazujeme na minulou neděli. Ocitáme se při poslední večeři. Ježíš vysvětluje v dlouhé řeči, že jeho odchod neznamená opuštění učedníků, ale budou moci žít z Ducha svatého. Nyní se hlavní důraz posouvá na „milovat“.

Jan 15,9-17

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.
To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém.
To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán; a já budu prosit Otce, a dá vám jiného Pomocníka, aby s vámi zůstal navždy. Aleluja.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Kristovým vzkříšením jsi nám, Bože, otevřel cestu ke spáse a svátostným pokrmem nás posiluješ, abychom došli do plnosti věčného života; dej, ať v nás tento velikonoční odkaz stále přináší své ovoce. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšovy Velikonoce vrcholí událostí Letnic. Tam se Kristovo dílo dovršuje, když učedníci dostanou dar Ducha svatého a mohou Kristovu zvěst nést dál. Duch svatý je osoba Trojice, kterou nelze uchopit očima či rozumem. Projevuje se vylitím lásky do srdce člověka. Ježíš volá učedníky, aby milovali. Jako by se dalo Duchu bránit, aby v nás působil, snad hořkostí, úzkoprsostí, sobectvím… Ježíš nás pozval do své osobní blízkosti, abychom ochutnali jeho lásku k Otci. Jestliže milujeme, Duch svatý přichází a zúrodňuje naše srdce svojí mocí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 10. 5.

Sk 16,11-15

Vypluli jsme z Troady a jeli jsme rovnou na (ostrov) Samotráké, druhý den do Neapole (v Makedonii) a odtamtud pak do Filip. Je to přední město v té makedonské oblasti a římská osada. V tom městě jsme se zdrželi několik dní. V sobotu jsme vyšli za bránu k řece, kde jsme mysleli, že je modlitebna. Posadili jsme se a mluvili jsme k ženám, které se tam sešly. Poslouchala nás také jedna žena, jmenovala se Lýdie. Byla to obchodnice s nachovými látkami z města Thyatir, ctitelka Boha. Pán jí otevřel srdce, takže pozorně naslouchala Pavlovým řečem. Když přijala křest ona i její rodina, prosila: „Jestliže mě považujete za věřící v Pána, pojďte bydlet do mého domu.“ A přinutila nás k tomu.


Mezizpěv – Žl 149,1-2.3-4.5-6a+9b

Hospodin miluje svůj národ.

Nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem,
ať mu hrají na buben a na citeru,
neboť Hospodin miluje svůj národ
a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem,
ať se veselí na svých ložích.
Boží chválu ať mají v hrdlech.
Všem jeho svatým bude to ke cti.

Jan 15,26 – 16,4a

Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, protože jste se mnou od začátku. To jsem k vám mluvil, abyste neodpadli. Vyloučí vás ze synagogy, ano, přichází hodina, kdy každý, kdo vás zabije, bude si myslet, že tím uctívá Boha. Budou tak jednat, protože nepoznali Otce ani mne. Ale toto jsem vám pověděl, abyste si – až jednou ta chvíle přijde – vzpomněli na to, že já jsem vám to řekl.“

Komentář: Sk 16,11-15
Lydie zve Pavla a jeho doprovod do svého domu. Kéž je nám tato srdečnost a pohostinnost vzorem. Chci dnes prosit za spolupráci představitelů církve s rodinami!

ÚTERÝ 11. 5.

Sk 16,22-34

Lid (z města Filip) se sběhl proti Pavlovi a Silovi. Úředníci

z nich dali strhat šaty a nařídili bít je pruty. Když pak jim vysázeli hodně ran, dali je zavřít do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je dobře hlídal. Když dostal takový rozkaz, dal je do nejhlubší kobky a pro jistotu jim sevřel nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy. (Ostatní) vězni je poslouchali. Náhle však nastalo silné zemětřesení, takže se zachvěly základy žaláře. A ihned se rozevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Když se žalářník probral ze spánku a viděl, že dveře vězení jsou dokořán, vytasil meč a chtěl si vzít život, neboť myslel, že vězni utekli. Ale Pavel zavolal silným hlasem: „Nedělej si nic zlého! Vždyť jsme tady všichni!“ Žalářník si dal tedy přinést světlo, vběhl dovnitř, celý se třásl a padl na kolena před Pavlem a Silou. Pak je vyvedl ven a zeptal se: „Pánové, co mám dělat, abych došel spásy?“ Oni odpověděli: „Uvěř v Pána Ježíše, a dojdeš spásy ty i celý tvůj dům.“ A začali hlásat slovo Boží jemu i všem lidem z jeho domu. Ještě v noci v tu hodinu je vzal s sebou, vymyl jim krvavé rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho lidé. Pak je uvedl do svého bytu, dal prostřít stůl a jásal nad tím, že on i celý jeho dům uvěřil v Boha.


Mezizpěv – Žl 138,1-2a.2bc-3.7c-8

Zachraňuje mě tvá pravice, Hospodine.

Nebo: Aleluja.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem,
žes vyslyšel slova mých úst.
Budu ti hrát před anděly,
vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.

Slavit budu tvé jméno pro tvou dobrotu a tvou věrnost,
neboť nade vše jsi zvelebil své jméno a své zaslíbení.
Když jsem volal, vyslyšels mě,
v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Zachraňuje mě tvá pravice,
Hospodin pro mě dokončí, co začal.
Hospodine, tvá dobrota trvá navěky,
dílo svých rukou neopouštěj!

Jan 16,5-11

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nyní jdu k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: `Kam jdeš?' Spíše je vaše srdce plné zármutku, že jsem vám to pověděl. Ale já vám říkám pravdu: Je to pro vás dobré, abych já odešel. Jestliže totiž neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li však, pošlu ho k vám. A on, až přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu. Ze hříchu: že ve mne nevěří; ze spravedlnosti: že odcházím k Otci a už mě neuvidíte; ze soudu: že vládce tohoto světa je už odsouzen.“

Komentář: Sk 16,22-34
Nebýt věznění pro Krista, mnozí by se o víře nedozvěděli. O tom jsme se mohli přesvědčit i v našem národě, v době pronásledování církve.

STŘEDA 12. 5.

Sk 17,15.22 – 18,1

Průvodci dovedli Pavla z Beroje do Athén. Odtamtud se pak vrátili a nesli s sebou pro Silu a Timoteje příkaz, aby za ním co nejdřív přišli. Pavel se postavil doprostřed Areopagu a začal mluvit: „Athéňané! Jak pozoruji, jste po každé stránce lidé velmi zbožní. Když jsem totiž procházel a prohlížel vaše posvátná místa, přišel jsem také na jeden oltář s nápisem: `Neznámému bohu'. Co vy tedy neznáte, a přece to ctíte, to já vám zvěstuji. Bůh, který stvořil svět i všechno, co je v něm, jako Pán nebe a země nepřebývá v chrámech, které vystavěly lidské ruce, ani si nedává posluhovat lidskýma rukama, že by něco potřeboval. Vždyť on sám dává všem život, dech i všechno. On stvořil z jednoho člověka celé lidské pokolení a dal mu bydlet všude na zemském povrchu. Předem stanovil časová období a položil hranice lidským sídlům. A to proto, aby hledali Boha, zdali by se ho snad nějak mohli dohmatat a nalézt ho. Vždyť od nikoho z nás není daleko. V něm totiž žijeme, hýbáme se a jsme. Tak to vyjádřili i někteří z vašich básníků: `Jsme dokonce z jeho rodu.' Když jsme tedy z Božího rodu, nemůžeme se přece domnívat, že božství je něco takového jako výrobek ze zlata nebo ze stříbra nebo z kamene. To je přece výtvor lidského umění a důmyslu. Bůh však zamhouřil oči nad touto dobou nevědomosti. Teď hlásá lidem, aby se všichni všude obrátili, protože stanovil den, kdy bude podle spravedlnosti soudit svět skrze muže, kterého k tomu určil. A poskytl všem důkaz pro to, aby uvěřili, tím že ho vzkřísil z mrtvých.“ Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, jedni se tomu vysmívali a druzí řekli: „Poslechneme si tě o tom až někdy jindy.“ Tak od nich Pavel odešel. Ale někteří se ho přidrželi a přijali víru; mezi nimi člen Areopagu Diviš, pak žena, která se jmenovala Damaris, a s nimi jiní. Potom Pavel odešel z Athén a přišel do Korinta.


Mezizpěv – Žl 148,1-2.11-12.13-14a.14bc

Nebe i země jsou plny tvé slávy.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina z nebes,
chvalte ho na výsostech!
Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!

Králové země a všechny národy,
knížata a všichni soudcové země,
jinoši a s nimi panny,
starci spolu s dětmi.

Ať chválí jméno Hospodinovo,
neboť jen jeho jméno je vznešené.
Jeho velebnost převyšuje zemi i nebe
a velikou moc dal svému lidu.

Chválou je všem svým svatým,
synům Izraele, lidu, který je mu blízký.

Jan 16,12-15

Ježíš řekl svým učedníkům: „Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“

Komentář: Sk 17,15.22 – 18,1
Mnozí vzdělaní posluchači Pavlova slova nepřijímají. Jaký kontrast oproti prostému žalářníkovi z včerejšího příběhu!

ČTVRTEK slavnost Nanebevstoupení Páně

Sk 1,1-11

Ve své dřívější knize jsem pojednal, milý Theofile, o všem, co Ježíš konal a čemu učil až do dne, kdy byl vzat (do nebe). Předtím dal svým vyvoleným apoštolům příkaz skrze Ducha Svatého. Po svém utrpení jim poskytl mnoho důkazů, že žije: po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o Božím království. Když s nimi jedl, přikázal jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma, ale čekali na Otcovo zaslíbení: „Vždyť jste přece o tom ode mě slyšeli: Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým za několik málo dní.“ Tu se ho ptali ti, kteří s ním byli: „Obnovíš teď, Pane, v Izraeli království?“ On jim však řekl: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“ Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“
Mezizpěv – Žl 47,2-3.6-7.8-9

Bůh se vznáší za jásotu, Hospodin vystupuje za hlaholu trub.

Nebo: Aleluja.

Všechny národy, tleskejte rukama,
jásejte Bohu radostným hlasem,
protože Hospodin je vznešený, hrozný,
je to veliký král nad celou zemí.

Bůh se vznáší za jásotu,
Hospodin (vystupuje) za hlaholu trub.
Zpívejte Bohu, zpívejte,
zpívejte našemu králi, zpívejte!

Protože Bůh je králem celého světa,
zpívejte mu chvalozpěv!
Bůh vládne národům,
Bůh zasedá na svém svatém trůnu.

Mt 28,16-20

Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“

Komentář: Sk 1,1-11
Ježíšův odkaz i pro naše dny: přijmout Ducha svatého a vydávat o něm svědectví! To je smysl a úkol církve.

PÁTEK svátek sv. Matěje

Sk 1,15-17.20-26

Petr se postavil před bratry – bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí – a řekl: „Bratři, muselo se splnit to, co v Písmu předpověděl Ducha svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše. Počítal se totiž k nám a měl účast na této naší službě. Stojí totiž v knize Žalmů: `Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a `jeho úřad ať dostane jiný'. Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.“ Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš – příjmení měl Justus – a Matěje. A takto se modlili: „Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil.“ Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.


Mezizpěv – Žl 113,1-2.3-4.5-6.7-8

Pán ho posadil vedle knížat svého lidu.

Nebo: Aleluja.

Chvalte, Hospodinovi služebníci,
chvalte jméno Hospodinovo!
Buď velebeno Hospodinovo jméno
nyní i navěky!

Od východu slunce až na jeho západ
buď chváleno Hospodinovo jméno!
Povznesen je Hospodin nade všechny národy,
nad nebesa jeho sláva.

Kdo je jako Hospodin, náš Bůh,
který trůní na výsosti
a shlíží dolů na nebe i na zem?

Slabého zdvihá z prachu,
ze smetiště povyšuje chudého,
aby ho posadil vedle knížat,
vedle knížat svého lidu.

Jan 15,9-17

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

Komentář: Sk 1,15-17.20-26
Doplnění počtu do dvanácti je znamením návaznosti církve na Boží Izrael. Hlásání velikonoční události je prvořadým úkolem apoštolů. I dnes!

SOBOTA 15. 5.

Sk 18,23-28

Po krátkém pobytu (v Antiochii) Pavel odtamtud odešel a po pořádku procházel galatský kraj a Frýgii a utvrzoval všechny učedníky. Mezitím přišel do Efesu jeden Žid, jmenoval se Apollos a pocházel z Alexandrie. Byl to dobrý řečník a výborně se vyznal v Písmu. Byl poučen v nauce Páně, mluvil nadšeně a uměl přiléhavě vykládat o Ježíšovi, ačkoli znal jen křest Janův. Začal tedy neohroženě mluvit v synagoze. Když ho slyšeli Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě důkladněji mu vyložili Boží nauku. Když pak chtěl jít do Achaje, bratři mu to schvalovali a napsali tamějším křesťanům, aby ho přijali. Když tam přišel, prokázal svými schopnostmi obdrženými od Boha vynikající služby věřícím, neboť pádně usvědčoval židy a veřejně jim dokazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.


Mezizpěv – Žl 47,2-3.8-9.10

Bůh je králem celého světa.

Nebo: Aleluja.

Všechny národy, tleskejte rukama,
jásejte Bohu radostným hlasem,
protože Hospodin je vznešený, hrozný,
je to veliký král nad celou zemí.

Protože Bůh je králem celého světa,
zpívejte mu chvalozpěv!
Bůh vládne národům,
Bůh zasedá na svém svatém trůnu.

Knížata národů se přidružují
k lidu Abrahámova Boha.
Vždyť Bohu patří vládcové země,
je nadmíru vznešený.

Jan 16,23b-28

Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, amen, pravím vám: O cokoli budete prosit Otce ve jménu mém, dá vám. Dosud jste o nic neprosili ve jménu mém. Proste, a dostanete, aby se vaše radost naplnila. To vše jsem vám říkal obrazně. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit obrazně, ale otevřeně vám budu podávat zvěst o Otci. V ten den budete prosit ve jménu mém a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; vždyť sám Otec vás miluje, protože jste vy milovali mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; zase opouštím svět a jdu k Otci.“

Komentář: Sk 18,23-28
Apollos byl dobrým řečníkem. Priscilla a Akvila mu vykládají Boží nauku ještě dokonaleji. Povzbuzení pro mě, abych věnoval víc času vzdělání ve víře!

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
https://www.pastorace.cz/kazani

PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
https://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
https://www.pastorace.cz/Kazani/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar

VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
https://vojtechkodet.cz/prednasky-a-kazani/videa/uvody-do-nedeli

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz