Bůh se smiluje. (Ž 72,7) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

2. 5. 2021

5. neděle velikonoční - Cyklus B

Jaro je čas zahradničení, a tak se hodí příměry z této oblasti. Není těžké vidět, co všechno dokáže zahrada, když se o ni staráme. Příměr se dá vztáhnout i na vztah člověka s Bohem. Jak vypadá náš vztah s Bohem? Je to zahrada jen na fotografii, nebo je to živá zahrada, ve které se roubuje, prostřihává a odpleveluje?

Zamyšlení k evangeliu této neděle 

Je nezávislost to, co opravdu potřebujeme?
 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci; před zraky národů zjevil svou spravedlnost. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, stále v nás posiluj účinky velikonočního tajemství, ať ti, které jsi obnovil svátostí křtu, pod tvou ochranou a s tvou pomocí přinášejí hojné plody a dosáhnou radostí věčného života. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Skutky apoštolů vypráví, co všechno se dělo po Velikonocích. S rostoucí komunitou křesťanů roste i pronásledování. Devátá kapitola obsáhle vypráví příběh obrácení Šavla na cestě do Damašku. Z toho dnes čteme až závěrečné verše, v nichž obrácený Pavel sám zakusí pronásledování.

Sk 9,26-31

Když přišel Šavel do Jeruzaléma, pokoušel se navázat styk s učedníky, ale všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem.
Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak Šavel viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s helénisty a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu.
Církev měla pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého.

ŽALM 22

Tento žalm známe v kontextu Kristova ukřižování. Začíná: „Bože můj, proč jsi mne opustil…“ Text postupuje až ke zlomu: volající dochází
vyslyšení a zakusí proměnu situace, jak dnes čteme.

Odpověď: Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém shromáždění.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina. – Chudí se najedí do sytosti, – kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: – „Navěky ať žije vaše srdce!“
Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí – všechny končiny země, – před ním se skloní – všechna lidská pokolení. – Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, – před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.
I má duše bude pro něho žít, – mé potomstvo bude mu sloužit. – Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, – lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: – „To udělal Hospodin!“

2. ČTENÍ

Jan píše dopis vyzývající k obraně proti gnostickému chápání víry. Nestačí patřit ke křesťanům, je třeba nehřešit a milovat bratry! Ale na druhou stranu nemáme propadat úzkosti, aby v nás každá maličkost, v níž chybujeme, nevyvolávala pocit, že jsme „z ďábla“ (srov. Jan 3,8).

1 Jan 3,18-24

Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí.
Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné
důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé.
A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

EVANGELIUM

Janovo evangelium má dvě části. Druhá je koncipována jako popis Velikonoc. Obsahuje Ježíšovu dlouhou řeč při poslední večeři, kam patří i patnáctá kapitola. Podobenství o vinném kmeni a ratolestech je neseno refrénem „zůstaňte ve mně“.

Jan 15,1-8

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Já jsem pravý vinný kmen, vy jste ratolesti, praví Pán. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

K ZAMYŠLENÍ

Zahrada oplývající květinami či úrodou jablek je chloubou každého zahrádkáře. Naopak jistě známe řadu míst, kde zahrada sotva vypovídá o péči, možná o zašlé slávě… Jak se to stane? Většinou se majitel přestal o zahradu zajímat nebo již nemohl přicházet. Vrátíme-li se do
duchovního života, nebude problém na straně Pána, ale na straně naší. Jako by Pán do „zahrady“ takového srdce nemohl vstoupit, a tak zpustla, osiřela. Základní refrén 15. kapitoly Janova evangelia zní: „Zůstaňte ve mně“. Žít s Bohem znamená, být s ním v každodenních starostech, při nákupech, v rozhodování i při odpočinku… A on jedná, pečuje, a pak se dějí zázraky.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

svátek sv. Filipa a Jakuba

1 Kor 15,1-8

Chci vám, bratři, vyložit radostnou zvěst, kterou jsem vám už hlásal. Vy jste ji přijali a jste v tom pevní. Ona vás vede ke spáse, když se jí držíte přesně tak, jak jsem vám to kázal; jinak jste uvěřili nadarmo. Vyučil jsem vás především v tom, co jsem sám přijal, že Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy; že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem; že se ukázal Petrovi a potom Dvanácti. Pak se zjevil více než pěti stům bratřím najednou – většina z nich dosud žije, někteří však už zesnuli. Potom se zjevil Jakubovi, pak všem apoštolům. A po všech jako poslední jsem ho uviděl i já, nedochůdče.



Mezizpěv – Žl 19,2-3.4-5
Všude na zemi pronikl jejich hlas.

Nebo: Aleluja.

Nebesa vypravují o Boží slávě
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu,
noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči,
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol,
až na konec světa jejich slova.

Jan 14,6-14

Ježíš řekl Tomášovi: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce – a to nám stačí.“ Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: `Ukaž nám Otce'? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci. A za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám, aby Otec byl oslaven v Synovi. Budete-li mě o něco prosit ve jménu mém, já to udělám.“

Komentář: Jan 14,6-14
Cesta, pravda a život! Kolikrát jsem to již slyšel. Neplatí ale i o mně: tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Denní tichá chvíle kéž mi pomůže k plnějšímu poznání a přátelství s Ježíšem!

4. 5.

Sk 14,19-28

Do Lystry přišli židé z Antiochie a z Ikónia, přemluvili dav a začali Pavla kamenovat. Pak ho vyvlekli ven z města, protože mysleli, že už je mrtvý. Když ho však učedníci obstoupili, vstal a šel zase do města. Ale na druhý den odešel s Barnabášem do Derbe. Také v tomto městě hlásali radostnou zvěst a získali mnoho učedníků. Potom se vrátili do Lystry, Ikónia a do Antiochie. Utvrzovali tam učedníky a povzbuzovali je, aby byli ve víře vytrvalí, protože do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme. V jednotlivých církevních obcích jim po modlitbě a postu ustanovili starší a poručili je Pánu, v kterého uvěřili. Potom prošli Pisídií a Pamfýlií a hlásali slovo Páně v Perge. Pak odešli do Atálie. Odtamtud odpluli lodí do Antiochie, kde byli kdysi doporučeni milosti Boží k dílu, které teď ukončili. Když tam přišli, svolali církevní obec a vypravovali, co všechno Bůh s nimi vykonal a jak otevřel bránu k víře pohanům. A zůstali pak s (tamějšími) učedníky delší čas.



Mezizpěv – Žl 145,10-11.12-13ab.21
Ať tvoji zbožní, Hospodine, vypravují o slávě tvé vznešené říše.

Nebo: Aleluja.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle!

Aby poučili lidi o tvé moci,
o slávě tvé vznešené říše.
Tvé království je království všech věků
a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu,
vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Jan 14,27-31a

Ježíš řekl svým učedníkům: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Slyšeli jste, že jsem vám řekl: `Odcházím' a `(zase) k vám přijdu.' Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane. Už s vámi nebudu mnoho mluvit, protože přichází vládce tohoto světa. Proti mně však nezmůže nic. Ale ať svět pozná, že miluji Otce a jednám, jak mi Otec přikázal.“

Komentář: Jan 14,27-31a
Ježíš před svým utrpením cítí radost ze spojení se svým Otcem. Jeho pokoj ať je povzbuzením pro mě v těžkých chvílích.

5. 5.

Sk 15,1-6

Někteří lidé přišli z Judska (do Antiochie) a poučovali bratry: „Nedáte-li se podle mojžíšského zvyku obřezat, nemůžete dojít spásy.“ Pavel a Barnabáš se však s nimi dostali do hádky a úporně se s nimi o to přeli. Bylo proto rozhodnuto, aby se kvůli této sporné otázce Pavel, Barnabáš a někteří z nich odebrali k apoštolům a starším do Jeruzaléma. Církevní obec je tedy vypravila na cestu. Šli přes Fénicii a Samařsko a obšírně vykládali o tom, jak se pohané obracejí, a tím působili všem bratřím velikou radost. Když přišli do Jeruzaléma, byli přijati od církevní obce, apoštolů a starších. Vypravovali jim, co všechno Bůh jejich prostřednictvím vykonal. Ale někteří z těch, kdo přešli k víře z farizejské strany, zasáhli a říkali: „Pohané musí přijmout obřízku a je třeba jim nařídit, aby zachovávali Mojžíšův Zákon.“ Sešli se tedy apoštolové a starší, aby tu věc uvážili.



Mezizpěv – Žl 122,1-2.3-4a.4b-5
Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.

Nebo: Aleluja.

Zaradoval jsem se, když mi řekli:
„Do domu Hospodinova půjdeme!“
Už stojí naše nohy
v tvých branách, Jeruzaléme!

Jeruzalém je vystavěn jako město,
spojené v jeden celek.
Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy.

Jak to zákon přikazuje Izraeli,
aby chválil Hospodinovo jméno.
Tam stojí soudní stolce,
stolce Davidova domu.

Jan 15,1-8

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně - a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

Komentář: Jan 15,1-8
Ořezávání a čištění je bolestný proces. Chci se snažit, abych byl opravdu napojený na mízu z kmene. Jen tak ponesu dobré ovoce.

6. 5.

Sk 15,7-21

Když se (o obřízce na sněmu) dlouho tak a onak rokovalo, vstal Petr a promluvil k (apoštolům a starším): „Jak víte, bratři, Bůh už dávno mezi vámi rozhodl, aby pohané uslyšeli slovo evangelia z mých úst, a tak aby přišli k víře. A Bůh, který zná srdce, dosvědčil jim (svou přízeň) tím, že jim udělil Ducha Svatého právě tak jako nám. Nedělal tedy žádný rozdíl mezi námi a mezi nimi, když jim vírou očistil srdce. Nuže, proč nyní pokoušíte Boha tím, že učedníkům navlékáte chomout, který nedovedli snést ani naši otcové, ani my? Vždyť jsme přesvědčeni, že spásy docházíme milostí Pána Ježíše my stejně jako oni.“ Celé shromáždění mlčelo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, když podrobně vypravovali, jak veliká znamení a divy vykonal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany. Když přestali mluvit, ujal se slova Jakub: „Bratři, poslyšte mě! Šimon vypravoval, jak Bůh udělal první krok, když si chtěl z pohanů získat lid pro sebe. S tím souhlasí slova proroků. Je totiž psáno: `Potom znovu postavím rozpadlou Davidovu chýši, z trosek ji zase vystavím a do výše vyženu, aby i ostatní lidé hledali Pána, a všechny národy, které nesou jméno po mně. Tak praví Pán, který to vykoná. Je to rozhodnuto od věčnosti.' Proto já soudím toto: Nenakládejme pohanům, kteří se obracejí k Bohu, žádná zbytečná břemena. Jenom jim písemně nařiďme, aby se vyvarovali všeho, co je poskvrněno modlářstvím, (dále) smilstva, masa z udušených zvířat a požívání krve. Neboť Mojžíš má od dávných časů po městech své kazatele v synagogách, kde se předčítá každou sobotu.“



Mezizpěv – Žl 96,1-2a.2b-3.10
Vypravujte mezi všemi národy o Hospodinových divech.

Nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
zpívejte Hospodinu, všechny země!
Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!

Rozhlašujte den po dni jeho spásu.
Vypravujte mezi pohany o jeho slávě,
mezi všemi národy o jeho divech.

Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje.
Upevnil svět, aby nekolísal:
národy řídí podle práva.

Jan 15,9-11

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.“

Komentář: Jan 15,9-11
Zůstávání v Jeho lásce je především radost. Snažím se o to, aby se můj vztah k Ježíši navenek projevoval radostí k mému okolí, k mým nejbližším?

7. 5.

Sk 15,22-3

Apoštolové a starší se spolu s celou církevní obcí rozhodli, že ze svého středu vyberou několik mužů a pošlou je s Pavlem a Barnabášem do Antiochie, totiž Judu, kterému říkali Barsabáš, a Silu - vedoucí muže mezi bratry. A po nich poslali toto psaní: „Apoštolové a starší posílají bratrský pozdrav bratrům v Antiochii, Sýrii a Kilíkii, obráceným z pohanství. Dověděli jsme se, že vás někteří lidé z našeho středu znepokojili a popletli svými řečmi, ačkoli k tomu nedostali od nás žádné pověření. My jsme se tedy nyní jednomyslně rozhodli, že vybereme některé muže a pošleme je k vám zároveň s naším drahým Barnabášem a Pavlem, lidmi, kteří nasadili svůj život pro našeho Pána Ježíše Krista. A tak jsme vypravili Judu a Silu, aby vám to vyložili ještě ústně. Rozhodl totiž Duch Svatý i my, že vám nemá být ukládáno žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: vyvarovat se toho, co bylo obětováno modlám, krve, masa z udušených zvířat a smilstva. Budete-li se těchto věcí chránit, jednáte správně. Buďte zdrávi.“ Tak je tedy vyprovodili a oni šli do Antiochie. Tam shromáždili obec a odevzdali jim list. Když ho přečetli, velmi se zaradovali nad jeho povzbudivým obsahem.



Mezizpěv – Žl 57,8-9.10-12
Budu tě chválit mezi národy, Pane!

Nebo: Aleluja.

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce;
budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo,
chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane,
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi,
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože,
nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Jan 15,12-17

Ježíš řekl svým učedníkům: „To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

Komentář: Jan 15,12-17
I mě Ježíš volá k přátelství a spolupráci. Právě z tohoto vztahu musí vyplývat plnění toho, co mi ukládá.

8. 5.

Sk 16,1-10

Pavel přišel do Derbe a Lystry. Tam byl jeden učedník jménem Timotej. Byl to syn židovky, která se přidala k víře, a pohanského otce. Protože měl u bratří v Lystře a v Ikóniu dobrou pověst, chtěl si ho Pavel vzít s sebou na cesty. Z ohledu na tamější židy ho obřezal, protože všichni věděli, že jeho otec byl pohan. Cestou pak ve všech městech, kudy procházeli, sdělovali ta ustanovení, o kterých apoštolové a starší v Jeruzalémě rozhodli, že se mají zachovávat. Tak se církevní obce utvrzovaly ve víře a jejich počet každý den velmi rostl. Potom šli přes Frýgii a galatským krajem, protože Duch Svatý jim zabránil kázat slovo Boží v (provincii) Asii. Když došli k Mýsii, chtěli přejít do Bithýnie, ale Ježíšův Duch jim to nedovolil. Prošli tedy Mýsií dolů do Troady. V noci pak měl Pavel vidění: stál před ním nějaký Makedoňan a prosil ho: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám!“ Po tomto jeho vidění jsme se snažili dostat co nejdříve na cestu do Makedonie. Usoudili jsme totiž z toho, že nás tam Bůh volá, abychom jim hlásali radostnou zvěst.



Mezizpěv – Žl 100,1-2.3.5
Plesejte Hospodinu, všechny země.

Nebo: Aleluja.

Plesejte Hospodinu, všechny země,
služte Hospodinu s radostí,
vstupte před něho s jásotem.

Uznejte, že Hospodin je Bůh:
on nás učinil, a my mu náležíme,
jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Neboť Hospodin je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné,
po všechna pokolení trvá jeho věrnost.

Jan 15,18-21

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jestliže vás svět nenávidí, uvažte, že mne nenáviděl dříve než vás. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co mu patří. Že však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: `Služebník není víc než jeho pán.' Když pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás. Když zachovali moje slovo, budou zachovávat i vaše. Ale to všechno vám způsobí kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal.“

Komentář: Jan 15,18-21
Spojení s Kristem v době pronásledování oživuje naši víru. Chci dnes proto myslet na ty, kteří trpí pro svou věrnost Kristu. A děkovat, že ve svobodě mohu svědčit (zatím) jiným způsobem.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
https://www.pastorace.cz/kazani

PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
https://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
https://www.pastorace.cz/Kazani/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar

VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
https://vojtechkodet.cz/prednasky-a-kazani/videa/uvody-do-nedeli

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Svatý Mikuláš (6. 12.)

Svatý Mikuláš (6. 12.)
(3. 12. 2024) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz.

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem
(2. 12. 2024)  Jak jde život, postupně objevuji hodnotu jednotlivých konkrétních lidí. Na nich se také učím, čeho si mám vážit.

Advent

Advent
(1. 12. 2024) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...

24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí Svatý rok 2025

24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí Svatý rok 2025
(27. 11. 2024) Už za necelý měsíc, 24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí „Svatý rok 2025“ s hlavním mottem…

Cool v plotě/ v kostele - víkend pro mládež od 14 do 18 let

Cool v plotě/ v kostele - víkend pro mládež od 14 do 18 let
(26. 11. 2024) Ahoj! Už uběhl nějaký pátek od naší první víkendovky v tomto školním roce a my jsme tu zpátky s pozváním na…