26. neděle v mezidobí - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Všechno, co jsi nám učinil, Pane, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství. Dan 3,31.29.30.43.42

Vstupní modlitba

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím,
že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci;
posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho,
co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Tento text představuje určitý průlom ve starozákonní teologii. Zatímco předtím převažovalo pojetí kolektivní viny a odpovědnosti (Ez 18,2), nyní se jasně ohlašuje, že každý je odpovědný za skutky své, a ne svých předků (18,2-4).

Ez 18,25-28

Toto praví Hospodin: „Říkáte: `Pán nejedná správně!' Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíše vaše? Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil. Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. Neboť proto, že se bál a odvrátil se od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře.“

ŽALM Žl 25,4-5.6-7.8-9

Když nevíme, jak dál, vyplatí se odložit pýchu a nechat si poradit. Pokora a důvěra nás vždy navedou na správnou cestu.

Odpověď: Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,
a pouč mě o svých stezkách.
Veď mě ve své pravdě a uč mě,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel,
nepřestávám v tebe důvěřovat.

Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování,
na své milosrdenství, které trvá věčně.
Nemysli na hříchy mého mládí, na má provinění,
pamatuj na mě ve svém milosrdenství
pro svou dobrotivost, Hospodine!

Hospodin je dobrý a dokonalý,
proto ukazuje hříšníkům cestu.
Pokorné vede k správnému jednání,
pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

Jednomyslnost, stejná láska – to není nabádání k uniformitě, ale k stejnému postoji nezištné lásky, která hledá to, co prospívá druhému (pokora zde není míněna jako sebepodceňování, ale jako ponížení ke službě). V tom je vrcholným příkladem sám Kristus, a proto je připojen chvalozpěv o jeho ponížení kvůli člověku, v jeho prospěch.

Flp 2,1-11

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Bratři! Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude (všechny) pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo (touhy) po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých. Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Po několik neděl budeme číst texty o Ježíšově střetu s náboženskou elitou v Izraeli – tento slovní střet předchází odsouzení a ukřižování. Dnešní text je velmi dobře strukturován: nejprve podobenství, pak otázka, nakonec aplikace na posluchače.

Mt 21,28-32

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Co soudíte o tomto případu: Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: `Synu, jdi dnes pracovat na vinici.' On odpověděl: `Mně se nechce', ale potom toho litoval, a přece šel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl: `Ano, pane,' ale nešel. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Odpověděli mu: „Ten první.“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Přišel k vám Jan, aby vám ukázal správnou cestu, ale neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nezměnili a neuvěřili jste mu.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k přijímání

Pamatuj na své slovo, Hospodine, kterým jsi mi dal naději. To je má útěcha v mé bídě. Žl 119,49-50

1 Jan 3,16

nebo

Z toho jsme poznali lásku Boží: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry.

Modlitba po přijímání

Prosíme tě, Bože, dej, ať nás toto přijímání obnoví,
a když slavením Kristovy oběti zvěstujeme jeho smrt,
ať jsme připraveni spolu s ním trpět,
abychom měli také podíl na jeho slávě.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

28. 9. 2026, Slavnost sv. Václava, mučedníka, hlavního patrona českého národa

Mdr 6,9-21

Vládcové, k vám se obracejí má slova,
abyste se naučili moudrosti a neklesli.
Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy,
budou uznáni za svaté,
ti, kdo jsou o nich poučeni,
najdou ospravedlnění.
Buďte tedy žádostiví mých slov,
mějte po nich touhu, a poučí vás.

Moudrost září a nevadne,
snadno ji vidí ti, kdo ji milují,
dává se nalézt těmi, kdo ji hledají.
Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první.
Neunaví se, kdo k ní časně přichází,
najde ji, jak mu sedí u dveří.
Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost,
kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti.
Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni,
na cestách se jim ukazuje s přízní
a při každé myšlence jim vychází vstříc.
Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se,
chtít se poučit je láska k ní,
láska k ní je zachovávat její přikázání,
dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost,
nesmrtelnost pak dává místo u Boha.

A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování.
Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel,
ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.

1 Kron 29,11abc.11d-12a.12bcd Odp.: 12b

Tvá je, Hospodine, velikost a moc,
nádhera, lesk i vznešenost,
neboť tobě patří všechno na nebi i na zemi.

Tobě, Hospodine, přísluší kralovat,
ty jsi svrchovaně povýšený nade vším,
od tebe je bohatství a velebnost.

Ty vládneš nade vším,
v tvé ruce je síla a moc,
z tvé ruky pochází všechna velikost a vláda.

1 Petr 1,3-6; 2,21b-24

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé.
Je pro nás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky.
Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. ‘On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.’ Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.

Mt 16,24-27

Ježíš řekl svým učedníkům:
„Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.
Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši?
Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.“

Komentář: Mdr 6,9-21
Ne všichni panovníci si vzali slova z knihy Moudrosti k srdci. Ostatně nejsou určena jen jim. Každý, kdo za někoho, za něco odpovídáme, se jimi máme nechat inspirovat!

29. 9. 2026, Svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandělů

Dan 7,9-10.13-14

Viděl jsem,
že byly postaveny trůny
a stařec velikého věku usedl.
Jeho roucho bylo bílé jako sníh,
vlasy jeho hlavy jako čistá vlna,
jeho trůn plápolal ohněm,
jeho kola – žhoucí oheň.
Ohnivý proud vytékal
a vycházel od něho,
tisíce tisíců mu sloužily,
desetitisíce desetitisíců stály před ním,
usadil se soudní dvůr
a byly otevřeny knihy.

Díval jsem se v nočním vidění,
a hle – s nebeskými oblaky přicházel
někdo jako syn člověka,
došel až k starci velikého věku,
přivedli ho k němu.
Byla mu dána moc, sláva a království
a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky:
jeho moc je moc věčná,
a ta nepřestane,
jeho království nebude zničeno.

**//Nebo:// Zj 12,7-12a**

//Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem.//

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

Na nebi nastal boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, neboť byl svržen žalobník našich bratří, který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci. Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví a slovem svého svědectví, protože nemilovali svůj život natolik, že by se zalekli smrti. Proto se veselte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“

Žl 138 (137), 1-2a.2bc+3.4-5 Odp.: 1c

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem,
žes vyslyšel slova mých úst.
Budu ti hrát před anděly,
vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.

Slavit budu tvé jméno
pro tvou dobrotu a tvou věrnost.
Když jsem volal, vyslyšels mě,
v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země,
až uslyší slova tvých úst.
Budou opěvovat Hospodinovy cesty:
„Věru, veliká je Hospodinova sláva!“

Jan 1,47-51

Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „To je pravý Izraelita, v kterém není lsti.“
Natanael se ho zeptal: „Odkud mě znáš?“
Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod fíkovníkem.“
Natanael mu na to řekl: „Mistře, ty jsi Boží syn, ty jsi král Izraele!“
Ježíš mu odpověděl: „Proto věříš, že jsem ti řekl: ‘Viděl jsem tě pod fíkovníkem’? Uvidíš ještě větší věci.“
A dodal: „Amen, amen, pravím vám: Uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“

Komentář: Jan 1,47-51
Ježíšem slíbení andělé – poslové Boží – sestupují i dnes na jeho církev. Čím jsem vnímavější, tím víc ocením jejich působení. Jejich ruku na tepu doby. Narozdíl od naší strnulosti.

30. 9. 2026, Památka sv. Jeronýma, kněze a učitele církve

Job 9,1-12.14-16

Job se ujal slova a řekl svým přátelům: „Dobře vím, že je tomu tak: V čem by mohl mít člověk u Boha pravdu? I kdyby se chtěl s ním hádat, ani slova mu nemůže odpovědět. Bůh je moudrý myslí a mohutný silou. Kdo mu vzdoroval a zůstal bez pohromy? Aniž to kdo pozoruje, přenáší hory a převrací je ve svém hněvu. Vychyluje zemi z jejího místa, že se její sloupy otřásají. Poroučí slunci, a ono nevyjde, pod pečetí zavírá hvězdy, (aby nesvítily). Sám nebesa roztahuje, kráčí po hladině moře. Tvoří Hyjády a Orióna, Plejády a skrytá souhvězdí jihu. Tvoří velkolepé a neprobadatelné věci, divy, které nelze sečíst. Když přichází ke mně, nevidím ho, když odchází, nevnímám ho. Když bere, kdo by mu chtěl bránit, kdo mu smí říci: `Co to děláš?' Jak bych se mohl já s ním dohovořit, najít proti němu slova? I kdybych byl spravedlivý, nedostanu odpověď, na milost bych čekal (u svého soupeře). I kdybych volal a on se ozval, nevěřil bych, že vyslyší můj hlas.“

Žl 88,10bc-11.12-13.14-15

Denně k tobě, Hospodine, volám,
k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé,
či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě,
o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách,
tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine,
má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine,
a přede mnou skrýváš svou tvář?

Lk 9,57-62

Když Ježíš a jeho učedníci šli (do Jeruzaléma), cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“ Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“ On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“ Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“ A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane, jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“ Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“

Komentář: Lk 9,57-62
Výzva k ponechání mrtvých se nevztahuje na „poslední rozloučení“. Ale spíš k tomu mít odvahu opustit, co se přežilo, a stavět na novém.

1. 10. 2026, Památka sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panny a učitelky církve

Job 19,21-27

Job se ujal slova a řekl: „Smilujte se nade mnou, smilujte se, moji přátelé, vždyť ranila mě Boží ruka. Proč mě stíháte jako Bůh? Nemůžete se nasytit mého masa? Kéž by byla napsána má slova, kéž by byla vyryta do mědi, železným rydlem do olova, navěky vtesána do kamene. Ale já vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha. Já sám ho spatřím, mé oči ho uvidí, ne jako nepřítele: mé ledví v mém nitru touhou (po něm) prahne.

Žl 27,7-8a.8b-9abc.13-14

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám,
smiluj se nade mnou, vyslyš mě!
Mé srdce k tobě mluví, má tvář tě hledá.

Hospodine, hledám tvou tvář.
Neskrývej svou tvář přede mnou,
v hněvu neodmítej svého služebníka!
Tys má pomoc, nezavrhuj mě!

Věřím, že uvidím blaho od Hospodina
v zemi živých!
Důvěřuj v Hospodina, buď silný,
ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!

Lk 10,1-12

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: `Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“

Komentář: Lk 10,1-12
Pokoj, který šířím kolem sebe, se v případě nepřijetí neztratí. Vrátí se ke mně, do mého nitra.

2. 10. 2026, Památka Svatých andělů strážných

Ex 23,20-23a

Toto praví Hospodin:
„Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil. Cti ho a poslouchej jeho hlas, nebuď vůči němu vzpurný, neboť neodpustí vaše věrolomnosti, vždyť má v sobě moje jméno. Jestliže však budeš poslouchat jeho hlas a dělat všechno, co mluvím, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Proto můj anděl půjde před tebou.“

Žl 91 (90), 1-2.3-4ab.4c-6.10-11 Odp.: 11

Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího,
kdo dlíš ve stínu Všemocného,
řekni Hospodinu: „Mé útočiště jsi a má tvrz,
můj Bůh, v něhož doufám!“

Neboť on tě vysvobodí z léčky ptáčníka,
ze zhoubného moru.
Ochrání tě svými perutěmi,
uchýlíš se pod jeho křídla.

Štít a pavéza je věrnost jeho.
Nemusíš se bát noční hrůzy,
šípu létajícího ve dne,
moru, který se plíží ve tmě,
nákazy, jež pustoší o polednách.

Nepřihodí se ti nic zlého
a útrapa se k tvému stanu nepřiblíží.
Vždyť svým andělům vydal o tobě příkaz,
aby tě střežili na všech tvých cestách.

Mt 18,1-5.10

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“
Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. V
Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.“

Komentář: Ex 23,20-23a
Příslib, který mi může dodat odvahu, když váhám, zda udělat něco dobrého, i když sám „na to nemám“. Nejsem přece sám!

3. 10. 2026, Sobota 26. týdne v mezidobí

Job 42,1-3.5-6.12-16 (hebr. 1-3.5-6.12-17)

Job odpověděl Hospodinu a řekl: „Vím, že zmůžeš všechno, že ti není nemožný žádný záměr. Kdo by mohl neznalostí zatemňovat prozřetelnost? Přesto jsem mluvil o věcech, jimž nerozumím, vyšších než já, které nemohu chápat. Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu, ale nyní tě zří moje oči. Proto odvolávám a projevuji lítost v popelu a v prachu.“ A Hospodin požehnal Jobovi nakonec víc než dříve, neboť měl čtrnáct tisíc kusů bravu, šest tisíc velbloudů, tisíc párů skotu a tisíc oslic. Měl pak ještě sedm synů a tři dcery. První dal jméno Jemima, druhé Kassia a třetí Keren happuch. V celém kraji nebylo krásnějších žen nad Jobovy dcery. Otec jim dal podíl na dědictví s jejich bratry. Potom žil Job ještě sto čtyřicet let a viděl své děti a vnuky, čtyři pokolení. I zemřel Job jako stařec ve vysokém věku.

Žl 119,66.71.75.91.125.130

Nauč mě moudrosti a vědění,
neboť důvěřuji tvým předpisům.

Dobře mi, že jsem byl pokořen,
abych se naučil tvým příkazům.

Vím, Hospodine, že spravedlivá jsou tvá rozhodnutí,
že jsi mě pokořil podle práva.

Podle tvých rozhodnutí země trvá stále,
neboť všechno ti slouží.

Jsem tvůj služebník, pouč mě,
abych poznal tvá přikázání.

Výklad tvých slov osvěcuje,
poučuje prosté lidi.

Lk 10,17-24

Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ V té chvíli zajásal v Duchu Svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“ Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

Komentář: Lk 10,17-24
Radostný návrat dvaasedmdesáti učedníků budí obdiv a trochu závisti nad jejich úspěchem. Není naše působení občas bez radosti proto, že jsme opustili jednoduchost Ježíšovy zvěsti?

 

*************************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
"TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz   
www.proglas.cz