26. neděle v mezidobí - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA

Všechno, co jsi nám učinil, Bože, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Izraelité se na začátku 6. stol. př. Kr. vzdali Babylonii a řada lidí byla odvlečena do zajetí. O deset let později přichází další zajatci a zvěstují: „Jeruzalém je zcela vypleněn.“ Rozšíří se pocit úplného zmaru a výčitek. Jde o Boží trest za viny otců? V našem textu zazní důležité poselství: Každý je odpovědný za vlastní skutky (18,2-4).

Ez 18,25-28

Toto praví Hospodin: „Říkáte: ‘Pán nejedná správně!’ Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíše vaše? Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil.
Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. Neboť proto, že se bál a odvrátil se od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře.“

ŽALM 25

Hospodin má moc odpustit, má sílu překonat pro nás nezměnitelné bariéry.

Odpověď: Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování.

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel, – nepřestávám v tebe důvěřovat.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, – na své milosrdenství, které trvá věčně. – Nemysli na hříchy mého mládí, na má provinění, – pamatuj na mě ve svém milosrdenství – pro svou dobrotivost, Hospodine!
Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel povzbuzuje Filipany k odvaze i trpět. Jako argument cituje hymnus či píseň prvních křesťanů (2,6-11), která představuje klíčové věroučné místo Nového zákona.

Flp 2,1-11

Bratři! Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude všechny pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Na začátku 21. kapitoly Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na Velikonoce. Jeho vystupování bude již velmi přímé. Velekněží mu položili otázku: „Jakou mocí činíš takové věci?“ Pán musí obhájit, o co v jeho evangeliu jde, proč nejsou jeho učedníci žádní renomovaní židé a odkud je jeho autorita.

Mt 21,28-32

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Co soudíte o tomto případu: Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: ‘Synu, jdi dnes pracovat na vinici.’ On odpověděl: ‘Mně se nechce,’ ale potom toho litoval a přece šel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl: ‘Ano, pane,’ ale nešel. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“
Odpověděli mu: „Ten první.“
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Přišel k vám Jan, aby vám ukázal správnou cestu, ale neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nezměnili a neuvěřili jste mu.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Pamatuj na své slovo, Hospodine, kterým jsi mi dal naději. To je má útěcha v mé bídě.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, dej, ať nás toto přijímání obnoví, a když slavením Kristovy oběti zvěstujeme jeho smrt, ať jsme připraveni spolu s ním trpět, abychom měli také podíl na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Kristus měl vymezený čas na svoji misi. Přichází dny jeho zatčení a odsouzení. Dá se ještě něco udělat proto, aby pochopili ti, kteří se jeho učení nejvíce brání? Pán tedy mluví už velmi ostře na jejich adresu. V naší situaci je otázkou, nakolik se můžeme podobat učitelům Zákona my a podobně jako oni sice souhlasit s hodnotami křesťanství či evangelia, ale nijak to ve vlastním praktickém životě nerealizovat. I my máme možná právě nyní čas, kdy je ještě možné věci změnit. Ale ten nepotrvá navždy. Může nám např. pomoci připustit si, že dnes v kněžských seminářích zcela chybí noví kandidáti a za několik let zákonitě nastane situace, kdy farnosti již kněze nebudou mít. Nepromarněme tedy čas, kdy je možné odpovědět Pánu své „ano“, ale zároveň i „vyjít na vinici“.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 2. 10., památka Svatých andělů strážných

1. čtení Ex 23,20-23a

Můj anděl půjde před tebou.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Toto praví Hospodin: „Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil. Cti ho a poslouchej jeho hlas, nebuď vůči němu vzpurný, neboť neodpustí vaše věrolomnosti, vždyť má v sobě moje jméno. Jestliže však budeš poslouchat jeho hlas a dělat všechno, co mluvím, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Proto můj anděl půjde před tebou.“

Mezizpěv - Žl 91 (90), 1-2.3-4ab.4c-6.10-11 Odp.: 11 (přivlastněný)
Svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách.

Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího,
kdo dlíš ve stínu Všemocného,
řekni Hospodinu: „Mé útočiště jsi a má tvrz,
můj Bůh, v něhož doufám!“

Neboť on tě vysvobodí z léčky ptáčníka,
ze zhoubného moru.
Ochrání tě svými perutěmi,
uchýlíš se pod jeho křídla.

Štít a pavéza je věrnost jeho.
Nemusíš se bát noční hrůzy,
šípu létajícího ve dne,
moru, který se plíží ve tmě,
nákazy, jež pustoší o polednách.

Nepřihodí se ti nic zlého
a útrapa se k tvému stanu nepřiblíží.
Vždyť svým andělům vydal o tobě příkaz,
aby tě střežili na všech tvých cestách.



Zpěv před evangeliem - Žl 103 (102), 21
Aleluja. Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli! Aleluja.

Evangelium Mt 18,1-5.10

Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“ Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.“

Komentář: Ex 23,20-23a
Příslib, který mi může dodat odvahu, když váhám, zda udělat něco dobrého, i když sám „na to nemám“. Nejsem sám!

ÚTERÝ 3. 10.

1. čtení Zach 8,20-23

Přijdou mnohé národy, aby hledaly Hospodina v Jeruzalémě.

Čtení z knihy proroka Zachariáše.

Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: „Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.“ Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho. Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: „Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.“

Mezizpěv – Žl 87,1-3.4-5.6-7
Bůh je s námi.

Hospodin miluje, co založil na svatých horách,
miluje brány Siónu nad všechna Jakubova sídla.
Slavné věci se o tobě vypravují, město Boží!

Připočtu Rahab i Bábel mezi své ctitele,
ba i Filištínsko, Tyrus s Etiopií;
i ti se tam narodili.
O Siónu se řekne: „Jeden jako druhý se v něm narodil,
sám Svrchovaný mu dal pevný základ.“

Hospodin zapíše do knihy márodů:
„Tito se tam narodili.“
Při tanci budou zpívat:
„Všechna zřídla mé spásy jsou v tobě.“




Zpěv před evangeliem – Mk 10,45
Aleluja. Syn člověka přišel, aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Aleluja.

Evangelium Lk 9,51-56

Pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když se přibližovala doba, kdy Ježíš měl být vzat (vzhůru), pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale (Samaritáni) ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?“ On se však obrátil a přísně je pokáral. Pak šli do jiné vesnice.

Komentář: Lk 9,51-56
Nesvolávat oheň, nehubit! To není náš úkol ani dnes. Však už tenkrát Pán horlivce přísně pokáral.

STŘEDA 4. 10.

1. čtení Neh 2,1-8

Jestliže to král uzná za vhodné, propusť mě do města mých otců, abych ho znovu vystavěl.

Čtení z knihy Nehemiášovy.

V měsíci nisanu ve dvacátém roce vlády Artaxerxovy, když jsem byl pověřen službou u vína, vzal jsem víno a podal ho králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený. Tu mi král řekl: „Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš.“ Velmi jsem se ulekl a řekl jsem králi: „Ať žije král navěky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm?“ Král se zeptal: „Co si tedy přeješ?“ Pomodlil jsem se k Bohu nebes a odpověděl jsem králi: „Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl.“ Král, vedle něhož seděla královna, se mě otázal: „Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?“ Jakmile jsem udal určitý čas, králi se zalíbilo mě propustit. Řekl jsem tedy králi: „Jestliže to král uzná za vhodné, ať jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele provincií za Eufratem, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska, a také list pro správce královských lesů Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám tvrze při chrámu, na městské hradby i na dům, kde budu bydlet.“ Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.



Mezizpěv – Žl 137,1-2.3.4-5.6
Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás!

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali,
když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje
jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně, kdo nás odvlekli,
kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali:
„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň
v cizí zemi?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,
ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru,
když na tebe nevzpomenu,
když nedám přednost Jeruzalému
před každou svou radostí.




Zpěv před evangeliem – Flp 3,8-9
Aleluja. Všechno považuji za škodu a za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen. Aleluja.

Evangelium Lk 9,57-62

Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když Ježíš a jeho učedníci šli (do Jeruzaléma), cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“ Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“ On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“ Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“ A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane, jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“ Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“

Komentář: Lk 9,57-62
Výzva k ponechání mrtvých mrtvým se nevztahuje na „poslední rozloučení“, ale spíš k tomu mít odvahu opustit přežilou formu křesťanství a zříci se toho, co není nosné.

ČTVRTEK 5. 10.

1. čtení Neh 8,1-4a.5-6.7b-12

Ezdráš otevřel knihu Zákona, velebil Hospodina a lid odpověděl: Amen, amen!

Čtení z knihy Nehemiášovy.

Všechen lid do jednoho se shromáždil na prostranství před Vodní bránou a vyzvali znalce písma Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona, který Hospodin přikázal Izraeli. Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže i ženy a všechny, kdo byli schopni rozumět. Bylo to prvního dne sedmého měsíce. Četl z něho na prostranství před Vodní bránou od svítání do poledne před muži a ženami a přede všemi, kdo byli schopni rozumět. Všichni poslouchali knihu Zákona s napětím. Ezdráš, znalec Písma, stál na dřevěném výstupku, který pro ten účel zhotovili. Otevřel knihu před očima všeho lidu – stál totiž výše než všichni lidé – a když ji otevřel, všechen lid povstal. Ezdráš velebil Hospodina, velikého Boha, a všechen lid odpověděl se zdviženýma rukama: „Amen, amen!“ Vrhli se na kolena a klaněli se Hospodinu až k zemi. Lid stál na místě a levité mu vysvětlovali Zákon. Četlo se v knize Božího zákona, překládali a vykládali ho, a tak pochopili, co se četlo. Místodržitel Nehemiáš a znalec Písma a kněz Ezdráš i levité, kteří poučovali lid, řekli všemu lidu: „Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!“ Všechen lid totiž plakal, když slyšeli slova Zákona. (Ezdráš) jim řekl: „Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte výslužky těm, kteří si nemohli nic připravit, neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!“ Také levité uklidňovali všechen lid: „Utište se! Dnešní den je svatý. Nebuďte zarmoucení!“ A všechen lid se rozešel, aby jedli a pili a posílali výslužky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože pochopili slova, která jim byla hlásána.



Mezizpěv – Žl 19,8.9.10.11
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.

Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.

Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.





Zpěv před evangeliem – Mk 1,15
Aleluja. Přiblížilo se Boží království, praví Pán; obraťte se a věřte evangeliu. Aleluja.

Evangelium Lk 10,1-12

Spočine na něm váš pokoj.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: `Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“

Komentář: Lk 10,1-12
Pokoj, který šířím kolem sebe, se v případě nepřijetí druhými neztratí. Vrátí se stejným způsobem ke mně, do mého nitra.

PÁTEK 6. 10.

1. čtení Bar 1,15-22

Zhřešili jsme proti Pánu, neposlouchali jsme ho.

Čtení z knihy proroka Barucha.

Pán, náš Bůh, je spravedlivý, my se však dnes musíme rdít hanbou, my Judovci i obyvatelé Jeruzaléma, naši králové, naše knížata, naši kněží, naši proroci i naši otcové. Zhřešili jsme proti Pánu, neposlouchali jsme ho, neslyšeli jsme rozkaz Pána, našeho Boha, a nežili jsme podle příkazů, které nám dal. Ode dne, kdy Pán vyvedl naše otce z egyptské země, až do dneška neposlouchali jsme Pána, našeho Boha, z lehkomyslnosti jsme nedbali jeho hlasu. I ulpělo na nás zlo a prokletí, kterým hrozil Pán ústy svého služebníka Mojžíše, když vyvedl naše otce z egyptské země, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem. A tak je tomu dnes. Neposlechli jsme hlas Pána, našeho Boha, i když nás napomínali proroci, které k nám posílal, ale odešli jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili cizím bohům a dělali to, co bylo zlé v očích Pána, našeho Boha.



Mezizpěv – Žl 79(78), 1-2.3-5.8.9
Pro slávu svého jména vysvoboď nás, Bože!

Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví,
poskvrnili tvůj svatý chrám,
Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu,
těla tvých zbožných divoké zvěři.

Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma,
nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů,
na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat?
Bude planout tvé rozhorlení jako oheň?

Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.




Zpěv před evangeliem – srov. Žl 95,8ab
Aleluja. Nezatvrzujte dnes svá srdce, ale slyšte hlas Hospodinův. Aleluja.

Evangelium Lk 10,13-16

Kdo pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu. Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“

Komentář: Lk 10,13-16
Na některé lidi možná shlížím svrchu: ale kdyby se jim dostalo tolik milostí jako mně (mší svatých, promluv, svátostí), nebyli by dokonalejší, nebyli by přede mnou?

SOBOTA 7. 10.

Bar 4,5-12.27-29

Ten, který na vás dopustil neštěstí, vám dá zase věčnou radost.

Čtení z knihy proroka Barucha.

Buď dobré mysli, můj lide, který máš slavné jméno Izrael; nejste prodáni národům k záhubě, ale proto jste vydáni protivníkům, že jste k hněvu popudili Boha. Vždyť jste rozhněvali svého stvořitele, protože jste obětovali zlým duchům, a ne Bohu. Zapomněli jste na věčného Boha, který vás vychoval, a zarmoutili jste Jeruzalém, (matku), která vás živila. Viděla, jak na vás přichází hněv od Boha, a řekla: „Slyšte, sousedé Siónu, neboť Bůh na mě přivedl velikou žalost. Viděla jsem zajetí svých synů a dcer, do kterého je přivedl Věčný. S radostí jsem je vychovávala, s pláčem a žalostí jsem je propustila. Nikdo ať se neraduje nade mnou, vdovou, od mnohých opuštěnou. Zpustošena jsem pro hříchy svých dětí, že se uchýlily od Božího zákona. Buďte dobré mysli, děti, a volejte k Bohu, neboť vás bude mít na paměti ten, který to dopustil. Jako vaše mysl tíhla k tomu, abyste se od Boha vzdalovali, tak se ho snažte po svém obrácení zase hledat s desetkrát větší horlivostí. Ano, ten, který na vás dopustil neštěstí, s vaším vysvobozením vám dá zase věčnou radost!“



Mezizpěv – Žl 69,33-35.36-37
Hospodin slyší chudáky.

Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.

Nechť ho chválí nebe i země,
moře a vše, co se v nich hýbe.

Neboť Bůh pomůže Siónu a vystaví judská města:
budou tam bydlet a obsadí je.
Zdědí je potomci jeho služebníků,
budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.





Zpěv před evangeliem – srov. Mt 11,25
Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja

Evangelium Lk 10,17-24

Radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ V té chvíli zajásal v Duchu Svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“ Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

Komentář: Lk 10,17-24
Radostný návrat dvaasedmdesáti učedníků budí obdiv a trochu závisti. Není naše působení občas bez radosti proto, že se bojíme jít na dřeň evangelia?

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz