Odvrať mě od cesty lži. (Žl 119,29) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Nedělní liturgie

30. 9. 2018

26. neděle v mezidobí - cyklus B

Možná jsme byli někdy svědky scény, kdy pubertální dívka stála před zrcadlem zoufalá nad tím, jak vypadá. Snad jsme se pousmáli. Není nám ale příkladem, abychom se do zrcadla svého nitra podívali i my? Možná jsme se tehdy měli do zrcadla podívat sami, abychom se zavčasu upravili! Takovým zrcadlem budou dnes texty čtení.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Všechno, co jsi nám učinil, Bože, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Ocitáme se v nejstarších dějinách Izraele (cca 1300 př. Kr.). Židé zakusili Boží vysvobození ze zajetí Egypta, ale stále Bohu nevěří, a proto reptají. Mojžíš je tím unaven a volá o pomoc. Bůh mu dává sedmdesát starších. Dva z nich prorokují mimo předpokládaný rámec stánku úmluvy. Jsou předobrazem scény z dnešního evangelia.

Nm 11,25-29

Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však do stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře.
Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“

ŽALM 19

Existují dvě mezní hranice nebezpečné pro kvalitní praxi víry: lhostejnost a úzkoprsost (strach). Přidejme se k modlitbě o pravdivou a čistou bázeň před Hospodinem.

Odpověď: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, – Hospodinův příkaz je spolehlivý, – nezkušenému dává moudrost.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, – Hospodinovy výroky jsou pravdivé, – všechny jsou spravedlivé.
Tvůj služebník si na ně dává pozor – a velmi bedlivě je zachovává. – Kdo však pozná každé pochybení? – Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty!
Chraň svého služebníka před zpupností, – ať mě neovládne! – Pak budu bez úhony – a vyvaruji se velkého hříchu.

2. ČTENÍ

Zde vrcholí Jakubova obžaloba těch, kteří se domnívají, že mají veškerou budoucnost (zajištění, jistotu) ve svých rukou (viz Jak 4,13-17). Ostrá slova jsou i dnes voláním po spravedlivé mzdě našim zaměstnancům či uhrazení využívaných služeb (dnes často proudících ze třetího světa).

Jak 5,1-6

Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny.
Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život – a on se vám nebrání.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Tvé slovo, Pane, je pravda; posvěť nás pravdou. Aleluja.

EVANGELIUM

Textu předchází Ježíšova předpověď utrpení a nepochopení, když se učedníci místo soucitu hádají o prvenství. Jak odpověděl Jan na Ježíšovu výtku (verš 38)? Odvedením pozornosti a snahou zalíbit se („my jsme mu bránili“). Proto následují přísná slova.

Mk 9,38-43.45.47-48

Jan řekl Ježíšovi: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“
Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi.
Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Pamatuj na své slovo, Hospodine, kterým jsi mi dal naději. To je má útěcha v mé bídě.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, dej, ať nás toto přijímání obnoví, a když slavením Kristovy oběti zvěstujeme jeho smrt, ať jsme připraveni spolu s ním trpět, abychom měli také podíl na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Jak odporné je potkávat křivé lidi nebo ty, kdo se za každou cenu snaží zalíbit. Nejednáme tak někdy i my? Dnešní texty jsou velmi kritické. Ve všech čteních potkáváme „malého“ člověka, který se snaží získat výhodu na úkor někoho druhého. Nerozumí nebo nechce vidět věci pohledem „krále“, ale jde mu čistě o jeho malé já. Druhými lidmi zřejmě pohrdá nebo jsou mu lhostejní. Ale Bůh vnímá všechny! Proto následuje ostrá kritika: Slova o useknutí ruky či nohy nejsou myšlena doslovně, ale ukazují, jak radikálně máme řešit koketování se zlem, sobectvím a pokušením.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 1.10.

Job 1,6-22

Jednou se Boží synové shromáždili u Hospodina. Přišel s nimi i satan. Hospodin řekl satanovi: „Odkud přicházíš?“ A satan odpověděl Hospodinu: „Procházel jsem zemí a potuloval jsem se po ní.“ Tu řekl Hospodin satanovi: „Všiml sis mého služebníka Joba, že mu není na zemi podobného? Je to muž bezúhonný, čestný, bohabojný a varuje se zlého.“ Satan odpověděl Hospodinu: „Copak je Job bohabojný zadarmo? Nechráníš ho ze všech stran, jeho dům a vše, co má? Žehnáš jeho podnikání a jeho stáda se na zemi množí. Jen vztáhni svou ruku a dotkni se všeho, co má, (a uvidíš,) zda ti nebude zlořečit do tváře!“ Tu řekl Hospodin satanovi: „Hle, do tvé moci dávám vše, co má; jenom na něho samého nevztahuj svou ruku!“ A satan od Hospodina odešel. Jednou, když (zase Jobovi) synové a dcery hodovali v domě nejstaršího bratra, přišel posel k Jobovi a oznámil: „Když býci orali a oslice se pásly vedle nich, Sabejci zaútočili, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě tento (posel) mluvil, když přišel druhý a řekl: „Boží oheň spadl z nebe, sežehl ovce i čeleď a pohltil je; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě ten mluvil, když přišel třetí a řekl: „Chaldejci sešikovali tři tlupy, vyrazili na velbloudy, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Ještě ten mluvil, když přišel čtvrtý a řekl: „Tvoji synové a dcery hodovali v domě svého nejstaršího bratra. A tu se z pouště přihnala veliká vichřice, obořila se na čtyři rohy domu, takže se zřítil na děti, a ty zahynuly; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“ Tu Job vstal, roztrhl si šat, oholil svou hlavu, padl na zem, klaněl se a řekl: „Nahý jsem vyšel z lůna své matky a nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno.“ Tak Job v ničem nezhřešil a neřekl nic, co by se o Bohu neslušelo.

Lk 9,46-50

Ježíšovi učedníci začali uvažovat, kdo z nich je největší. Ježíš věděl, o čem v srdci uvažují. Vzal dítě, postavil ho vedle sebe a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, přijímá toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší.“ Jan se ujal slova a řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu a bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem jako my.“ Ježíš mu však řekl: „Nebraňte! Neboť kdo není proti vám, je s vámi.“

Job 1,6-22
Velké pokušení: náš Bůh není jakousi pojistkou proti neštěstí. Je mnohem víc…

ÚTERÝ 2.10. památka Svatých andělů strážných

Ex 23,20-23a

Toto praví Hospodin: „Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil. Cti ho a po-slouchej jeho hlas, nebuď vůči němu vzpurný, neboť neodpustí vaše věrolomnosti, vždyť má v sobě moje jméno. Jestliže však budeš poslouchat jeho hlas a dělat všechno, co mluvím, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Proto můj anděl půjde před tebou.“

Mt 18,1-5.10

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“ Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.“

Ex 23,20-23a
Kéž opravdu poslouchám jeho hlas a nejsem vzpurný! Vždyť vím sám, jaké to je, když jsou ti, se kterými to myslím dobře, umínění. Budu se na anděla, kterého mi Bůh posílá na pomoc, od teď častěji obracet…

STŘEDA 3.10.

Job 9,1-12.14-16

Job se ujal slova a řekl svým přátelům: „Dobře vím, že je tomu tak: V čem by mohl mít člověk u Boha pravdu? I kdyby se chtěl s ním hádat, ani slova mu nemůže odpovědět. Bůh je moudrý myslí a mohutný silou. Kdo mu vzdoroval a zůstal bez pohromy? Aniž to kdo pozoruje, přenáší hory a převrací je ve svém hněvu. Vychyluje zemi z jejího místa, že se její sloupy otřásají. Poroučí slunci, a ono nevyjde, pod pečetí zavírá hvězdy, (aby nesvítily). Sám nebesa roztahuje, kráčí po hladině moře. Tvoří Hyjády a Orióna, Plejády a skrytá souhvězdí jihu. Tvoří velkolepé a neprobadatelné věci, divy, které nelze sečíst. Když přichází ke mně, nevidím ho, když odchází, nevnímám ho. Když bere, kdo by mu chtěl bránit, kdo mu smí říci: `Co to děláš?' Jak bych se mohl já s ním dohovořit, najít proti němu slova? I kdybych byl spravedlivý, nedostanu odpověď, na milost bych čekal (u svého soupeře). I kdybych volal a on se ozval, nevěřil bych, že vyslyší můj hlas.“

Lk 9,57-62

Když Ježíš a jeho učedníci šli (do Jeruzaléma), cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“ Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“ On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“ Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“ A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane, jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“ Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“

Job 9,1-12.14-16
Víra si může – a má – klást naléhavé otázky. Nedělat si nárok na jednoduché odpovědi… od toho, který je tak veliký!

ČTVRTEK 4.10.

Job 19,21-27

Job se ujal slova a řekl: „Smilujte se nade mnou, smilujte se, moji přátelé, vždyť ranila mě Boží ruka. Proč mě stíháte jako Bůh? Nemůžete se nasytit mého masa? Kéž by byla napsána má slova, kéž by byla vyryta do mědi, železným rydlem do olova, navěky vtesána do kamene. Ale já vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha. Já sám ho spatřím, mé oči ho uvidí, ne jako nepřítele: mé ledví v mém nitru touhou (po něm) prahne.

Lk 10,1-12

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: `Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“

Job 19,21-27
Jobova víra, že uzří Boha, kéž nás povzbuzuje. Navzdory našim kritikům. Vždyť my o svém Obhájci, Božím Synu, víme už víc, než zkoušený Job.

PÁTEK 5.10.

Job 38,1.12-21; 40,3-5

Hospodin odpověděl Jobovi z (hlubin) bouře a řekl: „Dával jsi někdy rozkazy jitru, ukázal zoře místo, na němž má stát, aby uchopila okraje země a z ní vytřásla zločince? (Ona) mění zemi jak hlínu pod pečetí, jak oděv ji barví. Bere se hříšníkům jejich světlo, láme se rozpřáhlé rámě. Pronikl jsi až k pramenům moře, v jeho hlubinách jsi kráčel? Otevřely se ti brány smrti, uzřel jsi brány temnot? Díval ses na zemské dálavy? Pověz, znáš to všechno? Kde je cesta k příbytku světla, kdepak je místo temnot, abys je přenesl do jejich území nebo jim ukázal cestu tam, kde bydlí? Ty to víš, vždyť tenkrát ses narodil, tvých dnů je veliký počet!“ Job tedy odpověděl Hospodinu a řekl: „Ach, jsem příliš malý, co ti mám odpovědět? Na ústa si kladu ruku. Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat. Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím.“

Lk 10,13-16

Ježíš řekl: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu. Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“

Job 38,1.12-21; 40,3-5
To nejlepší, co mohu udělat před velikostí Boží: dát si s údivem ruku před ústa a divit se. Žel, toto gesto není dnes časté.

SOBOTA 6.10.

Job 42,1-3.5-6.12-16 (hebr. 1-3.5-6.12-17)

Job odpověděl Hospodinu a řekl: „Vím, že zmůžeš všechno, že ti není nemožný žádný záměr. Kdo by mohl neznalostí zatemňovat prozřetelnost? Přesto jsem mluvil o věcech, jimž nerozumím, vyšších než já, které nemohu chápat. Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu, ale nyní tě zří moje oči. Proto odvolávám a projevuji lítost v popelu a v prachu.“ A Hospodin požehnal Jobovi nakonec víc než dříve, neboť měl čtrnáct tisíc kusů bravu, šest tisíc velbloudů, tisíc párů skotu a tisíc oslic. Měl pak ještě sedm synů a tři dcery. První dal jméno Jemima, druhé Kassia a třetí Keren happuch. V celém kraji nebylo krásnějších žen nad Jobovy dcery. Otec jim dal podíl na dědictví s jejich bratry. Potom žil Job ještě sto čtyřicet let a viděl své děti a vnuky, čtyři pokolení. I zemřel Job jako stařec ve vysokém věku.

Lk 10,17-24

Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ V té chvíli zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“ Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

Job 42,1-3.5-6.12-16 (hebr. 1-3.5-6.12-17)
Tak mohutnému požehnání od Hospodina předcházelo jediné: uvědomění si své absolutní nedostatečnosti. Taková pokora a odevzdanost se (i dnes!) Bohu líbí.

Svatý Václav stál u základů Evropy

Svatý Václav stál u základů Evropy
(28. 9. 2018) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Co napsal Karel Čapek o sv. Václavovi týden před svou smrtí

(26. 9. 2018) Nezapomeňme na tradici svatováclavskou...

Říjnové vydání časopisu IN! pro dívky

Říjnové vydání časopisu IN! pro dívky
(25. 9. 2018) Začal podzim. Počasí se neúprosně změnilo prvním podzimním dnem. Konec slunce a šatiček, slunečních brýlí a hravých...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23. 9. 2018) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22. 9. 2018) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...