Přestaňte jednat zle. (Iz 1,16) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

21. 6. 2020

12. neděle v mezidobí - Cyklus A

Liturgie nedělí před prázdninami nás zavedla mezi učedníky, které Kristus vybízí, aby hlásali evangelium. To je ovšem riskantní jednání. O co se lze opřít? Dnešní neděli je tak možné spojit s modlitbou za všechny misionáře a hlasatele evangelia.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Jeremiáš vystupuje v době krátce před babylónským zajetím (kolem r. 600 př. Kr.). Prorokuje zkázu Jeruzaléma, ale lidé to nesnesou. Kněz Pašchúr nechá Jeremiáše zavřít do klády. Jeremiáš je zasažen nepřijetím a pláče před Hospodinem. Uprostřed slov o vlastní bolesti však zaznívá jeho víra a důvěra v Boha.

Jer 20,10-13

Jeremiáš řekl: Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: „Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!“ I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: „Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!“
Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou. Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou; bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého, který vidíš ledví i srdce, kéž uzřím tvou pomstu nad nimi, neboť tobě jsem svěřil svou při.
Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů!

ŽALM 69

Žalm navazuje na téma předchozího textu. A také zde se objevuje naděje těch, kteří se opírají o Hospodina.

Odpověď: Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce!

Pro tebe, Bože, jsem snášel potupu, – pohana pokryla mou tvář. – Svým bratrům stal jsem se cizincem, – synům své matky neznámým. – Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, – padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě – v čas milosti, Bože! – Vyslyš mě ve své veliké lásce, – věrně mi pomoz! – Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, – obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; – pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha! – Neboť Hospodin slyší chudáky, – nepohrdá svými vězni. – Nechť ho chválí nebe a země, – moře a vše, co se v nich hýbe.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel v listě Římanům systematicky vysvětluje roli víry v procesu ospravedlnění před Bohem. Starý zákon ospravedlnění připisuje plnění Zákona, který zprostředkoval Mojžíš. Ukázalo se však, že lidé nejsou schopni předpisy dodržet. Jakou roli zde hraje Boží milost?

Řím 5,12-15

Bratři! Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem – jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít.
Ale s Božím darem není tomu tak, jako to bylo s proviněním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Duch pravdy vydá o mně svědectví, praví Pán; vy také vydávejte svědectví. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš si v desáté kapitole vyvolil dvanáct učedníků a vysílá je, aby šli a hlásali evangelium. K této příležitosti vyslovuje druhou velkou řeč, kterou nám evangelista Matouš zaznamenal. V druhé části desáté kapitoly předpovídá nepřijetí hlasatelů a vydání soudům.

Mt 10,26-33

Ježíš řekl svým apoštolům: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak, aby rostla jistota naší spásy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Nikomu se nechce zakoušet ústrky či dokonce pronásledování. Jenže trvat pevně na určitém postoji se často nejevilo jako společensky vítaná skutečnost. Každý totalitní režim se prvně snaží zlikvidovat lidi pevných zásad. Chce-li někdo hlásat Krista, naději v Boha, smysl života, který se neopírá o vítězství kapitálu nebo příslušných vládců, ale dobra, musí počítat s rizikem. Kristus o strachu misionářů ví. Směřuje proto jejich pozornost k podstatnému: „Nebojte se. Jste v rukou dobrého Boha.“ Misionář je v první řadě člověk víry, který s nadějí v moc Boží porážející sebevětší zlo, nese radost evangelia.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 22. 6.

2 Král 17,5-8.13-15a.18

Asyrský král Salmanasar vpadl do země, přitáhl k Samaří a obléhal ho tři roky. Devátého roku (vlády krále) Hošey dobyl asyrský král Samaří a odvlékl Izraele do vyhnanství do Asýrie; usadil ho v Chale a u řeky Chaboru v Gozanu a v městech médských. Stalo se to proto, že synové Izraele hřešili proti Hospodinu, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země, z moci faraóna, krále egyptského. Ctili cizí bohy, jednali podle obyčejů pohanů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele, i podle jiných obyčejů, které zavedli izraelští králové. Hospodin varoval Izraele a Judu skrze všechny své proroky a věštce: „Odvraťte se – pravil – od svého špatného chování a zachovávejte mé příkazy, má nařízení podle celého zákona, který jsem dal vašim otcům a který jsem vám sdělil skrze své služebníky proroky.“ Nechtěli však slyšet, byli vzdorovití jako jejich otcové, kteří nevěřili v Hospodina, svého Boha. Pohrdali jeho nařízeními a jeho smlouvou, kterou sjednal s jejich otci, i jeho výstrahami, kterými je varoval. Hospodin se na Izraele velmi rozhněval, vyhnal ho od své tváře, a zůstal jen kmen Juda sám.



Mezizpěv – Žl 60,3.4-5.13-14
Pomoz, Bože, svou pravicí a vyslyš nás!

Bože, odvrhl jsi nás, rozbil jsi naše šiky,
v hněvu ses od nás odvrátil.

Otřásl jsi zemí, rozštěpils ji;
zacel její trhliny, neboť kolísá.
Dal jsi zakusit svému lidu tvrdý úděl,
napojil jsi nás vínem, až se potácíme.

Přispěj nám na pomoc proti nepříteli,
vždyť lidská podpora je marná.
S Bohem si povedem udatně,
on rozdupá naše nepřátele.

Mt 7,1-5

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: 'Dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“

Komentář: Mt 7,1-5
Teprve uzdravení z mé slepoty mi umožní vidět druhé správně, nezkresleně. Proces na celý život…

ÚTERÝ 23. 6.

2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36

Senacherib, asyrský král, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: „Tak řekněte judskému králi Ezechiášovi: Ať tě neklame tvůj Bůh důvěrou, že Jeruzalém nepadne do moci asyrského krále! Vždyť jsi přece slyšel, co učinili asyrští králové všem zemím, které vyvrátili, a ty bys měl vyváznout?“ Když tedy vzal Ezechiáš list z ruky poslů a přečetl ho, vstoupil do Hospodinova domu, rozvinul ho před Hospodinem a modlil se k Hospodinu: „Hospodine, Izraelův Bože, který trůníš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech království země, tys učinil nebe i zemi. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš všechna Senacheribova slova, která vzkázal, aby se rouhal živému Bohu. Ano, je pravda, Hospodine, že asyrští králové zpustošili všechny národy a jejich země. Hodili jejich bohy do ohně, neboť to nebyli bohové, ale výtvor lidských rukou, dřevo a kámen. Proto je mohli zničit. Nyní však, Hospodine, náš Bože, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že jedině ty, Hospodine, jsi Bůh!“ Izaiáš, syn Amosův, vzkázal Ezechiášovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, cos mi ve své modlitbě říkal o asyrském králi Senacheribovi. Toto mluví Hospodin proti němu: Pohrdá tebou a posmívá se ti panenská dcera Siónu, za tebou pokyvuje hlavou dcera Jeruzaléma. – Vyrazí totiž z Jeruzaléma zbytek, co se zachránilo ze siónské hory. Způsobí to horlivost Hospodina zástupů. Proto tak praví Hospodin o asyrském králi: `Nevejde do tohoto města, nevstřelí tam ani šípem, nezaútočí naň štítem, ani ho neobklíčí náspem. Vrátí se cestou, kterou přišel, a nevejde do tohoto města – praví Hospodin. Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.'„ V té noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském ležení sto osmdesát pět tisíc (mužů). Asyrský král Senacherib odtáhl, odešel, vrátil se a zůstal v Ninive.



Mezizpěv – Žl 48,2-3a.3b-4.10-11
Bůh dává věčné trvání svému městu.

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.

Mt 7,6.12-14

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nedávejte svaté věci psům a neházejte svoje perly před vepře, nebo je nohama pošlapou, obrátí se proti vám a roztrhají vás. Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim, neboť v tom je celý Zákon i Proroci. Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“

Komentář: Mt 7,6.12-14
Těsná brána, úzká cesta. Křesťanství opravdu není náboženstvím „masovým“. A vlastně nikdy nebylo. Krásu a ryzost a prostotu přírodní perly mnozí nedocení. Už umíme vyrábět náhražky…

STŘEDA Narození sv. Jana Křtitele

Iz 49,1-6

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“ Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“ Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele. Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou. Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“



Mezizpěv – Žl 139,1-3.16-14ab.14c-15
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.

Lk 1,57-66.80

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).

Komentář: Lk 1,57-66.80
V roce Božího slova si mohu uvědomit jeho dramatičnost: předchůdce samotného Pána se rodí z „neplodné“ matky. Jeho otec údivem oněmí. Pro dnešní hlásání Kristovy zvěsti povzbuzení k odvaze jít nevyšlapanými cestami!

ČTVRTEK 25. 6.

2 Král 24,8-17

Jehojachin měl osmnáct let, když se ujal vlády, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta, byla dcerou Elnatana z Jeruzaléma. Dělal všechno, co se nelíbilo Hospodinu, jak to dělal i jeho otec. V onen čas vytáhli vojáci Nabuchodonosora, babylónského krále, proti městu a město bylo obleženo. Nabuchodonosor, babylónský král, sám pak přišel k městu, když ho jeho vojáci oblehli. Tu Jehojachin, král judský, vyšel ke králi babylónskému, on i jeho matka, jeho ministři, hodnostáři, komorníci, a babylónský král je zajal v osmém roce své vlády. A jak Hospodin předpověděl, odnesl odtamtud všechny poklady domu Hospodinova i poklady domu královského a rozbil na kusy všechny zlaté nádoby, které dal zhotovit Šalomoun, král izraelský, pro Hospodinovu svatyni. Dal odvést do vyhnanství celý Jeruzalém, všechny hodnostáře, všechny zámožné lidi – vyhnanců bylo na počet deset tisíc – všechny kováře a zámečníky, nechal jen chudý lid z venkova. Odvedl do vyhnanství Jehojachina, jeho matku a jeho ženy, jeho komorníky a velmože odvedl jako vyhnance z Jeruzaléma do Babylóna. I všechny zámožné lidi, v počtu sedmi tisíc, kováře a zámečníky v počtu tisíc, všechny zdatné, bojeschopné muže. Ty přivedl král jako vyhnance do Babylóna. Babylónský král ustanovil místo Jehojachina králem jeho strýce Mattanjáha a změnil mu jméno na Sidkijáh.



Mezizpěv – Žl 79,1-2.3-5.8.9
Pro slávu svého jména, Bože, vysvoboď nás!

Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví,
poskvrnili tvůj svatý chrám,
Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu,
těla tvých zbožných divoké zvěři.

Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma,
nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů,
na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat?
Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?

Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Mt 7,21-29

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ne každý, kdo mi říká: `Pane, Pane!', vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Mnoho z nich mi řekne v ten den: `Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali? A nevyháněli jsme tvým jménem zlé duchy? A nedělali jsme tvým jménem mnoho divů?' Ale tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti! Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký.“ Když Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona.

Komentář: Mt 7,21-29
Oslovování „Pane, Pane“, nám vždycky šlo. Jiné věci už tolik ne. Snad proto je naše křesťanství budováno mnohdy na písku…

PÁTEK 26. 6.

2 Král 25,1-12

Devátého roku Sidkijáhovy vlády desátého dne desátého měsíce přitáhl babylónský král Nabuchodonosor i všechno jeho vojsko na Jeruzalém, obklíčil ho a vystavěl kolem něho náspy. Tak bylo město obléháno až do jedenáctého roku krále Sidkijáha. Devátého dne čtvrtého měsíce, když se ve městě rozmohl hlad, že chudí lidé neměli co jíst, byl učiněn průlom do města. Tu se všichni bojovníci dali na útěk. Vyšli z města v noci cestou a branou, která byla mezi dvěma hradbami a vedla ke královské zahradě – Chaldejci měli totiž město obklíčeno – a dali se směrem k Arabě. Chaldejské vojsko však krále pronásledovalo a dostihlo jej na jerišských planinách; zatím se celé jeho vojsko rozprchlo a opustilo ho. Krále zajali a přivedli k babylónskému králi do Ribly. Ten s ním konal soud: Sidkijáhovy syny dal před jeho očima pobít. Sidkijáhovi pak dal vyloupat oči, svázal ho řetězy a přivedl do Babylóna. Sedmého dne pátého měsíce – bylo to devatenáctého roku babylónského krále Nabuchodonosora – přitáhl Nebuzardan, velitel tělesné stráže, který byl ve službách babylónského krále, do Jeruzaléma a zapálil Hospodinův dům, královský palác i všechny jeruzalémské domy a všechny paláce spálil ohněm. Jeruzalémské hradby kol dokola pobořilo chaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže. Zbytek obyvatelstva, který zůstal ve městě, zběhy, kteří utekli k babylónskému králi, zbytek lidu odvedl Nebuzardan, velitel tělesné stráže. Něco chudého venkovského lidu však zanechal velitel tělesné stráže jako vinaře a oráče.



Mezizpěv – Žl 137,1-2.3.4-5.6
Ať se mi jazyk přilepí k patru, když na tebe nevzpomenu.

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali,
když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje
jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně, ti kdo nás odvedli,
kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali:
„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň
v cizí zemi?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,
ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru,
když na tebe nevzpomenu,
když nedám přednost Jeruzalému
před každou svou radostí.

Mt 8,1-4

Když Ježíš sestoupil s hory, šly za ním velké zástupy. Tu přišel jeden malomocný, klekl před ním a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čistý.“ A hned byl od svého malomocenství očištěn. Ježíš mu pak řekl: „Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, jak nařídil Mojžíš – jim na svědectví.“

Komentář: Mt 8,1-4
Příliš o tom uzdravení nevyprávěj druhým. Ale splň, co předepisuje Zákon! To bude nejlepší svědectví. I dnes.

SOBOTA 27. 6.

Pláč 2,2.10-14.18-19

Zničil Hospodin bez milosti všechny Jakubovy příbytky, zbořil ve svém hněvu pevnosti judské dcery; srazil k zemi, zneuctil krále i jeho knížata. V nářku sedí na zemi starci siónské dcery; posypali své hlavy popelem, žínice mají okolo beder; k zemi svěsily hlavu jeruzalémské panny. Od slz mi chřadnou oči, v mých útrobách to vře, má játra se vylévají na zem pro pohromu dcery mého lidu; hyne dítě i kojenec na prostranstvích města. K svým matkám volají: „Kde je chléb a víno?“ – když smrtí raněni hynou na prostranstvích města, když vydechují svou duši do klína svých matek. K čemu tě mám přirovnat, k čemu připodobnit, jeruzalémská dcero, kdo ti přispěje, aby tě potěšil, panno, siónská dcero? Jak moře veliká je tvá pohroma, kdo tě má zhojit? Tvoji proroci ti vydávali za vidění klam a podvod, neodhalovali tvé nepravosti, aby změnili tvůj osud. Klamali tě výroky lži a podvodu. Volej – svým srdcem k Hospodinu, panno, siónská dcero! Ať jako potok tekou tvé slzy ve dne i v noci! Nedopřej si odpočinku, ať se neuklidní zřítelnice tvého oka! Nuže, naříkej v noci, na počátku každé hlídky, vylévej jako vodu své srdce před tváří Páně, pozdvihni k němu své ruce za život svých dětí, (které hynou hladem na rozích všech ulic).



Mezizpěv – Žl 74,1-2.3-4.5-7.20-21
Nezapomínej natrvalo na život svých chudých!

Proč jsi nás, Bože, nadobro zavrhl,
proč dýmá tvůj hněv proti ovcím, které paseš?
Pamatuj na svou obec, kterou sis kdysi získal,
na svůj kmen, který sis vykoupil do vlastnictví,
na horu Sión, kde ses usídlil.

Zaměř své kroky k dávným troskám:
nepřítel ve svatyni všechno zničil.
Tvoji protivníci hlučeli uvnitř tvého svatého místa,
své korouhve tam vztyčili na vítězství.

Jsou podobni těm, kdo v houštině mávají sekyrou,
hned širočinou a kladivem rozbíjejí všechny její brány.
Tvou svatyni vydali ohni,
až do základů znesvětili příbytek tvého jména.

Shlédni na svou smlouvu,
vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí.
Ať se ponížený nevrací zklamán,
ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!

Mt 8,5-17

Když přišel Ježíš do Kafarnaa, přistoupil k němu (jeden) setník s prosbou: „Pane, můj služebník leží doma ochrnulý a hrozně se trápí.“ (Ježíš) mu řekl: „Přijdu a uzdravím ho.“Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu. Ale řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu: `jdi', a jde, a jinému: `přijď ', a přijde, a svému služebníkovi: `udělej to', a udělá to.“Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho doprovázeli: „Amen, pravím vám: Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho. Ale říkám vám: Mnoho jich přijde od východu i od západu a zaujmou místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem v nebeském království, ale synové království budou vyhnáni do temnot venku; tam bude pláč a skřípění zubů.“ Setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi, a jak jsi uvěřil, tak ať se ti stane.“ A služebník se v tu hodinu uzdravil.Když vešel Ježíš do Petrova domu, uviděl, že Petrova tchyně leží a má horečku. Dotkl se její ruky, a horečka jí přestala; (ona) vstala a obsluhovala ho. Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých zlými duchy. Svým slovem duchy vyhnal a všecky nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co řekl prorok Izaiáš: `Vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci.'

Komentář: Mt 8,5-17
Setník, pohan, je samotným Ježíšem chválen za projev živé víry! Nerozumí i dnes Pánu ti, kdo „stojí mimo“?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/




BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz





Vyšlo další číslo časopisu pro dívky IN!

Vyšlo další číslo časopisu pro dívky IN!
(7. 7. 2020) Tak konečně jsou tu prázdniny se vším všudy. Opravdové volno které si můžete užít nejen s přáteli, s rodinou, ale i s…

Cyril a Metoděj

(3. 7. 2020) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti
(26. 6. 2020) Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo…

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu
(26. 6. 2020) 27. června 1950 byla komunisty zavražděna Milada Horáková (o několik měsíců před ní byl komunisty ubit k smrti kněz Jose…

Tomáš More (22.6.)

Tomáš More (22.6.)
(21. 6. 2020) Filozof, humorista, mučedník... Popraven králem Jindřichem VII. Patron politiků a vládců.

Josef Kemr - výročí narození skvělého herce

(19. 6. 2020) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

 www.scjinfo.cz