On spasí svůj lid. (Mt 1,21) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

4. 10. 2020

27. neděle v mezidobí - Cyklus A

Mnohokrát v životě narazíme na hranice, kde si nejsme jistí, jak správně jednat. Kde je správná hranice mezi opatrností a zbrklostí, mezi odvahou a ochromujícím strachem? Dnes máme velký úkol modlitby za sebe i za církev.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Prorok vystupuje v 8. stol. př. Kr. Přirovnání k vinici zazní nejen zde, ale i v evangeliu. Stejně jako u ostatních proroctví, ani zde nejde o věštění budoucnosti, ale o Boží výzvu k obrácení. Pokud lidé setrvají ve své zatvrzelosti, způsobí svým jednáním to, co proroctví popisuje.

Iz 5,1-7

Zazpívám píseň svému miláčkovi, píseň svého přítele o jeho vinici.
Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. Oplotil ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata.
Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma a judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody?
Teď vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že ji spasou, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji nezkropily deštěm.
Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci – jeho milou sazenicí. Čekal spravedlnost, a hle – nepravost, čekal právo, a hle – bezpráví!

ŽALM 80

Žalm je správnou reakcí na první čtení. Je prosbou o Boží záchranu, jeho přítomnost a požehnání. Takto by měl každý adresát proroctví reagovat. Nejen tehdy, ale i teď.

Odpověď: Dům Izraele je vinicí Páně.

Révu z Egypta jsi přenesl, Bože, – vyhnals pohany a zasadils ji. – Vyhnala své ratolesti až k moři – a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? – Všichni ji obírají, kdo chodí kolem. – Pustoší ji kanec z lesa – a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, – shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! – Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, – výhonek, který sis vypěstoval!
Už od tebe neustoupíme, – zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. – Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, – rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel se ocitl ve vězení, ale píše milovaným bratřím list vyzývající k věrnosti evangeliu. Závěrečná kapitola listu Filipanům obsahuje soubor krátkých výzev k životu s Bohem.

Flp 4,6-9

Bratři! O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.
Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Každé literární dílo má svůj spád. Také evangelia. Do 21. kapitoly Ježíš promlouval k zástupům obyčejných lidí. Nyní vjíždí do hlavního města, do Jeruzaléma, na Velikonoce, zde brzy zemře. Mluví k těm, kteří mají pravomoc a odpovědnost za celý Izrael. Mluví otevřeně a ukazuje, jaké důsledky má nepřijetí evangelia. Navazujeme plynule na minulou neděli. Jde o poslední okamžiky pro rozhodnutí se pro Krista.

Mt 21,33-43

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Poslyšte podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. Hospodář poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak.
Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: ‘Na mého syna budou mít ohled.’
Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‘To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!’ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“
Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“
Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmu: ‘Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivu-hodné’? Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo v něho doufají, k duši, která ho hledá.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás sytíš a vnitřně obnovuješ svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať ten, který se stal naším pokrmem, přetváří nás stále víc a více k své podobě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní evangelium se dá číst několikerým pohledem. Jistě v první řadě ho čteme jako běžní lidé s všedními starostmi. Tak nám slova Pána mohou přijít tvrdá a možná netolerantní. Jenže on na tomto místě nemluví k obyčejným lidem, ale k těm, kteří nesou odpovědnost za víru, stát, národ… Slova „Vám bude království odňato a dáno jiným…“ musíme slyšet jako ti, kdo odpovídají za budoucnost své rodiny, obce, církve… Skutečně hrozí, že ten, kdo všechno nové odsuzuje, odmítá a na všechno nadává, ztratí směr a nepozná Boží hlas, a tak nedojde do cíle. Kde je hranice mezi moudrou kritičností a odvahou posouvat náš svět víry, rodiny, práce a také církve k plnosti života? Kritériem není jen okamžitý užitek („…dědictví bude naše“), ale spravedlnost a pravdivost. Copak vinaři nedomysleli, že jednou přijde sám Pán vinice?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 5. 10.

Gal 1,6-12

Bratři! Divím se, že se od toho, který vás povolal v Kristově milosti, tak rychle uchylujete k jinému evangeliu. Ale to naprosto není nějaké jiné (evangelium)! To vás jen jistí lidé matou a rádi by překroutili evangelium Kristovo. Ale i kdybychom vám my sami nebo anděl z nebe hlásali evangelium odchylné od toho, které jsme vám hlásali, buď proklet! Co jsem řekl, opakuji ještě jednou: Hlásá-li vám kdo evangelium odchylné od toho, které jste přijali, buď proklet! Snažím se teď, abych si získal přízeň u lidí? Anebo u Boha? Což se ucházím o to, abych byl pěkný u lidí? Kdybych ještě i teď chtěl být pěkný u lidí, nebyl bych Kristovým služebníkem. Prohlašuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské: já jsem ho nepřijal ani se mu nenaučil od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.



Mezizpěv – Žl 111,1-2.7-8.9+10c
Hospodin bude neustále pamatovat na svou smlouvu.

Nebo: Aleluja.

Oslavím Hospodina celým srdcem
ve sboru spravedlivých i ve shromáždění.
Veliká jsou Hospodinova díla,
ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.

Skutky jeho rukou jsou věrné a spravedlivé,
spolehlivé jsou všechny jeho příkazy,
pevné navěky, navždy,
provedené v pravdě a právu.

Vykoupení seslal svému lidu,
sjednal navěky svou smlouvu;
svaté a velebné je jméno jeho.
Jeho chvála zůstává navždy.

Lk 10,25-37

Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ (Ježíš) mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“ On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe!“ Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“ Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu. Také jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: 'Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.' Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“ On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“ A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“

Komentář: Lk 10,25-37
Představitelé chrámového kultu v tomto podobenství neobstáli. Dokážu si přiznat, že ti, u kterých bych to neočekával, mohou být v následování Krista dokonalejší?

ÚTERÝ 6. 10.

Gal 1,13-24

Bratři! Slyšeli jste přece, jak jsem se kdysi choval, když jsem byl ještě židem: pronásledoval jsem Boží církev, že to přesahovalo všechny meze, a snažil jsem se ji zničit. V horlivosti pro židovství jsem ve svém národě předstihoval mnoho svých vrstevníků, protože jsem byl daleko více než oni zaujat zvyklostmi po předcích. (Bůh) si mě však už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak se znova vrátil do Damašku. Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu. Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. Pouze slýchali: „Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil.“ A chválili kvůli mně Boha.



Mezizpěv – Žl 139,1-3.13-14ab.14c-15
Veď mě, Hospodine, cestou odvěkou!

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.

Lk 10,38-42

Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“

Komentář: Lk 10,38-42
Do protikladu Ježíš nestaví službu a modlitbu, ale zdůrazňuje krásu přebývání s ním, která je možná v těch nejobyčejnějších úkonech…

STŘEDA 7. 10.

Gal 2,1-2.7-14

Bratři! Po po čtrnácti letech jsem šel znovu do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou také Tita. Šel jsem tam, protože se mi o tom dostalo zjevení. Předložil jsem jim tam evangelium, jak ho kážu mezi pohany, a v soukromí (jsem to vyložil) těm, kteří něco znamenají, zdali snad neběžím nebo jsem neběžel nadarmo. Viděli, že je mně svěřeno, abych hlásal evangelium mezi pohany, jako zase Petrovi mezi židy. Vždyť ten, který pomáhal Petrovi v apoštolátě mezi židy, pomáhal i mně mezi pohany. Poněvadž Jakub, Petr a Jan – uznávané sloupy – poznávali, že mám k tomu (od Boha) milost, podali mně i Barnabášovi pravici na znamení, že patříme k sobě: my že tedy máme být pro pohany, oni pro židy. Jenom nám (doporučili), abychom pamatovali na chudé. A to mi také vždycky leželo na srdci. Když však přišel Petr do Antiochie, přímo jsem proti němu vystoupil, protože si zasloužil výtku. Než totiž přišli jistí lidé z Jakubova okolí, jídal společně s pohanokřesťany. Ale když přišli, začal se stranit a odlučovat, protože měl obavy z oněch židokřesťanů. A s ním se začali tak neupřímně chovat i ostatní židokřesťané, takže dokonce i Barnabáš byl stržen tou jejich neupřímností. Když jsem však viděl, že jejich jednání není ve shodě s pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Ty jsi žid, a přesto žiješ jako křesťané z pohanství, a ne ze židovství. Jak tedy můžeš nutit pohany, aby zachovávali židovské zvyky?“



Mezizpěv – Žl 117,1.2
Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, všichni lidé,
oslavujte ho, všechny národy.

Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství
a Hospodinova věrnost trvá navěky.

Lk 11,1-4

Jednoho dne se (Ježíš) na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“ Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás v pokušení.“

Komentář: Lk 11,1-4
Touha učedníků došla naplnění: i my máme podíl na důvěrném vztahu k Ježíšovu „tatínkovi“. Budu se snažit tyto prosby nepřednášet bezmyšlenkovitě!

ČTVRTEK 8. 10.

Gal 3,1-5

Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali jste duchem, a teď končíte tělem? Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo? V tom případě by to ovšem bylo nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá mezi vámi zázraky, činí to za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána?



Mezizpěv – Lk 1,69-70.71-72.73-75
Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil svůj lid.

Vzbudil nám mocného spasitele
z rodu svého služebníka Davida,
jak slíbil odpradávna
ústy svých svatých proroků.

Zachránil nás od nepřátel,
z rukou všech, kdo nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci,
rozpomenul se na svou svatou smlouvu.

Na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi,
že nám dopřeje, abychom mu beze strachu
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili
po všechny dny svého života.

Lk 11,5-13

Ježíš řekl svým učedníkům: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: `Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: `Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen. Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

Komentář: Lk 11,5-13
Po Ježíšově povzbuzení si musím uvědomit rozdíl mezi modlitbou nevyplněnou a nevyslyšenou. Často dostáváme od Boha v jeho velkorysosti věci jiné a někdy i v jiný čas…

PÁTEK 9. 10.

Gal 3,7-14

Bratři! Dobře rozumějte: ti, kdo jednají na základě víry, to jsou (pravé) Abrahámovy děti. Písmo totiž už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: `Skrze tebe dojdou požehnání všecky národy.' Proto ti, kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil. Ti však, kdo se opírají o skutky Zákona, jsou všichni pod kletbou. Stojí přece (v Písmu): `Proklet je každý, kdo vytrvale neplní všechno, co je psáno v knize Zákona'. Je tedy zřejmé, že ze Zákona nebývá od Boha nikdo ospravedlněn, protože `spravedlivý bude žít z víry'. Zákon však nemá na zřeteli víru, ale (tam platí): `Kdo (ty předpisy) bude plnit, najde v nich život.' Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě.' Tak se pohanům dostává skrze Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený (dar): Ducha (svatého).



Mezizpěv – Žl 111,1-2.3-4.5-6
Hospodin bude neustále pamatovat na svou smlouvu.

Nebo: Aleluja.

Oslavím Hospodina celým srdcem
ve sboru spravedlivých i ve shromáždění.
Veliká jsou Hospodinova díla,
ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.

Velebnost a vznešenost je jeho dílo
a jeho spravedlnost zůstává navěky.
Památku ustanovil na své divy,
Hospodin je milosrdný a dobrotivý.

Dal pokrm těm, kdo se ho bojí,
neustále bude pamatovat na svou smlouvu.
Své mocné činy ukázal svému lidu,
když jim dal majetek pohanů.

Lk 11,15-26

Když Ježíš vyháněl zlého ducha z němého člověka, někteří ze zástupu řekli: „Vyhání zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, vládce zlých duchů!“ Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe. On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba. Jestliže já vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, s čí (pomocí) je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje! Když nečistý duch vyjde z člověka, potuluje se po pustinách a hledá odpočinutí. Když nenajde, řekne si: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne ho vyčištěný a vyzdobený. Tu jde, přibere si sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a usadí se tam. Konce toho člověka jsou horší než začátky.“

Komentář: Lk 11,15-26
Svoji prázdnotu mám poskytnout Ježíšovi, aby ji vyplnil. Pokud ne, uhnízdí se tam všelicos… Platí to zvláště dnes, v době zahlcené „komunikačními technologiemi“. Často mohu zaplnit srdce odpadem.

SOBOTA 10. 10.

Gal 3,22-29

Bratři! Písmo prohlásilo, že všichni jsou hříšníci. Tak se tedy vírou v Ježíše Krista dostává zaslíbení těm, kdo věří. Ale než přišla víra, byli jsme hlídáni Zákonem jako ve vězení, (v očekávání) víry, která se měla zjevit. Zákon byl naším vychovatelem pro Krista, abychom z víry došli ospravedlnění. Když však přišla víra, nejsme už pod vychovatelem. Vy všichni jste totiž Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.



Mezizpěv – Žl 105,2-3.4-5.6-7
Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu.

Nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu, hrejte mu,
vypravujte o všech jeho divech!
Honoste se jeho svatým jménem,
ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina!

Uvažujte o Hospodinu a jeho moci,
hledejte stále jeho tvář!
Pamatujte na divy, které učinil,
na jeho zázraky a rozsudky jeho úst!

Potomstvo Abraháma, jeho služebníka,
synové Jakuba, jeho vyvoleného!
Hospodin sám je náš Bůh,
po celé zemi platí jeho rozhodnutí.

Lk 11,27-28

Když Ježíš mluvil k zástupům, zvolala na něho jedna žena ze zástupu: „Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!“ On však řekl: „Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.“

Komentář: Lk 11,27-28
Pokaždé, když slyšíme Boží slovo a snažíme se jej zachovávat, jsme zvláštním způsobem spojeni příbuzenstvím s Marií, Matkou Ježíšovou.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY: TÉMA TÝDNE kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů: - http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/ NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy - http://www.pastorace.cz/kazani PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI na základě aktuálního dění: - http://www.pastorace.cz/primluvy na základě nedělních biblických textů: - http://www.pastorace.cz/Kazani/ LITURGICKÝ KALENDÁŘ Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 - http://www.pastorace.cz/kalendar/ MISÁL NA WEBU http://www.liturgie.cz/misal/ VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/ BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe. Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z papežových cest po světě - www.tvnoe.cz - www.proglas.cz
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze. 

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(24. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk
(18. 3. 2024) 18. 3. 2017 zemřel Miloslav kardinál Vlk. Publikueme několik amatérských fotografií...

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2024) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…

Co je to mazanec?

Co je to mazanec?
(16. 3. 2024) Co je to mazanec... Několik osvědčených receptů na velikonoční mazanec.

Vyšla již čtvrtá řada oblíbeného seriálu The Chosen

Vyšla již čtvrtá řada oblíbeného seriálu The Chosen
(15. 3. 2024) The Chosen: Často jdeme jeden krok vpřed a dva kroky vzad. Elizabeth Tabish, představitelka Marie Magdalény,…