10. neděle v mezidobí - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, před kým bych se třásl? Moji protivníci a nepřátelé klopýtají a klesají.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe pochází všechno dobré; slyš naše pokorné prosby a dej, abychom tebou vedeni poznávali, co je správné, a s tvou pomocí to také konali. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Po popisu zásadních sociálních a náboženských selhání (5,10-15) se v 6,1-3 vyjadřuje touha vrátit se k Bohu. Na to odpovídá Bůh, který předkládá podmínky pravého pokání. Základní otázkou je, co je podstatou pravé oběti.

Oz 6,3b-6

Snažme se poznat Hospodina! Jako jitřenka jistě vysvitne, přijde k nám jako déšť raný, jako déšť pozdní, který zavlaží zemi.
Co mám dělat s tebou, Efraime, co mám dělat s tebou, Judo? Vaše láska je jako ranní mráček, jako rosa, která záhy mizí. Proto jsem je otesával skrze proroky, zabíjel slovy svých úst, ale má spravedlnost vyjde jako světlo, protože chci lásku, a ne oběť, poznání Boha chci víc než celopaly.

ŽALM 50

Žalm navazuje na téma pravé oběti z prvního čtení. A my jsme vyzváni tuto pravou oběť Bohu přinést.

Odpověď: Kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem – od východu slunce až na západ. – „Nekárám tě pro tvé oběti, – vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, – vždyť můj je svět se vším, co ho plní! – Copak požívám maso z býků – či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály – a plň Nejvyššímu své sliby! – Pak mě vzývej ve dni soužení, – vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

2. ČTENÍ

Po jasném tvrzení, že člověk je ospravedlněn vírou bez nutnosti plnit jednotlivé detailní požadavky Zákona (3,28), ukazuje svatý Pavel tuto logiku na Abrahámovi a jeho víře.

Řím 4,18-25

Bratři! Ačkoli Abrahám už neměl naději, přece doufal a věřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: „Tak četné bude tvé potomstvo!“ A třeba pozoroval, že jeho tělo je už neplodné – vždyť mu bylo skoro sto let – a že je neplodné i Sářino lůno, přece jeho víra nezeslábla. Neprovinil se nedůvěrou vůči Božímu zaslíbení, ale čerpal sílu z víry, a tím vzdal Bohu čest. Byl pevně přesvědčen, že Bůh má dost moci, aby splnil, když něco slíbí. A proto „mu to bylo uznáno za spravedlnost“.
Ale v Písmu to není řečeno jen kvůli němu, že „mu to bylo uznáno“, nýbrž i kvůli nám. I nám to bude uznáno, když věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána. Ten byl vydán na smrt pro naše hříchy, a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Pán mě poslal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění. Aleluja.

EVANGELIUM

Kapitoly 8 a 9 jsou ukázkou Ježíšovy činnosti: učí, uzdravuje, koná mocné činy, oslovuje lidi v jejich často pokřivené situaci a jejich životy proměňuje.

Mt 9,9-13

Když Ježíš jedou šel ze svého města, uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
Když byl Ježíš u stolu v jeho domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“
On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj! Můj Bože, ochrano má!

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, milosrdný Bože, dej, ať nás léčivé působení této svátosti zbavuje špatných sklonů a přivádí k tomu, co je správné. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Často v církvi mluvíme o povolání. Myslíme tím na nové kněze či řeholníky. Ale povolání v evangelijním smyslu se týká každého člověka. Označuje situaci, kdy nás Ježíš osloví (skrze události, jiné lidi, texty, prožitky, liturgii...). Ne každý zareaguje, ale pokud ano, vydává se následovat Krista. To znamená vzdát se praktik zla, někdy to život zpřehází, často zcela promění. Nejde ani tolik o to, co konkrétně bude pracovní náplní osloveného, ale nakolik svůj život Bohu dá. Z této otevřenosti Bohu se rodí velká „povolání“ ke službě třeba formou kněžské služby nebo služby v pomáhajících profesích, stejně tak dobře jako práce v továrně, výzkumu, byznysu. Jinakost je v tom, že do našeho pracovního a osobního života vstoupil Bůh a my jsme mu umožnili, aby k nám v našem srdci promlouval. Je s námi a my s ním.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 12. 6.

1. čtení - 2 Kor 1,1-7; Žl 34

Bůh nás těší, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení.

Začátek druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timotej církevní obci Boží v Korintě a všem křesťanům v celé Achaji. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. Když my jsme v trápení, vám z toho plyne útěcha a záchrana; když se nám dostává útěchy, plyne z toho útěcha i pro vás. A ta potom způsobuje, že statečně snášíte stejná utrpení jako my. A proto máme, pokud jde o vás, pevnou naději; víme, že jako máte účast v našich souženích, tak budete mít účast i v naší útěše.



Mezizpěv – Žl 34,2-3. 4-5. 6-7. 8-9
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.

Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě
, vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.




Zpěv před evangeliem – Mt 5,12a
Aleluja. Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu. Aleluja

Evangelium - Mt 5,1-12

Blahoslavení chudí v duchu.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu. Tak přece pronásledovali proroky, kteří byli před vámi."

Komentář: Mt 5,1-12
Každý z nás touží po vztahu. Zde je návod na šťastný vztah s Bohem. Pokud se však zalekneš a nabídku nevyužiješ, těžko se s ním sjednotíš.

ÚTERÝ 13. 6. Památka sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele církve

1. čtení - 2 Kor 1,18-22; Žl 119

Ježíš nebyl zároveň "ano" i "ne", ale u něho je pouze "ano".

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Bůh je věrný: když k vám mluvíme, neznamená to zároveň `ano' i `ne'. Vždyť přece Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás hlásali - já totiž, Silván a Timotej - nebyl zároveň `ano' i `ne', ale u něho je pouze `ano'. Všechna Boží zaslíbení (našla) v něm svoje `ano'. Proto skrze něho voláme 'amen' k Boží slávě. Bůh upevňuje nás i vás, abychom byli vždycky spojeni s Kristem: posvětil nás, vtiskl nám svou pečeť, a tak nám vložil do srdce Ducha jako záruku.



Mezizpěv – Žl 119,129.130.131.132.133.135
Ukaž, Pane, jasnou tvář svému služebníku!

Podivuhodná jsou tvá přikázání,
proto je zachovává má duše.

Výklad tvých slov osvěcuje,
poučuje prosté lidi.

Otvírám ústa a nabírám dech,
neboť toužím po tvých předpisech.

Obrať se ke mně a smiluj se nade mnou,
jak činíváš těm, kdo milují tvé jméno.

Veď mé kroky podle svého výroku,
ať mi nevládne žádná nepravost!

Jasnou tvář ukaž svému služebníku
a nauč mě svým příkazům!




Zpěv před evangeliem – Mt 5,16
Aleluja. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce. Aleluja.

Evangelium - Mt 5,13-16

Vy jste světlo světa.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: "Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích."

Komentář: Mt 5,13-16
Možná je dnes trend vše dobré skrývat a vystavovat na odiv to zlé… Okolí se pak nechá fascinovat absurditou zla. Chci mít odvahu učinit tomu přítrž!

STŘEDA 14. 6.

1. čtení - 2 Kor 3,4-11; Žl 99

1. čtení – 2 Kor 3,4-11
Dal nám schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Takovou důvěru máme k Bohu skrze Krista, ne že bychom sami sobě mohli něco přičítat, jako (by to pocházelo) od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. On nám také dal schopnost sloužit nové smlouvě, která (nespočívá) v liteře, ale v duchu. Neboť litera zabíjí, ale duch oživuje. Jestliže služba (Zákonu) vyrytému literami na kamenech a (vedoucí ke) smrti byla spojena s takovým jasem, že se Izraelité nemohli podívat Mojžíšovi do tváře pro záři - třeba pomíjející - (která mu vycházela) z obličeje, jak teprve daleko skvělejší musí být služba Ducha! Neboť jestliže služba (vedoucí k) odsouzení byla tak slavná, oč daleko více bude slávou překypovat služba (vedoucí ke) spravedlnosti! A proto celou tu minulou slávu vůbec ani nejde slávou nazvat, když ji srovnáme s touto nynější nesmírnou slávou. Když se tak slavně projevilo to, co je pomíjející, oč větší slávu má to, co je trvalé!



Mezizpěv – Žl 99,5.6.7.8.9
Svatý jsi, Hospodine, náš Bože!

Oslavujte Hospodina, našeho Boha,
klaňte se u podnože jeho nohou,
neboť je svatá.

Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími
a Samuel mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno:
vzývali Hospodina, a on je vyslýchal.

Mluvíval k nim v oblačném sloupu,
slýchali jeho příkazy,
zákon, který jim dal.

Hospodine, náš Bože, tys je vyslyšel,
Bože, byls k nim milostivý,
ale také jsi trestal jejich přestupky.

Oslavujte Hospodina, našeho Boha,
klaňte se na jeho svaté hoře,
neboť svatý je Hospodin, náš Bůh!




Zpěv před evangeliem – Žl 25,4b.5a
Aleluja. Pouč mě, můj Bože, o svých cestách, veď mě ve své pravdě. Aleluja.

Evangelium - Mt 5,17-19

Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání - a třebas i to nejmenší - a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký."

Komentář: Mt 5,17-19
Ježíš je mostem mezi Zákonem a proroky a tolik zdůrazňovaným milosrdenstvím. Jen On dokáže naplnit touhu po spravedlnosti, opravdovosti a harmonii.

ČTVRTEK 15. 6. - nezávazná památka sv. Víta, mučedníka.

1. čtení - 2 Kor 3,15 – 4,1.3-6; Žl 85

Bůh zazářil v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Dodnes leží rouška na srdci Izraelitů, kdykoli se předčítá Mojžíš. Ale až se obrátí k Pánu, rouška bude odstraněna. Ten Pán je však duch; a kde je duch Páně, tam je svoboda. My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. (Působí to) duch Páně. Když jsme pověřeni tou službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. A je-li přesto naše evangelium nesrozumitelné, pak jen těm, kteří jdou k záhubě. Nevěří, neboť bůh tohoto světa je zaslepil, takže nevidí jasně světlo evangelia o božské slávě Krista, Božího obrazu. Vždyť přece nehlásáme sebe, ale (kážeme, že) Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: 'Ať ze tmy zazáří světlo!', zazářil i v našem srdci, aby osvítil (lidi) poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři.



Mezizpěv – Žl 85,9ab+10.11-12.13-14
Velebnost Páně bude sídlit v naší zemi.

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoji pro svůj lid a pro své svaté.
Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí,
aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.

Milosrdenství a věrnost se potkají,
políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.

Hospodin též popřeje dobro
a naše země vydá plody.
Spravedlnost bude ho předcházet
a spása mu půjde v patách.




Zpěv před evangeliem – Jan 13,34
Aleluja. Ježíši Kriste, ty jsi svědek hodný víry, prvorozený z mrtvých, miloval jsi nás a obmyl svou krví od našich hříchů. Aleluja.

Evangelium - Mt 5,20-26

Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu!

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete. Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: 'Nezabiješ.' Kdo by zabil, propadne soudu. Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni. Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar. Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys uvržen do žaláře. Amen, pravím ti: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře."

Komentář: Mt 5,20-26
Smíření je podmínkou čistého vztahu k Bohu. A tedy podmínkou k slavení bohoslužby, ve které bude mít zalíbení.

PÁTEK 16. 6., slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

1. čtení - Dt 7,6-11; Žl 103; 1 Jan 4,7-16

Z lásky k vám si vás vyvolil Hospodin.

Čtení z páté knihy Mojžíšovy.

Mojžíš řekl lidu: „Jsi lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu; tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Hospodin si ve vás zalíbil, vyvolil si vás ne proto, že byste byli četnější než všechny národy; vždyť jste mezi všemi národy nejmenší! Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a vykoupil z domu otroctví, z ruky faraona, egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy, ale trestá právě toho, kdo jej nenávidí, tím, že ho zahubí; nebude odkládat, ale potrestá právě toho, kdo jej nenávidí. Proto zachovávejte příkazy, zákony a ustanovení, které vám já dnes přikazuji, a plňte je!“



Mezizpěv – Žl 103,1-2.3-4.6-7.8+10
Hospodinova láska od věků pro ty, kdo se ho bojí.

Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.

Hospodin koná spravedlivé skutky,
zjednává právo všem utlačeným.
Oznámil své plány Mojžíšovi,
izraelským synům své skutky.

Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nejedná s námi podle našich hříchů
ani podle našich vin nám neodplácí.



2. čtení – 1 Jan 4,7-16
Bůh si nás zamiloval.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.



Zpěv před evangeliem – Mt 11,29ab
Aleluja. Vezměte na sebe mé jho, praví Pán, a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Aleluja.

Evangelium - Mt 11,25-30

Jsem tichý a pokorný srdcem.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš se ujal slova a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.

Komentář: Mt 11,25-30
Přetvoření našich srdcí, aby se připodobnila Ježíšově tichosti a pokoře, může být bolestný proces a úkol na celý život. Ale je to Boží úkol pro nás již od stvoření: „…učiňme člověka ke svému obrazu“.

SOBOTA 17. 6., památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie

1. čtení - Iz 61,9-11; 1 Sam 2

Radostí jásám v Hospodinu.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: "To je rod, jemuž Hospodin žehná!" Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.



Mezizpěv – 1 Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd
Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli.

Srdce mé jásá v Hospodinu,
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům,
neboť se raduji z tvé pomoci.

Luky siláků se lámou,
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb;
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí,
matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje,
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout,
ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka,
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty
a obdařil ho stolcem slávy.



Zpěv před evangeliem – srov. Lk 2,19
Aleluja. Blahoslavená Panna Maria uchovávala Boží slovo v srdci a rozvažovala o něm. Aleluja.

Evangelium - Lk 2,41-51

Tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali.“ Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.

Komentář: Lk 2,41-51
Maria uchovává ve svém srdci nyní i nás, kteří s jejím Synem tvoříme v církvi jednu rodinu.

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz