Bůh je milosrdný. (Ž 111,4) - Biblický citát na dnešní den

25.3.2015, John Izzo (Foto: ima)

Stojíš-li před rizikem, nepředstavuj si hned to nejhorší

Stojíš-li před rizikem, nepředstavuj si hned to nejhorší

Jak máme žít,
abychom jednou nemuseli litovat,
že jsme něco neudělali?

Jak máme žít, abychom nemuseli litovat, že jsme něco neudělali? Snad nejvíce jsem se v této věci poučil od ženy, které bylo přes sedmdesát a která vyrůstala v Německu během druhé světové války. Když se ohlížela za svým životem, konstatovala, že nejdůležitější rozhodnutí udělala v situacích, kdy šlo o to, zda projeví odvahu, či zda podlehne strachu.

Život v poválečném Německu byl pro ni velmi těžký. Když jí bylo 22, udělala Elsa jedno z velkých riskantních rozhodnutí svého života. Rozhodla se, že se odstěhuje do Kanady a začne tam nový život. V té době v Kanadě nikoho neznala; nevěděla, jak tam sežene práci, a neuměla ani anglicky. Řekla mi, že když se ohlíží nazpět, ví, že šlo o velice riskantní rozhodnutí, nicméně právě toto rozhodnutí znamenalo v jejím životě obrat.

Ptal jsem se jí, jakým způsobem se odhodlávala k riskantním rozhodnutím. Odpověděla mi: „Kdykoli jsem uvažovala o něčem riskantním, představovala jsem si nejprve to nejlepší, k čemu by mohlo dané rozhodnutí vést. Představovala jsem si, co vše by se mohlo uskutečnit, kdyby mi ten risk vyšel. Pak jsem si představovala to nejhorší, co by se mohlo stát, kdybych se odhodlala dané riziko podstoupit. Kladla jsem si otázku, zda bych se s tím nejhorším dokázala vyrovnat. Pokaždé jsem došla k závěru, že ano. Možná se odstěhuji do Kanady a ono to nevyjde. Zůstala bych sama, bez peněz, ale věděla jsem, že bych se mohla vrátit domů. Pak jsem si představila tu nejlepší možnost: Začnu nový život, najdu si spoustu přátel, naleznu životní lásku a v této nové zemi vychovám děti. Na tuto představu jsem se pak soustředila. Kdykoli jsem začala pochybovat, představila jsem si to nejlepší dobro, po kterém jsem toužila. Neustále jsem si připomínala, že opustit možné dobro je mnohem horší než neuspět.“

Litovat bychom měli toho,
že jsme se o nic nepokusili

Mnozí z nás postupují zcela opačně. Stojíme-li před rizikem, představujeme si rovnou to nejhorší, co by mohlo nastat, a pak na tyto představy neustále myslíme. Nejhorší možností je zřejmě nakonec ležet na smrtelné posteli a litovat, že jsme nedokončili knihy, které jsme začali psát, a nepodnikli cesty, po nichž jsme tolik toužili.

Vyrůstal jsem v New Yorku v dobách vrcholící studené války. Hrozba nukleární války se jevila jako velmi reálná. Když zabili prezidenta Johna Kennedyho, chodil jsem do druhé třídy. Živě si vzpomínám, jak jsme ve škole nacvičovali letecké poplachy. Viděli jsme filmy o zkouškách nukleárních zbraní. Viděli jsme domy, které vybuchly a zmizely. Letecké poplachy jsme nacvičovali vždy po několika měsících. Připravovali jsme se na výbuch atomové pumy. Stále si vzpomínám na svůj tehdejší strach. Viděl jsem sebe sama, jak sedím ve školní lavici, a život, který tak důvěrně znám, náhle skončí. Když zazněla siréna, učitel chtěl, abychom se všichni schovali pod lavice. Již tehdy mě napadlo, že má stará školní lavice by mě asi příliš neochránila.

foto. -IMA-

Jednou během poplachu přistoupil můj kamarád Kenny k oknu, zatímco my všichni ostatní jsme lezli pod lavice. Učitel na něj zavolal: „Co to děláš? Schovej se pod lavici!“ Kenny odvětil: „Pane Browne, když mě tak jako tak dostanou, tak se radši napřímím a podívám se na to jasné světlo, místo abych se schovával pod lavicí!“ Mnozí z nás stráví celý svůj život schováni pod pomyslnou lavicí.

Domníváme se, že to nejhorší, co by nás mohlo potkat, je neúspěch a odmítnutí. Během mnoha terrapeutických rozhovorů, které jsem dával, jsem ale dospěl k jinému závěru: To, čeho bychom se měli obávat nejvíce, je lítost nad tím, že jsme se o nic nepokusili.

Se svolením zpracováno podle knihy Johna Izza  
 Pět tajemství, která musíte objevit dříve, než zemřete, 
    kterou vydalo nakladatelství Návrat.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
Redakčně upraveno.

Týden modliteb za jednotu křesťanů

(15.1.2017) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Jaký byl smysl oběti Jana Palacha?

(14.1.2017) "Živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít." Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí...

Josef Kemr

(14.1.2017) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Dnes je PÁTEK 13.

(13.1.2017) Co kdyby přece jenom...?

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13.1.2017) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v...

Jan Heller - jeden z českých předních biblistů († 15.1.2008)

(12.1.2017) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest....

Setkání mládeže v Nitře na Slovensku (pololetky pá 3.2.- ne 5.2.2017)

Setkání mládeže v Nitře na Slovensku (pololetky pá 3.2.- ne 5.2.2017)
(10.1.2017) Pojeď s námi do Nitry na setkání mládeže! Odjezd autobusu z Brna.

Jak ten čas běží!

(2.1.2017) Ty rozhoduješ, co uděláš s časem, který ti byl dán / Další Nový rok před námi...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)