Plahočit se s malými dětmi na bohoslužbu?

29.8.2013, Hana Pinknerová

Plahočit se s malými dětmi na bohoslužbu?
Foto: IMA

Teď už se mi to tolik nestává, protože děti mi už trochu povyrostly, ale když ještě byly malé, dost mě to trápilo. Snažila jsem se vždycky v neděli sbalit všechny důležité propriety, které tak člověk potřebuje, když jde na dopoledne někam s dětmi. Hlavně jídlo a pití, nějakou tu hračku, náhradní oblečení a velkou zásobu trpělivosti a odhodlání. To všechno sbalit přehledně do kočárku, včas vstát – to raději dřív, protože vždycky se něco neočekávaného semele, a s předstihem vyrazit. Jít s dětmi v neděli na shromáždění je fyzicky i psychicky náročná práce.

Většinu času člověk stejně stráví někde na chodbě, snaží se zabavit děti, aby se nenudily anebo příliš neřádily. Z kázání jsem v podstatě neslyšela nic, občas jsem s někým mohla prohodit pár slov. Samozřejmě, že nás takhle bylo víc matek, co jsme po chodbě vláčely nebo honily svá robátka.

Nebylo by lepší zůstat doma?

Jednou jsem se o tom zmínila jedné starší ženě ve sboru. Vyprávěla jsem jí, jak jsme ráno vždycky nervózní, abychom přišli včas, někdy se pohádáme s mužem, pak ten neplodný čas během shromáždění a cesta domů, potom nestíhám s obědem, má to vůbec cenu? Nebylo by lepší být prostě v klidu s dětmi doma, občas se vystřídat s mužem a počkat, až mimina povyrostou? Ta dobrá žena se úplně zhrozila.

„To přece nemyslíš vážně? Copak si neuvědomuješ, jak moc to pro nás znamená, že tady můžeme pravidelně vídat vás krásné maminky s těmi vašimi rozkošnými dětmi? Jak nás to motivuje k modlitbám za vás? My starší ženy potřebujeme pozorovat vaši svěžest, vaši moudrost a radostnost. Jste pro nás povzbuzením, že to, co my jsme nezvládly, to, v čem jsme třeba zklamaly při výchově dětí a v rodině vůbec, to vy mladé maminky dokážete.“ Žasla jsem nad jejím rozohněním.

Zamyslela se a pak docela tichým hlasem řekla: „Někdy si můžeš myslet, že nic nemáš. Ale dej, co máš. Pro někoho to může znamenat víc, než bys myslela.“

Drobnosti, které mají význam

Dej, co máš. Pro někoho to může znamenat víc, než bys myslela. To mě docela šokovalo. Nemyslela jsem, že jen má přítomnost může mít pro někoho nějaký význam. Ale pak se mi začaly vybavovat různé drobné vzpomínky:

Jak dojatě děkoval ten student vysoké školy, co čekal u nás v kuchyni na nějakou konzultaci s mým mužem. Nabídla jsem mu během rozhovoru, jestli si nechce vylízat mísu od těsta. Teprve pak jsem se lekla, že je to trapas, to se přece nedělá, jenomže buchtu jsem teprve strkala do trouby, a tak jsem nabídla, co jsem zrovna měla.

Anebo jedna stará babička v naší ulici chodí ven o holi na svou pravidelnou procházku schválně určité dny v určitou hodinu, aby nás (tedy mě a moje dcerky) potkávala. Strašně ji totiž těší, když může chvilku poslouchat vyprávění našich holčiček. Tvrdí, že pak má lepší náladu a nohy ji tolik nebolí. Já se snažím nevycházet pozdě...

 

Jak řekla ta stará dáma: Dej, co máš. Pro někoho to může být víc, než bys myslela.

Se svolením zpracováno z knihy Hany Pinknerové:
Co Bůh šeptá maminkám,
   kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
 Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
  Redakčně upraveno.

Autor: Hana Pinknerová   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: děti-rodiče  |  rodičovství a výchova  |  svědectví  |  bohoslužba  |  děti, dítě  |  zpytování svědomí, sebereflexe, sebekritika  |  zápas  |  mše svatá  |  organizace práce a času, time management  |  rodina  |  vytrvalost  |  trpělivost


Související texty k tématu:

Láska v rodině (a výchově):
- Příprava na rodičovství a výchovu s humorem :-) 
- Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
- Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
- Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu rodina zde, výchova zde

Svědectví víry:
Astronaut Cernan o BohuBoxer, který násilí vyměnil za odpuštění (Tim Guenard)
Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)
Bůh nám drží palce... (astronaut Eugene Cernan o Bohu)
Co mám z toho, že věřím v Boha? Statečná stará žena vypovídá... 
Proč věřím v Boha? (Jiří Grygar)
Ne vším jsem byl rád (Václav Vaško)
My máme budoucnost... (Jaroslav Škarvada) 
V rukou komunistů 21.1.1953  (Václav Dvořák) 
O humoru a křesťanství (Marek Eben) 
Přežila jako pokusný králík v koncentráku (Wanda Póltawská)
Zažila genocidu ve Rwandě (1994) a odpustila (Immaculée Ilibagiza)

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah 
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

Práce, práce... A kde v to...
Mnozí lidé mají pocit, že se neustále pohybují v kruhu. Pořád jsou zapřaženi do...





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze