Bůh se staví proti pyšným. (1 Petr 5,5) - Biblický citát na dnešní den

31.5.2016, Jacques Philippe (Foto: IMA)

Bůh tě miluje jako nikoho jiného na světě

Bůh tě miluje jako nikoho jiného na světě

Každý z nás si v sobě nese 
identitu milovaného dítěte

V každém z nás existují jak temné stránky, tak i něco naprosto čistého a nedotčeného: tím něčím je láska, kterou ke každému z nás chová Bůh, a která je základem identity každého z nás. Identity nezcizitelného postavení milovaného dítěte. Přijetí této skutečnosti ve víře je klíčem a zárukou cesty růstu a naplnění našeho života.

Snažíme se o seberealizaci, 
přitom však zůstáváme nespokojení

Každý člověk hledá svou identitu, svou vnitřní osobnost. Kdo jsem? To je otázka, kterou si často s obavou klademe uprostřed naší životní cesty. Snažili jsme se o vybudování své osobnosti, o vlastní realizaci podle našich vnitřních tužeb a také podle kritérií úspěšnosti kulturního prostoru, v němž žijeme. Angažovali jsme se v práci, v rodině, ve vztazích a v různých jiných funkcích. Někdy jsme došli až na hranice vyčerpání... Přitom však zůstáváme v hloubce prázdní, nespokojení, zmatení: Kdo opravdu jsem? Vyjadřuje opravdu vše, co jsem až do dnešního dne prožil, kým jsem? 

To nejniternější v nás se odkrývá jedině v setkání s Bohem, kdy jsem oproštěn od všeho, co je v mé identitě povrchního a vykonstruovaného. 

Bůh nemiluje jen „všeobecně“, 
Bůh miluje každého z nás jedinečnou láskou

Jádro osobnosti každého z nás se skládá ze dvou jednoduchých, ale nevyčerpatelně bohatých skutečností, které v sobě můžeme postupně objevovat:
z jedinečné lásky, kterou ke mně Bůh chová,
a z jedinečné lásky, kterou jeho lásku mohu opětovat a předávat dál.

Setkávání s Bohem (např. v modlitbě) mi pomáhá odhalovat jedinečnou Boží lásku právě ke mně. Zde se skrývá hluboká touha každé ženy a každého muže být milován jedinečnou láskou. Ne být milován jakýmsi všeobecným principem, jako by člověk byl jen součástí větší skupiny milovaných, ale být oceněný a přijatý zvláštním, jedinečným způsobem. Zkušenost zamilovanosti je proto tak fascinující, že nám dává zakusit právě toto: někdo se pro mě stává tak cenným jako nikdo jiný na světě a stejným způsobem jsem i já pro něj jedinečným.

Každý z nás může v Božím pohledu zakusit, že je milovaný, Bohem vyvolený, a to krajně osobním způsobem. Někdy můžeme mít pocit, že Bůh miluje jaksi všeobecně: miluje všechny lidi a já k nim patřím, proto se (snad) zajímá trochu i o mě. Ale vědomí, že jsme milováni „všeobecně“ jako součást celku neodpovídá skutečné Otcově lásce, která je zvláštní a jedinečná pro každého. Láska Boží je osobní. Každý z nás má proto absolutní právo říct: Bůh mě miluje jako nikoho jiného na světě! Bůh nemiluje dvě osoby stejným způsobem, protože jeho láska je právě tím, co utváří naši vlastní osobnost, a je pro každého jiná. Mezi dušemi je mnohem více rozdílů než mezi tvářemi, říká Terezie z Ávily. 

Každý z nás má jedinečnou a nezastupitelnou úlohu, 
která nemůže být nahrazena nikým jiným

Tato jedinečná láska, kterou Bůh každého miluje, v sobě zahrnuje také dar jedinečné odpovědi. U mnoha svědků víry se setkáváme s těmito slovy: „Ježíši, chtěl bych tě milovat způsobem, jakým tě ještě nikdo nemiloval! Chtěl bych pro tebe dělat bláznovství, která ještě nikdo nikdy neudělal!“ Toto přání však není marné a může se realizovat v životě každého: každý z nás může dát Bohu (a lidem v mém okolí) lásku, jakou ho ještě nikdo nemiloval. Je to přesně ta láska, která mi přísluší, abych daroval, která odpovídá mému já, která je odpovědí na Boží lásku a k níž mi dá svou milost.  Každý z nás má své jedinečné místo a jedinečnou i nezastupitelnou úlohu, mou vlastní plodnost, která nemůže být nahrazena nikým jiným.

Jistota, že jsme milováni jedinečným způsobem a že můžeme (navzdory našim slabostem a omezením) také tímto jedinečným způsobem milovat, je plodem získaným skrze živý vztah s Bohem a je to cenný dar. Tímto způsobem se vytváří nejhlubší a nejpevnější jádro naší osobní identity.

 

„Kdo má ucho, ať poslouchá,
co říká Duch Boží:
Kdo zvítězí, tomu dám bílý kamínek,
na kterém bude vyryto nové jméno,
které nezná nikdo jiný než ten,
kdo ho dostane“ (srov. Zj 2,17).

Se svolením zpracováno podle knihy:
Jacques Philippe, Dotknout se Boha
kterou vydalo nakladatelství Paulínky.
Redakčně upraveno.

 

Kristus přišel na svět především proto, 
aby se člověk dozvěděl, jak ho Bůh miluje! (Sv. Augustin)

 

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21.4.2017) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(17.4.2017) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec...

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

(12.4.2017) 13. dubna 1950 přepadla komunistická bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého...

Co je to mazanec?

Co je to mazanec?
(11.4.2017) Nabízíme vám definici mazance + několik osvědčených receptů na velikonoční mazanec.

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(11.4.2017) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Časopis Rodinný život 2/17 - Křesťan a kultura

Časopis Rodinný život 2/17 - Křesťan a kultura
(10.4.2017) Co vás čeká v novém čísle časopisu Rodinný život?

Připomínka genocidy ve Rwandě (mezinárodní den 7. dubna)

(6.4.2017) Genocida – naše národní noční můra – zcela rozvrátila mou zemi. V temném a zmateném světě, který se...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže