28. 2. 2004 | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Životní úkol nespočívá v překonávání pokušení
Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého. Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. /.../ Ježíš mu odpověděl: ”Je řečeno: ”Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha!” Když ďábel dokončil všechna pokušení, opustil ho až do určeného času. (Lk 4,1-13)
Kdo by neznal pokušení? Snad jen ten, kdo by v životě o nic dobrého neusiloval a nechal všemu volný průběh.
Pokušení není jen obtíž. Může být pro nás ujištěním, že o něco dobrého usilujeme. A ve jménu tohoto dobra má být odmítnuto – nejen pro nějaký zákaz.
Ježíš sám to ukazuje celým svým životem. Pokušení odmítá na začátku cesty, která je velkým uskutečňováním dobra. Není tím řečeno, že se na ní už žádné pokušení nevyskytlo. I na kříži ho odpůrci vyzývají, aby ukázal svou moc a s kříže sestoupil. Ale smysl Ježíšova života nespočívá zdaleka jen v tom, že pokušení odmítl, ale v tom, že naplnil své poslání, že vykonal dobro v plnosti.
Ani náš životní úkol nespočívá jen v překonání a odmítnutí pokušení, jde mnohem dál. A tak když člověk vidí, k jakým dobrým věcem je Bohem povoláván a uschopňován, nebude se diskusí s pokušením dlouho zdržovat. A může se vydat na dobrou cestu veden Duchem toho, který během pokušení na poušti vodil i Ježíše.
