Nebij se, malé stádce...

V jednom z mnoha výtisků Bible jsem na tomto místě (Lk 12,32) nalezl překlep. Stálo tam: „NEBIJTE se, malé stádce...“ Chvíli jsem se tomu smál, ale pak mne zamrazilo. Vždyť strach skutečně může vést až ke zlobě a napadnutí bližního. Vyvolalo to ve mně představu dvorečku, kde se slepice perou o pár zrníček.

„Nebojte se“ je v tomto místě evangelia výzvou k odhození všech „jistot“. Třeba jistoty, že jsem lepší než druzí, a proto si jistě zasloužím Boží království. Stejně tak radikálně ale máme zahodit „jistotu“ o tom, jak jsme neschopní a nemožní, takže se stejně do božího království nedostaneme.

Už né vyplašená slepice, která se hrabe v prachu dvorečku a bojí se, že přijde o svých několik zrníček. Bůh nás vyzývá, abychom stáli zpříma a vyšli ven - na cesty a louky. Zahoďme naše maličké „jistoty“ a opřeme se o velikého Boha. On je opravdovým Otcem!