Kdo by se chlubil svými slabostmi?

Chlubit se svými slabostmi? To přece nikdo nedělá. Svoje slabosti jsme zvyklí skrývat, protože jinak by je mohl někdo proti nám zneužít. A neznamenalo by to dělat z nouze ctnost? I když nevíme, o co přesně šlo, apoštol Pavel nevydává svoje nedostatky za přednosti, nelakuje svoji slabost narůžovo. O co se tedy s námi dělí a co si z jeho zkušenosti můžeme vzít my?

Vzpomněl jsem si nad tímto úryvkem na jednu svoji zkušenost z dlouhého běžeckého závodu, který jsem před pár lety absolvoval. Trať měřila 110 km a oběhli jsme na ní Grossglockner dokola. Z podobných běhů vím, že krize určitě přijdou, ale zase odejdou. Chvíli to zkrátka běží dobře a chvíli zase těžko. Tady jsem ale po 80 km nemohl vůbec. Seděl jsem mnoho minut na kameni a sbíral síly, pak jsem se zvedl, udělal deset kroků a musel se zase posadit. Na nejbližší občerstvovací stanici jsem se nějak došoural, ale byl jsem přesvědčený, že dál už to prostě nepůjde. Zavolal jsem přátelům, kteří mě doprovázeli, že nevím, co se děje a že to asi budu muset vzdát. Povedlo se mi do sebe dostat nějaké jídlo a hodně sladkého pití a přišlo mi, že vzdát to můžu i za chvíli, že to ještě zkusím. A najednou jsem měl pocit, že tu cestu znám, že už jsem tu byl (což nebyla pravda), že ten strašidelný kopec přede mnou vlastně není tak vysoký a pak už se do cíle nějak dostanu. Nevím, co přesně se odehrálo, ale prožil jsem, že „ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly“ (Iz 40, 31). Rozhodující podle mě bylo, že jsem se o svou totální slabost podělil, takže jsem se už nemohl tvářit jako borec, který dal svými silami, a mohl jsem vyprávět i o nové síle od Pána.

Možná apoštol Pavel trochu přehání, když se chce svou slabostí chlubit, ale určitě ji nechce skrývat, aby se mohlo ukázat, že i tak se v jeho životě a službě může mocně projevit Kristus. Možná bychom chtěli, aby se Boží síla v nás projevila tak nějak předem, dřív než se ukáže naše slabost. Ale pak by nebylo zřejmé, že to není naše síla.

Stačí mi Ježíšova milost? Jsem ochoten prožít a přiznat svou slabost s důvěrou, že On si s tím poradí a jeho působení bude o to zřejmější?