8. 7. 2006 | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Chlubit se svou slabostí?
(Ježíš) mi řekl: "Stačí ti moje milost,
protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti,"
Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi,
aby na mně spočinula Kristova moc. (2Kor 12,9)
protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti,"
Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi,
aby na mně spočinula Kristova moc. (2Kor 12,9)
Většinou své slabosti spíše skrýváme.
Přiznat slabost před druhým znamená ohrožení,
protože jí může využít proti nám.
Někdy maskujeme své slabosti i sami před sebou.
Není nám s nimi dobře,
vědomí vlastní slabosti nám bere sebejistotu.
Když už se někdo svými nedostatky chlubí,
snaží se nejspíš udělat "z nouze ctnost",
rezignuje na možnost proměny a svou chybu,
se kterou se nemůže vypořádat, nalakuje na růžovo.
Přiznat slabost před Ježíšem ale neohrožuje.
Tam, kde před ním vyznáme, že na něco nestačíme
a pozveme ho do té situace, přichází nám na pomoc se svou silou.
Poznání vlastní slabosti tak není pokořující a zdrcující,
ale může se stát příležitostí pro nové poznání Kristovy lásky a moci.
Přiznat slabost před druhým znamená ohrožení,
protože jí může využít proti nám.
Někdy maskujeme své slabosti i sami před sebou.
Není nám s nimi dobře,
vědomí vlastní slabosti nám bere sebejistotu.
Když už se někdo svými nedostatky chlubí,
snaží se nejspíš udělat "z nouze ctnost",
rezignuje na možnost proměny a svou chybu,
se kterou se nemůže vypořádat, nalakuje na růžovo.
Přiznat slabost před Ježíšem ale neohrožuje.
Tam, kde před ním vyznáme, že na něco nestačíme
a pozveme ho do té situace, přichází nám na pomoc se svou silou.
Poznání vlastní slabosti tak není pokořující a zdrcující,
ale může se stát příležitostí pro nové poznání Kristovy lásky a moci.
