Vyznání intimních věcí

Dobrý den,
Jak by měla vypadat taková upřímná svatá zpověď? Věřím, že pokud se člověk upřímně vyzná z těžkých hříchů, je mu odpuštěno. Ale co všechno má být upřímně řečeno? Mám nejistotu, co se týká upřímnosti při vyznání hříchů sexuální povahy. Jak moc je třeba je popisovat? Nestačí u zpovědi vyjádřit jen jejich podstatu?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Když toužíme po smíření s Bohem a odpuštění svých hříchů, důležitá je v prvé řadě naše upřímnost před Bohem a lítost. On vidí do srdce a touží potom, abych se k němu navrátil, abych změnil svoje jednání a přilnul k němu celým srdcem. Konkrétním krokem k odpuštění je vyznání spojené s lítostí. Upřímné vyznání neznamená přece vyčerpávající vyznání.

Obecně platí, že pokud se vyznávám z hříchu, nemusím vysvětlovat detaily, ale je třeba, abych svůj hřích nějak srozumitelně pojmenoval. U hříchů sexuální povahy lze věci nazvat stručně a přitom jasně – ostatně jako u všech ostatních hříchů. Tj. mělo by z vyznání být jasné, dopustil-li se člověk hříchu myšlenkami, úmyslem, nebo skutkem, zda se týkal pouze mne, nebo také někoho druhého, neporušil-li jsem manželskou věrnost svoji nebo toho druhého a v jakém jednání onen hřích spočíval (třeba i jednoslovně). Konkrétní okolnosti, detaily, nebo průběh součástí vyznání být nemusí (a v případě 6. přikázání je to pochopitelně i vhodné). A nakonec jedná-li se o izolované (jedno) provinění, nebo zda a kolikrát se opakovalo. Vyznání např. nevěry lze shrnout do jediné věty, z níž bude jasné, o jaký hřích se jednalo. To nebere nic na upřímnosti, ta přece nespočívá v "reportážní" obsáhlosti. Pokud zpovědník bude potřebovat nějaké doplnění kvůli tomu, aby pochopil, oč v zásadě šlo, pak se Vás může na nějakou okolnost zeptat.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných, Sexualita jiné