Svátost nemocných (zaopatření); kremace

Dobrý den,
jsem konvertita a ráda bych se zeptala na dvě otázky ohledně posledních věcí člověka.

Jak se dívá katolická církev na kremaci – zpopelnění. Já sama bych si to nepřála, ale v rodině jsou k tomu všichni nakloněni. A co je to zaopatření? Když je někdo blízký vážně nemocný, jak probíhá návštěva kněze? Kdybych se i já ocitla například v ohrožení života a nechala si kněze zavolat, co se bude v takové situaci odehrávat?
Děkuji Vám za odpověď.

K prvnímu dotazu: církev nemá námitky proti zpopelnění ostatků člověka, k rozloučení v krematoriu nebo obřadní síni lze pozvat kněze nebo jáhna, kteří vykonají krátké rozloučení spojené s modlitbou za zemřelého. Takové rozloučení by však církev odepřela ve chvíli, kdyby dotyčný ještě za svého života prohlašoval, že zpopelněním svých ostatků popírá vzkříšení z mrtvých.
Jistě si v rodině můžete výslovně přát, aby se Vaši blízcí v případě Vaší smrti, kdy se rozhodou pro zpopelnění, postarali o účast kněze při rozloučení v krematoriu a aby za spásu Vaší nesmrtelné duše nechali sloužit mši svatou.

K druhému dotazu:
"Zaopatření" souvisí skutečně s udílením svátosti nemocných a eucharistie pro případ ohrožení života.
Jestliže člověk vážně onemocní (nemusí to být nemoc ke smrti) nebo je zesláblý vysokým věkem, má si on nebo jeho blízcí jemu zavolat kněze s prosbou o udělení svátosti nemocných. V případě, že nemocný může komunikovat a je při vědomí, je vhodné, aby nejprve přijal svátost smíření (v opačném případě, kdy nekomunikuje, se mu hříchy odpouštějí právě přijetím svátosti nemocných), svátost nemocných spočívá v modlitbě nad nemocným a v pomazání nemocného (na čele a na rukou) olejem nemocných. Zaznívá přitom Boží slovo, které je nemocnému posilou a kněz na něj vkládá ruce s prosbou obrácenou k Ježíši Kristu, Spasiteli. Tato svátost prosí o uzdravení duše i těla a o posilu v nemoci, při snášení jejích obtíží. Návštěva kněze při "zaopatření" bývá spojena se svátostí eucharistie, svatým přijímáním. V případě, že se nemocný nachází v nebezpečí smrti, má přijmout svaté přijímání v podobě viatika, tedy pokrmu na cestu do věčnosti.

Konečně k "zaopatření" ještě na závěr těchto svátostí má pověřený kněz právo udělit nemocnému plnomocné odpustky pro případ smrti.
Zrekapitulováno: k "zaopatření" tedy patří svátost smíření, svátost nemocných a svátost eucharistie (viatikum) a udělení plnomocných odpustků.

Podle stavu, ve kterém se nemocný nachází, však může přijmout i kteroukoli z těchto svátostí samostatně.
Ještě je třeba říci, že svátost nemocných lze přijmout vícekrát, například v případě, kdy se stav nemocného vážně zhorší nebo po uzdravení se objeví nová nemoc nebo ve stáří po určité době. Pro starší věřící bývá udělení svátosti nemocných organizováno společně v kostele.

Kategorie otázky: Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných