Strach z konce světa

V poslední době mi dělají starosti otázky kolem víry a konce světa. Kamarádka mě zásobuje informacemi o blížícím se konci a o tom jak by k tomu měl křesťan přistupovat. Na mě to ale působí opačně, mám strach z toho co bude. Je mi jasné, že tenhle život někdy skončí a začne nová etapa, ale podle mě by měl člověk těšit na shledání s Kristem a ne mít z toho všeho v hlavě zmatek.
....
Další věc, která mě trápí, je ta, že mě bohužel netáhne nic ani do kostela. Kamarádka říká, že když jsem křesťan, tak musím. Ale jít tam s pocitem povinnosti je pro mě traumatizující. Myslím si, že je to i hřích. Omlouvám se jestli je moje prosba zmatená,...
...

Milá ...
na základě toho, co píšete, plně stojím na Vaší straně! Důležité je těšit se na Krista a je jasné, že člověk k tomu těšení dorůstá pomaličku, postupně. Toto těšení nikterak nepopírá, že jsme rádi tady na světě a že nás život baví. Vždyť je přece nádherným Božím darem.

Hospodin po nás nechce, abychom se tohoto světa zříkali, jen nás vybízí, aby radost z života u tohoto pozemského světa nekončila, ale směřovala dál k jeho Tvůrci, tedy k Bohu samotnému. A nebojte se, Bůh je trpělivý a nechce na nás, abychom vše uměli hned. I těšit se na Krista se můžeme a máme učit, to je naprosto normální.

A co se týká chození do kostela: Samozřejmě jako katoličtí křesťané věříme, že posila, kterou nám Bůh skrze svátosti, zvláště skrze svátost eucharistie nabízí, je veliká a moc důležitá. A tak někdy jdeme do kostela, i když se nám moc nechce (vždyť do školy či do práce také chodíme i tehdy, kdy se nám nechce), nicméně moc důležité je prosit o dar pochopení rozumem i srdcem, jak je to skvělé, že člověk tuto možnost setkání s Kristem má. A nebojte se, když o tento dar budete prosit, on Vás Kristus na holičkách nenechá:)

Kategorie otázky: Eschatologie