Slzy při modlitbě

Dobrý den.
Chtěla jsem se zeptat, když se modlím, často brečím - asi to beru moc vážně a procítěně. Lituji Krista, kolik toho musel na kříži vytrpět, že si to nezasloužil. Je to normální?
Děkuji za odpověď.

Milá ...,

Chápu, že když si člověk uvědomí co se Kristu stalo – tak lidsky – že ho mrazí a vyvolává soucit. A tak dobře chápu vaše slzy, lítost. Zároveň zůstat jen u nich by bylo zůstáváním na začátku cesty.

Sám Ježíš napomínal plačící ženy, když ho vedli na Golgotu, aby neplakaly nad ním – a totéž platí i pro nás. Máme plakat nad sebou a svými syny. Jinými slovy, víc si všímat toho jak žijeme my, jaké plody vydáváme. A máme zaplakat nad našimi vinami.

Kristus vstal z mrtvých, je živý a tak je dobré ho vnímat jako živého. Jistě, zejména o Velikonocích je dobré si uvědomit, jak mu asi bylo a nechat to na sebe dosáhnout. Ale zároveň bychom se s ním měli v modlitbě setkávat jako s Bohem živým. Nepotřebuje tolik našeho soucitu jako spíš spolupráci na rozdávání Jeho lásky. Zkuste ho jako živého vnímat a uvidíte kolik radosti vám to přinese. Je totiž dárcem pokoje, je vaším přítelem, tím, který není vzdálený, ale blízký, vás osobně milující a toužící po tom, abyste právě s Ním osobně sdílela svůj život. Učila se od Něj lásce a tu pak šířila kolem sebe.

To, že při modlitbě pláčete, není výrazem něčeho špatného, spíš vaší citlivosti a soucítění. Možná je to váš dar. Jen jsem si jistá, že ne k prožívání trvalé lítosti nad Kristem, ale ke službě bližním. Možná, že touto svou citlivostí budete moci prokázat dobro mnoha lidem.

Zkuste tedy pootočit směr svého pohledu od utrpení provázející Kristovu smrt k pohledu do Jeho živých láskyplných očí. Udělejte si z Něj přítele a důvěrníka, ptejte se Ho na to kudy máte jít, kde můžete svoji citlivost uplatnit a kde je potřeba naopak vaše pevnost. Vstupte do osobního vztahu s Ním a pokuste se z jeho výjimečnosti a blízkosti začít prožívat radost, která pak může být světlem pro lidi kolem vás.

K rozlišení daru slz Vás povzbuzuji k následujícímu:

- modlit se k Bohu, aby dal pochopit, proč při modlitbě pláčete. "Bože, mám-li něco pochopit, ať to pochopím. Přijímám slzy jako dar pro druhé. Jestli to je však něco jiného, tak mne toho, prosím, zbav."

- pokud se slzy objevují častěji, zkoumat, jaké jsou impulzy k pláči? Např. pouze soucit s trpícím Kristem. Nebo je to reakce na setkání s Božím milosrdenstvím? Nebo je to reakce na nějaké zlo, kterým může být soužený např. člověk za kterého se přimlouváte?

- chovat se citlivě vůči svému okolí, dar může někomu připadat spíše rušivý

- jedná-li se o dar, je ke službě druhým ptát Boha, jak tímto darem mohu sloužit.

Možné je, že plně Vám odpoví jen Bůh a to chce možná i trochu trpělivosti. (šape)

Možná by Vám pomohlo začít chodit do společenství podobně starých křesťanů. Případně se obraťte na kněze a požádejte ho o duchovní vedení.

Kategorie otázky: Modlitba