Rodiče se rozvádí, nemůžu dál, pomoc!

Poslední dobou se hrozně trápím..rodiče se budou rozvádět, budeme se stěhovat, nějaký kámoši se na mě vykašlali... Proč dokážou být lidi tak hnusní?....Ale nejvíc mě bolí ten rozvod...už vůbec nic nezvládám...celý dny probrečím...bojím se každého probuzení a toho co se mi stane...život si na mě zasedl nebo už nevím. Ode dne je to horší...!Nejradši bych nebyla! Nesnáším svůj život a sebe...pořád vzpomínám na ty chvíle kdy bylo všechno v pořádku...bez starostí a teď se to všechno sesypalo najednou!! Já už to fakt nezvládám, nikdo neví, čím si procházím..nechci skončit někdo u psychiatra...ale bojím se každého dne...každého nového nadechnutí..celého života, co mě čeká. Ptám se sebe, jestli to může být ještě horší? Strašně bych potřebovala pomoc, jak se s tím vyrovnat...

Milá X.,
Tvá situace je opravdu velmi smutná a náročná. Říkám si, že tou největší bídou člověka není ani tak nedostatek peněz, ale mnohem spíš nedostatek lásky. Podle toho, co píšeš, se mi zdá, že tím hlavním problémem je, že se Ti nedostává dost lásky a že i Ty máš tím pádem problém mít ráda sebe i druhé. Život bez lásky opravdu za nic nestojí.

Víš, já si myslím, že abychom mohli mít rádi sebe, svůj život i lidi kolem nás a abychom byli schopni ustát různé životní krize, jako třeba rozvod rodičů, potřebujeme každý den čerpat z něčí lásky. Úplně přirozeným zdrojem této energie bývá v dospělosti láska životního partnera, ale ten ti pravděpodobně zatím chybí. V křesťanství však máme zkušenost i s dalšími zdroji lásky, o kterých ti chci napsat.

Jednak je to víra v Boží lásku, z jejíž štědrosti dostáváme každý den života a k tomu navíc mnoho věcí, které považujeme za úplně samozřejmé. Takové pojetí světa a života umožňuje člověku radovat se i z maličkostí a objevovat lidi a věci jako dar, za který můžeme být vděční. Takto může člověk za vším vnímat Boží lásku a čerpat z ní jako z čerstvého pramene.

Další cestou je konkrétní láska k bližním, pomoc potřebnému, služba neznámému, maličkost, která potěší člověka blízkého. Když člověk nezištně investuje do druhých, sám se proměňuje: jeho srdce začíná znovu pracovat a jeho život dostává znova tu správnou šťávu. I kdyby byl člověk někdy odmítnut nebo zklamán, milující srdce to vše přikrývá, odpouští, uzdravuje...

Nevím, zda je ti tento pohled blízký nebo aspoň trochu srozumitelný, ale každopádně Ti doporučuji, abys každý den někomu udělala radost, protože právě tak se do tvého zraněného srdce může začít vracet láska a pokoj, které tak moc potřebuješ. Rozvodem rodičů končí jedna etapa života a začíná další, která nemusí být nutně horší, bude ale jistě jiná. Důležité je, abys to teď nevzdala, protože pak by to všechno bylo jen horší a těžší. Bylo by dobré, abys spolu s těmi několika milujícími lidmi, které máš, obnovila vztahy plné lásky a tak dostala i novou naději na život, který může být ještě nádherný navzdory všemu špatnému. To Ti moc přeji!

Kategorie otázky: Hudba, škola, krize víry,...