Predestinace - předurčení, nebo milující Bůh?

Kamarata sa ma spytala, ze "Ako môze milujuci Boh stvorit svoje deti, ked vie ze niektore z nich budu zatratene na veky. Ved ked uz viem, ze nebudu spasene, tak preco ich stvorit? Ved potom budu len trpiet?? "

Sestra mi poradila, ze sa mam na to opytat na www.vira.cz tak preto sa pytam.

Za odpoved, Vám velmi pekne dakujem

Dobrý den,

díky za Váš dotaz. Pokusím se napovědět alespoň trochu - ono jde hodně o postoj našeho srdce, takže občas argumenty nepomáhají.

Nedovedu si představit lásku, která by nutila. Miluji tě, proto budeš
šťastný: to je láska, kterou nazýváme opičí. Bůh miluje člověka jinak.
Miluje ho a chce, aby se pro lásku k němu sám rozhodl, chce, aby sám pochopil, že u Boha mu bude dobře. Miluje dokonce člověka tak, že mu dává možnost říci: Ne, Bože, s tebou nechci mít nic společného. To je situace, kterou sama popisujete jako zatracení: je to ve skutečnosti člověk, který odmítne boží nabídku - a trpí. V malém je to tak, že každý hřích je vlastně též sebeponičením člověka - není to pouze boží příkaz, ale také směrovka, jak si neublížit. Je to bolavé, ale Bůh tvoří člověka, o němž ví, že se rozhodne proti němu, právě kvůli tomu, že ho miluje. Být, existovat je už proto zřejmě taková hodnota, kterou u člověka nic nepřeváží, byť by člověk zvolil život bez Boha.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Bůh