Pomlouvání

Dobrý den,
Někde jsem četl, že nestačí jít ke zpovědi, ale je třeba napravit vykonané zlo, například vrátit ukradené peníze, omluvit se a pod, jinak je zpověď neplatná a zbytečná.
Jak bych měl odčinit, že jsem pomlouval? Nemůžu to odvolat, protože je to můj názor, např. že je učitelka neschopná, že kamarádi pijí a podobně. Někdy jsem něco zveličil, ale nemůžu to totálně popřít, to bych lhal. Nedovedu si představit, že bych šel teď druhým vysvětlovat, že jsem to tak nemyslel. Nestačila by modlitba za ty, které jsem pomluvil?
...

Milý...,
vybavila se mi scéna z filmu Pochyby. Je to velice krásný obraz pomluvy. Vylez na střechu s polštářem, rozřízni ho. Až se peří rozletí, jdi ho sesbírat. "To přeci nejde," zní logická odpověď. Ano, to nejde. Pokud tento hřích vyznáš při zpovědi, je to spíše na Bohu, jak využije lež o druhém za jeho zády nebo nactiutrhání (což je pravda o druhém řečená do nesprávných uší). Svěř svá ledabyle nebo zle vyřčená slova Bohu.

Pokud samozřejmě jde něco napravit, tak to naprav, pokud to nejde, pak je to na Bohu. Důvěřuj mu.
...
Jdi ke zpovědi s radostí, že Bůh tě vede a táhne k sobě. Odpustí ti. Je také potřeba tomuto odpuštění uvěřit. A pak odpustit i sám sobě. Není to vždy jednoduché.
Bůh ti žehnej.

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích