Nevěřící manžel

Dobrý den,
prosím o radu. Nedávno jsem uvěřila v Boha. Změnil se mi tím v podstatě celý můj život (názory, myšlenky, uvažování). Vím, že to je nejlepší rozhodnutí mého života. Zažívám s Ním úžasné věci.
...
Manžel je nevěřící. Řekl mi, že ho zajímá, co prožívám, jenže je pro mě trochu problém, jak mu to sdělit. Pro mě je toto téma hodně intimní, vždyť člověk sděluje (i když nejbližšímu člověku) své nejvnitřnější myšlenky, otvírá mu své srdce... Já jsem spíš přes city, on je spíš přes rozum, i když rozhodně není necita:)
...
Řekl mi, že ho to zajímá, ovšem, že mi bude oponovat. Mám z toho trochu strach, že mu všechno nedokážu vysvětlit... Mnoho věcí tak nějak cítím srdcem, ale vysvětlit je nedokážu... Napadlo mě, že bych mu to napsala. Přece jen, člověk si dokáže věci více rozmyslet, než je sdělí... Potom bysme o tom mohli třeba otevřeněji diskutovat. Taky mi řekl, že o Bohu a víře vlastně vůbec nic neví. Absolutně nevím, čím začít, protože je toho tak strašně moc!! Nevím, jestli začít tím, jak jsem uvěřila já nebo základními otázkami - kdo je Bůh, proč existuje zlo... atd. Je to špatné, když s ním nedokážu mluvit o víře otevřeně?

Děkuji moc předem za radu.

Milá...,

Raduji se, že jste uvěřila Bohu a že s Ním zažíváte úžasné věci, jak píšete. A rozumím tomu, že i Váš manžel jako nejbližší člověk se zajímá o to, co prožíváte.

Vztah s Bohem je opravdu něco velmi intimního, a tak je někdy těžké o tom mluvit, odhalit se. Někdy je jednodušší odhalit své tělo než své srdce.
Nevím, jestli se dá říci, že je to špatné, když nedokážete se svým manželem mluvit o své víře otevřeně. Ale rozhodně je dobré, když se to podaří.

Pokud Vás napadlo napsat o tom všem manželovi dopis, tak to udělejte. Před psaním poproste Boha, aby Vám ,,poradil‘‘ ta správná slova. A pište hlavně o tom, jak jste uvěřila, co prožíváte, co s Bohem zažíváte, co Vám víra přináší......Pouštět se do otázek – kdo je Bůh nebo proč existuje zlo, to je velmi náročné i pro teology. A Váš manžel by asi opravdu hledal jen argumenty, jak to může být jinak. Ale pokud budete psát nebo mluvit o tom, co sama cítíte a prožíváte, trochu mu tím poodhalíte cestu svého vlastního hledání i pochybností. A můžete se tak k sobě velmi přiblížit a hledat a objevovat dál společně.

Nejen pro vás dva, ale dobudoucna i pro vaše děti je velmi důležité, abyste hledali a nacházeli společný pohled, společnou cestu. Aby téma víry nebylo místem vašeho rozdělení, ale naopak obohacení a požehnání. Bůh působí asi nejsilněji právě skrze lidi, kteří nám stojí nejblíže.

A vůbec se nebojte toho, že nebudete umět něco vysvětlit. Naučte se klidně říkat: ,,nevím, tomuhle nerozumím, tohle mi ještě není jasné.....‘‘Nikdo z nás přece neví vše. A o Bohu už vůbec ne. Vždyť během celého našeho života nám Bůh pomalu a postupně odkrývá tajemství o sobě – o své nekonečné lásce, odpuštění, milosrdenství, moci, o stvoření, o svých úmyslech......... Cesta s ním je krásná, dobrodružná a ne vždy lehká.

Přeji Vám, abyste našla odvahu psát i mluvit a pomalu otevírat své srdce nejen Bohu, ale i svému manželovi. Kéž Vám Bůh dá dostatek odvahy, naplní Vás svým požehnáním a radostí.
Moc Vám přeji, abyste brzy mohli hledat Boha společně.

Možná, že byste mohli společně zvážit nabídku kurzů alfa , které jsou příležitostí pro každého prozkoumat křesťanskou víru.

Kategorie otázky: Evangelizace