Chraňte se před chamtivostí. (Lk 12,15) - Citát z Bible na každý den

14. 12. 2009, marse

Modlitba za uzdravení umírajících - kdy je na místě?

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Modlitba

Dobrý den,
mám pochybnosti ohledně modlitby za člověka, který nachází na rozhraní života a smrti. Modlím-li se za udravení takové osoby, nejedná se o projev sobeckosti? V případě smrti čeká dobrého člověka království nebeské a věčné splynutí s Bohem, kdežto má modlitba ho obrazně řečeno strhává zpátky k životu pozemskému. Smrt není koncem, ale bránou, kterou se svou modlitbou pokouším zavřít.

Je tedy takováto modlitba přípustná a správná, nebo je jen důsledkem pochopitelného lidského strachu a úzkosti z dočasné ztráty bližního? Děkuji za odpověď.

Stát pravdivě před Bohem se svými pocity a emocemi a zároveň mu dát tu důvěru

Rozumím napětí, které prožíváte. Do tohoto bodu, jestli modlitba za uzdravení není jen naším sobeckým počínáním, může dojít každý z nás, ať už teoreticky z dálky nebo prakticky z blízka.

Myšlenek, které v tom hrají roli, je několik:
1) Co si myslím, že je nejlepší pro toho druhého?
2) Jak tento můj pohled vnímá Bůh?
3) Jakou spolupráci chce ode mě?

To, jak to mám já jako člověk postavené, je nejen o přirozeném strachu ze ztráty. Je to především o vztahu k tomu člověku. Je tu někdo, kdo svým odchodem do nebe nechá prázdné místo na zemi. Nejen v srdci bližních, to je jasné, ale nebude tu fyzicky k nalezení, k prožívání vztahu, tak jak to bylo dosud. Zahýbe to s celou řadou věcí v okolí. Je naprosto přirozené – a jinak by to bylo asi divné – když bych poctivě v sobě nestála o to, aby tu ten člověk byl dál.

Protože je Bůh vševědoucí a do srdce vidí, bylo by přetvářkou, kdybych se před ním tvářila jinak. A protože je navíc Bohem milujícím, touží po tom, abychom před ním stáli autenticky.
V tom smyslu je velmi poctivé takto před Bohem stát. Je Bohem vztahovým a vzájemné vztahy nám ve své lásce a také pro žití lásky dal. To jaké máme vztahy je tedy také jeho věcí, jeho zájmem. A nejen to, v této věci – v tom jaké máme vztahy, jak je prožíváme nám nejlépe rozumí. Na to se můžete spolehnout. Na poli osobní lásky i na poli lásky všeobecné k lidem třeba i neznámým. Rozumí i našim strachům, obavám a počítá s nimi. Chce v nich být s námi a ukazovat cestu.

Je v tom jistě i myšlenka, že pro toho druhého by možná (píši možná, protože nejsme Bohem a tak to ani nevíme) bylo lepší, aby odešel. Zas mi to přijde jako projev lásky k druhému, když toto berete v úvahu. I když ani tuto variantu nejsme schopni jako lidé zajistit.

Myslím, že nejzdravější postoj je stát před Bohem se svými pocity a emocemi a zároveň mu dát tu důvěru, že je natolik milující, že ví nejlépe, jak se situací naložit. V tom je namístě pokora, kdy pro nás může být přijatelné, když nastane varianta, o kterou jsme nežádali.

Protože jsme jen lidé, kteří toho dopředu moc nevidí, pak je namístě se za uzdravení modlit – nic lepšího neznáme pro život na zemi, a tak vyprošujeme pro něj dobro, jen s tím, že vnitřní nastavení bude naladěno k přijetí lepší varianty, kterou zná pouze Bůh. Myslím, že nejlepší vyjádření je –

"Pane, prosím o uzdravení toho člověka, ale protože nevidím, buď vůle tvá! Ať je to život nebo smrt. Já jako člověk se držím poznaného a vyprošuji dobro v míře, jaké rozumím. Pro druhého i pro sebe. Ty s tím nalož podle toho, co jako lásku, o které víš propastně víc než já, vidíš ty."

Zvenku to tedy může vypadat stejně jako když bych stála před Bohem a modlila se za uzdravení a nepřipouštěla jinou variantu, na Boha tvrdě naléhala – jen se mění mé vnitřní nastavení. Z křeče – já to musím vyprosit a nebo nechat být, já jsem zodpovědná za to, jak to dopadne, chci to tak a tak, do uvolnění postoje přesahující důvěry, do lásky, ve které mohu vyprosit dobro, i když slovy, prosím Pane uzdrav….

Myslím, že je třeba se oprostit od toho, že byste snad mohl zavírat otevřenou bránu. Možná, že může nastat situace, kdy by byl člověk, který má přejít do nebe ještě na přímluvu ponechán, ale jen proto, aby to bylo k užitku lidí okolo. Věřím v Boha milujícího. Takový stav by nemohl poškodit ani umírajícího ani okolí. Ta brána je připravena pro každého ve správný čas. A v ten čas také k ní bude každý přiveden. Nemáme na to tu lásku zastavit.

Doporučení tedy zní – dovolte Bohu, aby na tom člověku byla naplněna láska, ať jedním nebo druhým způsobem a buďte člověkem autentickým, mluvte s Bohem o svých emocích, o tom jak vám v tom je a zároveň mu dejte plnou důvěru v lásku k vám všem. Modlete se vytrvale a v pokoji dál s prosbou o naplnění Boží vůle, jistě to láskyplné plody přinese. Modlitba je tou spoluprací, kterou nás do vztahu Bůh zve.

Moc vás zdravím a vyprošuji požehnání

Kategorie otázky: Modlitba

Knižní tip: Jít vlastní cestou - Jeff Goins

Knižní tip: Jít vlastní cestou - Jeff Goins
(9. 10. 2019) Cesta za vlastním posláním je náročná a riskantní, někdy nahání strach, což je důvod, proč ji tak málo lidí…

Naučte se fotografovat, nebo darujte někomu kurz fotografování

Naučte se fotografovat, nebo darujte někomu kurz fotografování
(9. 10. 2019) Přihlašte sebe, nebo třeba někomu darujte fotokurz "Hledání světla" v penzionu Panský dům v Rožmitále pod…

"Mafie mi zabila bratra" říká františkánský kněz

"Mafie mi zabila bratra" říká františkánský kněz
(4. 10. 2019) V dětství františkána Jakuba přišla jedna tragická událost. Přesto našel Boha, který mu začal odpovídat na jeho…

Říjnové číslo časopisu IN!

Říjnové číslo časopisu IN!
(4. 10. 2019) Říjnové číslo vám přináší pestrou paletu článků, rad, zábavy i vychytávek do barevného podzimního počasí.  

Podle koho si zvolil současný papež své jméno ´František´?

(3. 10. 2019) 4. října si v kalendáři připomínáme svátek významné osobnosti křesťanských dějin: sv. Františka z Assisi. K tomuto…

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

(3. 10. 2019) (odkaz na pastorace.cz)