Mají farníci nějakou možnost, jak žádat o změnu duchovního správce ve své farnosti, pokud nejsou spokojeni?

Prosím, poraďte nám. Píši jménem mnoha dalších věřících naší farnosti. Před časem k nám byl dosazen na farnost nový duchovní správce. Velká část našich věřících se s ním však nemůže naladit na stejnou vlnu. Jeho kázání nám nevyhovuje, velmi často používá slovíčko "já" (a jenom já), jeho promluvy bývají spíše přednáškou (politickou, zeměpisnou apod.), s nikým se neradí, podle našeho mínění dochází k neuváženým výdajům farních peněz, ze schůzky, kterou jsme mu navrhli, abychom našli společné řešení, se vymluvil. Lidé odcházejí z bohoslužeb rozrušeni, duchovně zničeni. Lidí v kostele ubývá, mnoho jich začalo dojíždět na bohoslužby do okolních farností.
O našich problémech jsme již psali generálnímu vikáři, ten tuto věc dokonce předal mons. biskupovi, ale náš farář byl pouze pokárán a vše jde ve starých kolejích. Opravdu není žádná cesta k tomu, abychom si mohli vyprosit jiného duchovního správce? Byli bychom smířeni i s tím, že by naše fara zůstala bez faráře a na bohoslužby by k nám dojížděli jiní kněží, tak, jak to bylo posledních několik let a nedělalo to problém ani nám, ani těmto duchovním. Poraďte nám prosím, jak bychom mohli udělat něco pro to, aby se naše situace změnila. Děkuji za všechny naše farníky za odpověď.

Dobrý den, předně je třeba říci, že kněz je spolupracovníkem biskupa, k práci ve farnosti od něj dostává pověření a ustanovení - diecézní biskup je pak pastýřem celé diecéze a tedy i každé farnosti. Je představitelem Krista v místní církvi.

Velmi chápu, že v daném společenství nemusí být osoba kněze přijatá buď proto, že farníci byli zvyklí na jiný styl práce jeho předchůdce nebo, jak sama píšete, nový kněz má své (vážné) nedostatky, s nimiž se společenství jen stěží vyrovnává nebo jsou pro ně zcela neakceptovatelné. Vzhledem k tomu, co jsem uvedl v úvodu, ani kněz si nemůže postavit hlavu a odmítnout biskupovi poslušnost, když ten jej posílá. Farnost se pro kněze stává domovem I přes složitost situace je osoba nového kněze možná velkou příležitostí k hledání tolerance, lásky, prostě společné cesty vedoucí k Bohu. Má-li pastýř pomáhat věřícím, mohou stejně věřící pomoci pastýři. Znovu podtrhuji, že Vámi popsanou situaci chápu a nepochybuji o tom, že snadno se věci napíší či řeknou, mnohem nesnadněji se pak uvádějí do života.

K možnostem farníků žádat o změnu duchovního správce ve farnosti
nedoporučuji psát petice, podle evangelia bych začal rozhovorem se samotným knězem, pak bych si přibral svědky, dále by se problematika dala probrat během setkání pastorační rady farnosti (vždy však při vzájemném respektu) a nakonec třeba dopisem biskupovi. K úplnosti je dobré uvést, že nikdo není ustanoven pro farnost napořád.

Spolu s Vámi se modlím, aby se nalezlo nejlepší řešení tak, aby působení kněze společenství nejen negativně nepoškodilo, ale naopak aby přes nedostatky a odlišnosti naopak vyrostla láska.

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi