Křesťanský pohled na zvířata. Mají duši?

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, jak církev přišla na to, že zvířata nemají duši (tudíž nemohou do nebe atd. atd.). Ušetřete mě prosím keců o tom, že zvířata nejednají z vlastní vůle, ale jen podle instinktů - vyrůstám se zvířaty celý život, tak o nich něco vím a rozhodně pozoruji (např. u koček, koní a podobných savců), že se rozhodují podle sebe a dělají si, co chtějí; instinktivně se chovají jen v nepatrně větší míře než člověk.

Možná jsem jenom špatně pochopila tu vaši duši (já věřím na výhradnou funkci mozku - se zánikem mozku zaniká osobnost a všechno, co k ní patří), ale nechápu, proč je odepírána zvířatům a církev považuje zvířata jen za nějakou spodinu, která je tu jen od toho, abychom měli koho zabíjet, jíst, týrat, obětovat etc. Budu ráda, když se rozepíšete o pohledu křesťanství na duši a zvířata.

Ve zveřejněných odpovědích jsem si všimla, že se často zmiňujete o svobodné vůli člověka a píšete, že zvířata ji nemají. Mezi smýšlením člověka a zvířete nevidím žádný větší rozdíl. Vlastně si ani nedokážu představit nic konkrétnějšího pod svobodnou vůlí než to, že se sám tvor rozhoduje o tom, co udělá. Proto prosím o definici svobodné vůle a duše, pokud je možno je definovat.

Dobrý den,
je cítit, že zvířata dobře znáte a rozumíte jim. Některá zvířata mnoho cítí a jednají velmi vyzrále. Prokazují schopnost myšlení často tak přesvědčivě, že bychom jim nejraději přisoudili duši.

Věnujme se ale chvíli několika rozdílům v přemýšlení lidí a zvířat. Jistě jste slyšela o ´vyšších a nižších citech´.
K vyšším citům, kterými se od zvířat lišíme, patří smysl pro estetiku, který se projevuje třeba ve chvíli, kdy vím, že některý obraz si pověsím do svého pokoje a jiný ne (protože jde o kýč). Dále schopnost udělat něco špatně a zpětně si uvědomit, že jsem to udělala. Také schopnost vcítit se do složité situace druhého člověka a soucítit s ním. Takto se myšlení člověka liší od živočichů. Jde o schopnosti, ve kterých se podobáme Bohu.

Přestože zvířata zřejmě vnímají Boží přítomnost velmi hluboce, jsou hluboce citliví na dobré a špatné zacházení a lásku, kterou jim projevíme, nemůžeme říci, že jsou schopná být ve spojení s Bohem stejným způsobem, jako lidé. Proto také církev nikdy neuvažovala nad tím, že by jim podávala svátosti a svátostiny (křest, pohřeb, přijímání Eucharistie apod.), zatímco i velmi nemocní lidé svátosti přijímají a většinou z nich mnoho čerpají. Schopnost věřit je totiž vyhrazena pouze lidem.

Je pravda, že někteří velmi nemocní lidé vykazují menší schopnost myšlení než vyspělá zvířata, a přesto si křesťané odvažují tvrdit, že i v takto nemocných lidech je duchovní bytost, která má schopnost být ve vnitřním spojení s Bohem. Pokud po autohavárii člověk nemůže takřka vůbec přemýšlet, jeho duše nadále komunikuje s Bohem.

V tom se lišíme od zvířete, které funguje jinak. Duše tedy přesahuje rozumové myšlení. Proto říkáme, že zvířata ač mají rozum a ve velké míře i svobodnou vůli a schopnosti, o kterých se člověku ani nesní, nemají duši. Živé organismy na zemi jsou různě vyspělé. Proč právě člověka Bůh povýšil nad ostatní živočichy – nevím. Ale je poctivé uznat, že člověk se od zvířat liší, i když mnohdy není mezi jeho chováním a chováním zvířat pražádný rozdíl.

Když církev říká, že zvířata nemají duši, v žádném případě nelegalizuje trápení zvířat a jejich týrání. Takové jednání je velmi zlé a církev je zavrhuje.

Zvířatům je třeba přiznat jejich důstojnost, kterou, jak píšete, jim mnohdy lidé nepřiznávají. A zároveň přiznat důstojnost člověku, i přesto, že se někdy chová ´jako zvíře´! Je jisté, že nejen zvířata jsou týrána, ale také lidé, stačí otevřít internet a číst. Proto vzniká zároveň mnoho organizací proti týrání zvířat i proti týrání lidí. Obojí je správné a dobré.

Přeji Vám mnoho úspěchu na Vaší cestě, využijte daru porozumění zvířatům, který jste dostala a daru pochopení jejich světa.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus