11. 4. 2011, spimi
Křesťan a alkohol
Navigace: Katalog dotazů > Náctiletí - sexualita, vztahy > Hudba, škola, krize víry,...
často se mezi mladými křesťany setkávám s odlišnými názory na alkohol. Někteří nevidí problém v tom, že se párkrát do roka opijí, když neudělají nic špatného. Jiní to berou jako hřích.
Je to tedy hřích? Jsou nějaké duchovní důsledky takovéhoto výjimečného opojení smyslů?
Děkuji.
Boží záměr není, abychom byli "mimo"
Dá se říci, že nadměrná konzumace alkoholu je špatná, protože vede ke změněnému stavu vnímání a ztrátě kontroly nad svým jednáním. Je také obecně známo, že opilost snižuje příčetnost.
Jde-li o opilost, vystavuji se tomuto stavu dobrovolně a to je špatně.
Duchovní důsledky ve smyslu závislosti či otevření se působení Božího nepřitele mohou být i nemusí. Respektive jsou vždy v základní rovině - dopustil jsem se něčeho, co je špatně, a to mne handicapuje ve vztahu k Bohu.
Když má člověk v nadměrném pití alkoholu vysloveně zalíbení, a proto ho občas vyhledá, může to svědčit o tom, že ho těší být nějak "mimo". Dovolím si říci, že jsme ale nebyli stvořeni k tomu, abychom byli mimo. Když tak dobrovolně činíme, míjíme se v této věci s úmyslem Stvořitele a to je špatně.
Konzumace alkoholu, kdy nedokáži dodržet jistou míru, abych nebyl opilý, pak svědčí o mé slabosti pro alkohol, o tom, že nejsem v této věci svobodný.
Efezským 5:18 "A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost." Závěr je jednoduchý: pokud se Boží slovo staví proti opilosti, není co dodat ani na co se vymlouvat.
Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích, Hudba, škola, krize víry,...
