Jsem vdaná, ale zamilovala jsem se do jiného muže

Jsem vdaná a potkala muže, do kterého jsem se zamilovala. Vím, že i on miluje mě a chce se mnou žít. Bojuju se svou vírou, s láskou. Říkám si, vždyť Bůh je láska, dává nám lásku, láska je dar. Ale jak to je v mém případě? Miluji jiného muže, než toho se kterým jsem svázaná a nešťastná. Jak velké je to provinění v Božích očích?

Není to příliš jednoduché reagovat na Váš dotaz, protože z těch pěti řádek, kterými jste popsala svůj problém toho nelze moc vyčíst.

Cítíte se se svým manželem svázaná a nešťastná, nyní přišel ten, kterého milujete a chcete s ním žít. Nejjednodušším řešením by bylo (a udělalo by to pravděpodobně mnoho žen) "jít za hlasem svého srdce", jak se říká.

Píšete: Bůh je láska, dává nám lásku, láska je dar. Tato věta vyjadřuje, že Bůh si nás zamiloval a skrze jeho lásku a přijetí jsme my sami schopni lásky ke druhým lidem. Mám ale spíš dojem, že vyjadřujete touto větou to, že Bůh Vám dal Vaši lásku k onomu muži, do kterého jste se zamilovala.

Jen vy sama znáte Vaše dosavadní manželství s Vaším partnera v celém jeho průběhu, možná, že si vzpomenete na dobu, kdy jste se poznali, na dobu Vaší vzájemné zamilovanosti.....Ten vztah měl svůj začátek, průběh, v současné době s ním nejste vůbec spokojená. Jak k tomu došlo?

V případě vztahu s dalším mužem bude mít ale vztah jako každý jiný své vývojové fáze. Zamilovanost určitě jednou skončí, je otázkou, zda dojde ke vztahu pravé lásky nebo vztah po odeznění zamilovanosti zanikne.

V každém případě obecně platí, že za vztah, ke kterému člověk jednou svolí, je každý zodpovědný, zodpovídáme za partnera, který nám důvěřuje. To začalo platit už před Vaším manželstvím a svatbou bylo toto rozhodnutí potvrzeno.
Někteří lidé, kteří toho nejsou vědomi pak marně usilují o kvalitní vztahy, opakují v dalších jen stále stejné chyby a v životě se tak trápí. Co trápí ve vztahu nejvíc Vás?

Ptáte se, jak velké je to provinění v Božích očích? Těžko člověku měřit a vážit, to lidem nepřísluší. Určitě není provinění se zamilovat, emocím člověk nezabrání. Může však zabránit neuváženým činům, které by byly vedeny jen emocemi. Vždyť člověku byl dán od Boha také rozum, kterým je schopen zvažovat následky svého jednání. Hřích je vědomé rozhodnutí pro špatné jednání.

A jak v tom bojujete se svou vírou? Přináší Vám nový vztah do ní pochybnosti, zda vůbec věřit. Nebo je to úplně jinak?

Omlouvám se, že moje odpověď je plná otazníků - tolik nejasného mi vytanulo při čtení Vašich několika řádků. Snad se mi podařilo rozšířit Vám tak pohled na Váš problém.

Pokud byste se chtěla k tématu vrátit a pokračovat, moc ráda Vám zase odpovím. Přeji světlo do Vašeho zamotaného životního příběhu a myslím na Vás

Kategorie otázky: Manželské krize