Je možný sňatek mezi kmotrem a jeho kmotřenkou?

Dobrý den, 
obracím se na vás s konkrétním dotazem.

Předpokládám, že křesťanství vychází ze Starého a Nového zákona, v nichž jsou obsažena pravidla (práva a povinnosti) - částečně pocházející od autority - Boha.

Počítám, že jedním z pravidel byl zákaz sňatku mezi kmotrem a jeho kmotřencem. Alespoň tomu tak bylo do roku 1983, kdy vešel v platnost nový Kodex kanonického práva.

Můj dotaz zní: Dal v roce 1983 Bůh pokyn, aby se toto pravidlo změnilo? Má člověk právo na to měnit tyto zákony? A je to pak autoritativní? Je normální, aby se toto pravidlo ctilo celá staletí a potom bylo ze dne na den změněno?

Druhou podotázkou je, jak k tomu konkrétně přistupují jednotlící kněží. Někteří odmítají tyto sňatky uzavírat (a docela je chápu), leč někteří postupují podle "účinné normy" a když jim člověk tento rozkol připomene, tak kejvnou s tím, že "všechno se dá nějak udělat". Jak je toto možné?

Děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Pokud máte na mysli zákaz sňatku mezi kmotřenkou a jejím kmotrem nebo mezi kmotřencem a jeho kmotrou, jedná se o překážku duchovního příbuzenství. Tato překážka byla chápána jako překážka církevního práva, a proto byla také dispenzovatelná, a to snadněji, jako překážka nižšího stupně (kán. 1042 § 2 CIC/1917). Do současného kodexu již převzata nebyla, zůstala však ve východním kanonickém právu. Pro úplnost je třeba dodat, že v minulosti existovalo více překážek duchovního příbuzenství. Všechny tyto normy jsou práva církevního, nikoliv božského. Je proto zcela v dispozici církevního zákonodárce, aby tyto překážky případně pozměnil, anebo zrušil.

Z výše uvedeného vyplývá, že vztah kmotrovství nemůže být v latinské církvi důvodem odmítnutí sňatku. Ve východních církvích pak může oddávající požádat o dispenz.

(více viz Damián Němec: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo, Krystal 2006, s. 77 - 78)

S přáním všeho dobrého

Linka víry

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi, Církevní sňatek, komplikace