Harry Potter - závadná literatura?

Dobrý den,
všechny moje neteře a synovci jsou fascinování Harry Potterem, jako ostatně většina dětí dnešní doby. Zajímalo by mě, zda může mít tato kniha špatný vliv na děti? Já si myslím, že je to nevhodné. Zájímalo by mě případné vyjádření kněží, kteří mají nějakou zkušenost s okultismem a magií.

Jsem rok a půl knězem. Zkušenosti s okultismem a magií nemám, s jejich následky v životech lidí bohužel ano. Přečetl jsem prvních pět vyšlých dílů Harryho Pottera, viděl dva díly zfilmované. Pokusím se o nějaké zhodnocení, ale nejlepší, co Vám mohu doporučit, je, abyste si alespoň jeden díl přečetla a udělala si úsudek sama. Lepší, než četbu zakazovat, bych viděl otevřít prostor ke vzájemné komunikaci o daném tématu.

Úvahy o možném vlivu Harryho Pottera na děti se občas někde objeví. Z křesťanských pohledů jsem narazil na dva příspěvky v časopise Život víry 4,5/2002 (vydává KMS - nakladatelství sdružující několik evangelikálních církví - publikace místy poněkud fundamentalistické). První článek rozebírá zeširoka výchovné aspekty Harryho, především hodnoty v knížce obsažené, neřeší vliv na psychiku dětí – sice se vším nesouhlasím, ale je to dost podrobný rozbor kladů i záporů - a pak výstražně připomíná, že kouzlení a čarování je biblí zakázáno a tudíž je potřeba být velmi opatrný. Druhý článek tuto poněkud zkratkovitou úvahu vyvažuje, řadí Harryho mezi pohádky, kde se přece čarodějnice, kouzla, různí kouzelní tvorové vyskytují také.

Určitě je možné najít diskuse na internetu - zkuste zapátrat v diskuzích na www.christnet.cz a na www.rodina.cz , případně zkusit vyhledat články k problematice na stránkách seriozních novin a časopisů.

Několik mých postřehů. Především bych chtěl říct, že v knížkách o Harry Potterovi jsou věci, které se mi moc líbí, a pak také věci, které bych tam mít nemusel. To je ale asi případ většiny knížek nejen pro děti. Pro mě osobně pozitiva převažují. U filmů, i když je možno diskutovat o jejich umělecké hodnotě, je to ještě jednoznačnější.

Co se mi líbilo:
Knížky jsou velmi čtivé, nápadité, nutí rozvíjet představivost. Nechybí jim ani poetičnost, ani napětí. Harry je sympaťák - i když velmi slavný, zůstává docela normálním klukem, je schopen uznat chybu v hodnocení druhých, i když dost často porušuje školní řád, dělá to kvůli něčemu důležitému a je připraven nést případné následky, pokud to představení posoudí jinak,
pravda, nemluví vždycky otevřeně, ale snaží se nelhat. Silným motivem knížek je přátelství na mnoha rovinách. Jednotlivé díly většinou obsahují ještě další silný motiv - např. Harryho zachránila před zlem (kletbou, smrtí) láska matky, která položila svůj život, aby ho chránila; na Harryho pochybnosti, zda taky nepatří do koleje zlého kouzelníka, když zjistí, že má některé schopnosti jako on, se mu dostane ujištění, že o tom, na kterou stranu patří, nerozhodují jeho schopnosti, ale to, pro co se rozhodne; Harry se přesvědčí, že v Bradavicích se nakonec dostane pomoci každému, kdo o ní požádá; ani v nejtemnějších pasážích zlo nezvítězí, když se mu někdo (většinou Harry nebo Brumbál) odváží postavit čelem atd. Nechybí ani moc hezké vedlejší dějové linie a motivy jako první dětské lásky. Perfektní jsou dovysvětlující rozhovory mezi Harrym a Brumbálem před koncem jednotlivých dílů.

Jsem přesvědčen, že veškeré kouzlení, je pouze pohádkovou kulisou. Jsou to prostě vypravěčské rekvizity, samotný příběh, to podstatné by se dalo klidně zasadit do jiného prostředí (ale pak by tomu chyběla právě ta pohádkovost). Harry nakonec nikdy nevítězí díky tomu, že je mocnější kouzelník, ale díky odvaze, zachování si chladné hlavy i ve svízelných situacích, díky logickému úsudku, s pomocí toho, co Hermiona nastudovala (klidně by to místo kouzel mohla být fyzika, botanika…), protože zapomíná na sebe a neváhá nasadit svůj život, aby zachránil někoho jiného ...

Možnou námitkou by mohlo být, že se bílá magie hodnotí kladně a za špatnou je považována pouze černá magie.

Pokud by knížky byly opravdu o magii, pak by to bylo opravdu zavádějící, ale jak jsem naznačil, jde tu o klasický pohádkový střet dobra se zlem ve světě kouzelníků. Možná je i obava, zda Harry Potter nevyvolá v dětech zájem o opravdovou magii. To samozřejmě vyloučit nemůžu, ale mojí generaci Saxana taky k čarování nepřivedla. Dnes to je pravda trochu vážnější problém, protože s krámky s okultní literaturou a harampádím je možné se setkat na každém rohu. Stejně mi ale přijdou v tomto ohledu nebezpečnější spíš knížky na Harryho Pottera nějak nabalené, které právě tohle pojítko mezi tím, co je v Harrym pohádkové, a skutečnopu magií nabízejí. V knihkupectví jsem např. viděl knížku s názvem Kouzelný svět Harryho Pottera - jakýsi encyklopedický slovník pojmů ze světa kouzel a magie. Tam bych byl ostražitější. Starším dětem bych asi nezastíral, že existuje i skutečná magie, která je nebezpečná...

Já osobně za potenciálně nejvíc škodlivé považuji to, že některé pasáže jsou na můj vkus až moc temné, strašidelné, drsné. Je pravda, že pohádky jsou místy dost drsné, některá místa ze čtvrtého dílu mi ale připomínala spíš thriler. Hodně záleží na věku dětí, na tom, na co jsou zvyklé např. z televize atd. Pro někoho to může být úplně v pohodě, někdo z toho může mít ošklivé sny. Problém je v tom, že v každém dalším díle je zlo konktrétnější a tvrdší (s výjimkou třetího dílu, který podle mě i mých přátel nejhezčí). Pátý díl už mě tak nebavil a poslední dva jsem ani nečetl. Byla to rozvleklá nuda.

Snažil jsem se o vyvážený pohled z různých úhlů. Jde samozřejmě o můj pohled a nevylučuji, že po přečtení posledních dílů bych byl kritičtější.

-PS-OV

Kategorie otázky: Magie, okultismus