Bůh změní osud svého lidu. (Am 9,14) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Jacques Fesch

Tragická událost

Neměl v úmyslu nikoho zabít

z knihy Za pět hodin uvidím Ježíše , vydal(o): ZVON

A je tu tragická událost z 25. února 1954. Je to víc než týden, co Jacques a Pierrette začali spolu znovu žít v malém bytě paní Feschové, která byla v té době těžce nemocná a byla hospitalizována. Banda kompliců se rozhodla napadnout směnárníka Alexandra Silbersteina, kterého znal Feschův otec. Jeho obchod stál v ulici Vivienne č. 39, ve čtvrti, kterou náš přítel dobře znal, neboť zde dříve pracoval. Vzal si na starost, že si toto místo pečlivě obhlédne. Několik týdnů před loupeží si sem přišel vyměnit zlatou minci. Směnárenské a numismatické oddělení se nacházelo v prvním patře. Jacques si povšiml postranní místnosti za obchodem, do které by mohl směnárníka zavřít, až ho sváže. Co se týče dalšího vývoje, Fesch nepochyboval o tom, že se jeho otec bude cítit povinen dát po loupeži všechno do pořádku, až bude postaven před hotovou věc.

Tři mladí komplicové: Jacques Fesch, Jacques Robbe a Jean Blot, neměli v úmyslu nikoho zabít, ale Jacques si i přesto chtěl vzít s sebou otcovu pistoli, jak jsme se již zmínili. Proč tento nebezpečný reflex? Bezpochyby kvůli nedávným událostem. Před dvěma léty, když byl na vojně, se naučil zacházet s puškou. A potom, v této poválečné byli lidé zvyklí na zbraně. V zahradách se nacházelo množství pušek z doby, kdy Němci po osvobození země opouštěli krajinu. "Za vilkou v Noailles," uvádí Philippe Vitu, "byl málo střežený dům, do kterého se chtěla banda podívat." To nám pomůže lépe porozumět. Kdo nemá ve svém pokoji malou kolekci trofejí? Jestliže byl mladý Fesch ovlivněn otcem v mnoha doménách, toto záviselo pouze na shodě okolností: na poválečné době plné násilí a vyrovnávání účtů. Jiný důvod není potřeba hledat. Ale kdo může zabránit tribunálu, aby v tom viděl druhou fázi promyšleného činu, tím spíše, když zbraň byla nabitá?

O této dramatické události Jacques později řekne:

"Chodil jsem tehdy před obchodem sem a tam: 'Odvahu, jdu tam a za deset minut se vrátím, a už mě tam neuvidí'. Kamarádi, kteří byli přímo zde se mnou, mi svou přítomností dodávali odvahu. Potom následovalo drama. Vběhl jsem tam jako blázen, oči vytřeštěné, zlý výraz ve tváři. Bylo potřeba, abych se uvolnil. Hlavou mi prolétlo všechno, co jsem si dopředu promyslel, jednal jsem jako automat. Toto přepadení bylo celkem nanic a bylo by dopadlo úspěšně, kdybych nejednal příliš ukvapeně, protože peníze tam nebyly." (LE 28)

Zopakujme si běh událostí. Loď, kterou si chtěli pořídit, stála 2.000.000 francouzských franků, z čehož jedna třetina měla být zaplacena okamžitě a zbytek na konci března. Času nebylo nazbyt. Ráno 25. března si jde Jacques objednat částku ve zlatých prutech, aby si ji vyzvedl téhož večera. Potom se vrací do Saint-Germain a dokončuje poslední přípravy. Aby měl páru, udělal si "šťavnatější" jídlo než obvykle, vypil tři čtvrtě litru vína. Když se najedl, upřesňuje si taktiku. Do ubrousku ze žluté kůže balí nabitý revolver, zablokovaný aretačním zařízením. Nemá v úmyslu zabít, ale nevylučuje tvrdý úder, kdyby se musel bránit. K vybavení si dále vzal kladivo, smontované obráceně, a dva kusy elektrického drátu na spoutání směnárníka, kterého trochu ztluče, aby ho zneškodnil. Automobilem Simca-sport se vrací do Paříže, aby se tam setkal s dvěma dalšími. V kavárně nedaleko ulice Vivienne ho čeká Jacques Robbe. Oba si dají tři sklenice piva, aby si dodali elán. Robbe byl snadno identifikovatelný, protože měl na oku v důsledku dopravní nehody velký obvaz. Tento detail nikomu ze čtvrti neuniknul. Tři společníci se střetávají v ulici Vivienne č. 39. Fesch zaparkoval své auto nedaleko, v ulici Svatého Marka. Je 18 hodin, stmívá se. V zimě se v tuto dobu zavírají kanceláře.

Blot zůstává stát na chodníku a Fesch spolu s Robbem vcházejí do obchodu. Oba komplicové později budou vypovídat, že se tam dostavili bez jakéhokoli nadšení. Především nevěřili tomu, že Jacques svůj plán opravdu uskuteční. Když viděli, že je pevně rozhodnutý do toho jít, dostali v poslední chvíli strach. Nebyli zvyklí účastnit se loupežných přepadení. Silberstein, dvaapadesátiletý muž, žádané peníze neshromáždil, protože, jak později bude vypovídat, neměl důvěru. Proto požádá svého dvaadvacetiletého syna Clauda, aby s ním zůstal u přepážky. Po vyzvání, aby opatřil celou částku, třikrát za sebou telefonicky hovoří se svou bankou, ale útočníkům se zdály být hovory příliš dlouhé. Nakonec Feschovi povolí nervy, vyndává z ubrousku kladivo a skrývaje se pultem, několikrát si jím klepne do stehna, aby Robbovi naznačil, k čemu se rozhodl. Ten dostane strach. Zatahá Fesche za ruku a pokouší se ho odvést: "Pojď, radši půjdeme." Fesch odporuje, a Robbe, ve chvíli, kdy se vzdálil směnárníkův syn, vybíhá z obchodu sám. Jak později Robbe řekne, upaloval směrem ke křižovatce Richelieu-Drouot, a když spatří strážníka řídícího dopravu, vrhne se k němu a naléhavě prosí: "Prosím vás, pojďte se mnou, můj nejlepší kamarád provádí šílenou blbost!" Neví nic o tom, co se v té chvíli odehrává u Silbersteina, ale způsobil poplach.

Mezitím Jacques Fesch vyndal svou pistoli a její rukojetí udeřil směnárníka do hlavy po prvé, ale ne tak, aby ztratil vědomí a nemohl přivolat pomoc. Dochází ke rvačce, při níž mu zbraň vypadne z rukou. Zvedá ji a odjišťuje pojistku pro případ, že... "Byla to spletitá situace," říká během procesu, aby dokázal, že jednal instinktivně, a ne, jak byl přesvědčen soud, po promyšlené úvaze. Fesch udeří muže po druhé, znovu rukojetí, ale tak, že drží zbraň obráceně. Je tak nervózní, že si nešikovně prostřelí prst u ruky. Jak později sdělí, v té chvíli vůbec necítil bolest, tak byl znecitlivěn strachem (LE 28).

Aniž by věděl, že ho Robbe právě udal policii, shrábne všechny peníze, které byly v sejfu (330.000 FF v bankovkách) a prchá, co mu nohy stačí. Padá soumrak, ulice jsou plné lidí. Byl však vyhlášen poplach a lidé se pokoušejí Jacquesa zadržet. Snadno ho prozrazuje jeho krvácející ruka.

"Vyběhl jsem z obchodu," vzpomíná Jacques, "jeden z kolemjdoucích mě uviděl a začal křičet. Běžím, míjím své auto, vůbec mě nenapadne, že bych s ním odjel. Prchám, pronásledují mne, bijí mne, slyším řev. V mysli se mi honí jediný leitmotiv: Co jsem to udělal? Co jsem to jen udělal?" (LE 28)

Jacques probíhá ulicí Svatého Marka, vrací se ulicí Feydeau a znovu se ocitá tam, odkud vyběhl. Ještě jednou běží ulicí Svatého Marka a ještě jednou míjí své auto, přebíhá značně zalidněnou ulici De Richelieu a pokračuje ulicí Favard. Dostává se na třídu Des Italiens, kterou probíhá. Někdo mu podráží nohy, přičemž ztrácí svůj vzácný ubrousek. Udělá si však čas na to, aby se pro něj vrátil. U čísla 9 zmíněné třídy si všímá otevřených vrat. Vrhá se pod klenbu vchodu. Ve dvoře nalézá schodiště pro zaměstnance, po kterém vybíhá do pátého patra. Tam hledá otvor na střechu, ale marně. Doufá, že ztratili jeho stopu a věci se uklidní. Po určité době potichu schází dolů, aby své pronásledovatele svedl na falešnou stopu. Na malém dvoře si všimne správce domu Pierra Destocka a jeho manželky, které zalarmoval hluk pronásledování a kteří stáli uprostřed malé skupinky spolu s pětatřicetiletým strážníkem Jeanem Baptistou Vergne. Lidé, kteří přišli do dvora z ulice, měli dojem, že se prchající ukrývá v budově, a čekali, až se objeví. Zavřeli vstupní vrata, aby ho lépe blokovali v případě, že by chtěl uniknout. Před tímto shromážděním, které by se nedalo spočítat, Fesch nepatrně zaváhá. Potom se najednou rozhodne potichu pokračovat v chůzi, jako by byl nájemník. Míjí strážníka, přechází dvůr a směřuje tak pod vchodovou klenbu činžovního domu. Ocitá se před velkými vraty, které vedou na ulici, a pokouší se je otevřít. Ale ve chvíli, kdy pokládá ruku na kliku, někdo zakřičí: "To je on!" Tehdy policejní strážník Jean -Baptiste Vergne vytáhne svou pistoli a vyzve ho: "Ruce vzhůru, nebo střelím!" Jacques stojí pět nebo šest metrů od policisty, svou zraněnou rukou, kterou skrýval v kapse, vystřelí na policistu skrze látku svého pláště. Nemířil: střelil nazdařbůh, nemá brýle, ztratil je ve rvačce. A - byla to náhoda, strašná a nešťastná náhoda. Kulka zasáhla strážníka přímo do srdce. Později, během procesu, bude Fesch používat věty typu: "Byl jsem úplně pomatený. Ztratil jsem kontrolu sám nad sebou. To všechno je pro mne pochmurné. Co se týká policejního strážníka, jednal jsem jako v mlze. Byl jsem vystrašený až k smrti." A dodává, čímž jde ještě dál: "Toto přepadení se muselo stát. To vystřelilo mé podvědomí, dodnes jsem byl jen chodící mrtvolou." Ale jak bude moci dokázat?

Jacques odsouvá závoru a vyřítí se na třídu Des Italiens. Jeden chodec jménem Raymond Lenoir (32 let, dvě děti) se ho snaží zadržet. Jacques na něho vystřelí z bezprostřední blízkosti, ale naštěstí ho pouze zraní. Je pravda, že těžce, neboť ho zasáhl do hlavy blízko ucha. Potom se vrhá do stanice metra "Richelieu-Drouot", která byla nejblíž a tu a tam vystřelí. Pokouší se uniknout jiným východem. Cestu mu odřízne jeden policista ve výslužbě, Marcel Riedler, 52 let, který mu nastaví těžké dveře, a tak mu zraní hlavu, jak to dokumentují fotografie (není vyloučeno, že úder do tváře dostal až vzápětí). Ale Fesch je ještě schopen se bránit. Riedler mu proto zakroutí pravým zápěstím, aby mu vypadla pistole. Jacques na něho křičí: "Nechte mě, nebo vás oddělám!" Na pomoc přichází sedmadvacetiletý mladík Georges Plissier, který Riedlerovi hodně pomohl. Fesch vystřelil ještě dvakrát, ale do prázdna. Plissier mu vytrhnul zbraň a udeřil ho rukojetí pistole po hlavě. Jacques spadl na zem a zůstal nehybně ležet. Po šíleném stíhání přichází

"uvěznění divokého zvířete, reflexně reagujícího tak, jak to zdědil po svých předcích a které právě v této chvíli vyvázlo z nebezpečí. A potom... Tedy... Vězení." (LE 28)

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jacques Fesch

Cyril a Metoděj

(3. 7. 2020) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti
(26. 6. 2020) Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo…

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu
(26. 6. 2020) 27. června 1950 byla komunisty zavražděna Milada Horáková (o několik měsíců před ní byl komunisty ubit k smrti kněz Jose…

Tomáš More (22.6.)

Tomáš More (22.6.)
(21. 6. 2020) Filozof, humorista, mučedník... Popraven králem Jindřichem VII. Patron politiků a vládců.

Josef Kemr - výročí narození skvělého herce

(19. 6. 2020) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Kdy je Den otců

(15. 6. 2020) Den otců - datum

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

 www.scjinfo.cz