Jak dostát pokynu ´ jdi a už nehřeš´, který dostala žena veřejně obžalovaná z cizoložství (Jan 8,1-11)? Byť jsem rozhodnutá se změnit, nejsem schopná některé věci ve svém životě neopakovat (dodržet slib, nelhat, nekritizovat, nežárlit, nebýt zvědavá, nesrovnávat se...) Znamená to, že to z mé strany vlastně není upřímné, opravdové? (Z rubriky Otázky a odpovědi)
Příběh o cizoložnici, jak nám ho zaznamenal evangelista Jan, je jedním z úžasných a tajemných míst Písma. Nepřehlédněme, že Ježíš se nestaví na stranu žalobců a soudců. Bůh je tam, kde je milosrdenství, ne přísnost. Ke cti přítomných slouží, že se dokáží vzpamatovat, zahodit kameny a odejít. To, co se odehraje, je pouze mezi Božím Synem a hříšnicí. Ježíš nazve cizoložnici ženou, stejným titulem jako svou vlastní matku! Oznámí, že ani on nepřišel soudit. Víme, že jednou přijde, ale teď ještě ne. A teprve potom všem, jaksi nakonec, říká ženě slova, na která se ptáte. Jsou to slova ujištění a poslání. Ujištění, že minulost už nemá moc nad člověkem, že možnost konat zítra dobro platí víc, než včerejší spáchané zlo. Je to však také úkol. Žena má jít a svědčit o Boží lásce tím, že bude i nadále milovat, mnoho a dobře milovat.
My nic nevíme o tom, jaké byly její další osudy. Víme však, že jako ona i my můžeme a máme zažít sílu Božího neodsouzení a odpuštění, které jediné nám dává možnost začít znovu a snad i lépe.
Celý text otázky a odpovědi naleznete zde.
