Při rozsáhlém nočním vzdušném útoku na Kyjev (15. 6. 2026) byl zasažen historický pravoslavný klášterní areál Kyjevskopečerská lávra, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Na ničení symbolických míst a každodenní realitu života pod bombami reaguje apoštolský nuncius na Ukrajině, arcibiskup Visvaldas Kulbokas.

 

Svět obletěla zpráva o požáru klášterního areálu Kyjevskopečerské lávry s chrámem Zesnutí Bohorodičky. Na Kyjev dopadlo asi 30 balistických raket a několik stovek dronů. Útok zabil nejméně 4 lidi, dvě desítky dalších zranil a způsobil rozsáhlé škody na infrastruktuře. K ničení symbolických míst a kulturních památek se pro Vatikánská média vyjádřil apoštolský nuncius na Ukrajině, arcibiskup Visvaldas Kulbokas.

„Ve chvílích bombardování... není co dodat, náhle je tu pouze Bůh a ty,“ říká apoštolský nuncius, který od začátku války zůstává v Kyjevě. „Mně osobně toto další bombardování povzbuzuje k další modlitbě za obrácení Ruska. Kéž se Rusko obrátí k Boží pravdě! Bude to dar pro Rusko samotné, pro všechny naše přátele a pro celé lidstvo,“ říká arcibiskup Kulbokas.

 

Chrám Zesnutí Bohorodičky

Chrám Zesnutí Bohorodičky je hlavním chrámem klášterního komplexu Kyjevskopečerská lávra a jedním z nejvýznamnějších náboženských a kulturních symbolů Ukrajiny. Její stavba byla zahájena v roce 1073, dokončena v roce 1078 a podle tradice se na ní podíleli řemeslníci z Konstantinopole, což svědčí o silném duchovním a kulturním poutu s Byzantskou říší. Ve svých dlouhých dějinách utrpěla škody opakovaně, například při mongolské invazi v roce 1240, tatarském nájezdu v roce 1482 a velkém požáru v roce 1718. Nejdramatickější událost se však odehrála během druhé světové války. 3. listopadu 1941 byla katedrála zničena obrovským výbuchem, který ji téměř srovnal se zemí. Odpovědnost za výbuch byla dlouho předmětem sporů, ale většina současné historiografie ji připisuje operacím sovětské armády při ústupu z Kyjeva. Po roce 1991, s nezávislostí Ukrajiny, se rekonstrukce stala národním projektem. Práce začaly v devadesátých letech a katedrála byla vysvěcena v roce 2000. Kyjevská lávra je spolu s katedrálou sv. Sofie od roku 1990 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.