Znechucená církví

Ve své farnosti prožívám velmi náročný vztah s knězem. Přestože jsem vyjádřila lítost a za své dřívější postoje se mu omluvila, dále mě před ostatními lidmi pomlouvá.  Jedná se mnou povýšeně a pomluvil mě i u dalších kněží v okolí. Kdo se mě zastane v mužské hierarchii? Nikdo. S kým si o tom můžu promluvit tak, aby se něco změnilo? S jiným knězem? Všichni se navzájem kryjí. Protože mluví z pozice moci duchovního, všichni mu věří a mě se nikdo nezastane a ani se mě nezeptá, jestli to tak skutečně je.

To je Boží církev? Jak mám věřit, že se mě Bůh zastává? Z čeho poznám, že mě miluje, když mě jeho služebník, vyvolený a pomazaný pronásleduje?  Nevidím důvod v takové společnosti setrvávat. Nevidím v ní ani Boha...

                     -redakčně upraveno-

Dobrý den,
je mi líto, že máte zkušenost, jakou popisujete. Přesto však pravdou je, že navzdory všem lidským chybám, Bůh je ve své církvi. Toto je základ všeho. Přiznám se, že nemám žádný recept, jak Vaši situaci řešit. Podle Vašeho emailu se zdá, že se proti Vám spiknul celý svět a není kam se obrátit.

Zřejmě stojíte před volbou, kudy dál. Zde vidím dvě možnosti. Můžete začít chodit do jiné farnosti a být v ní tak trochu ve skrytu. Neupozorňovat na sebe, když máte podezření, že všichni okolní kněží jsou naočkováni Vaším panem farářem proti Vám. Mělo by to tu výhodu, že byste se nerozptylovala vnějškem a mohla se soustředit na svůj vztah s Bohem.

Další možnost je mnohem radikálnější. Mám na mysli najít si jinou církev. Začít někde, kde Vás nikdo nezná, je nová šance. Mezi duchovními oné nové církve by mohly být i ženy, které by Vás třeba lépe chápaly. Byl by to také jakýsi test. Kdyby se v této církvi opakovalo to samé, znamenalo by to, že Vás čeká poměrně komplexnější práce na sobě. To je tak vše, co mě napadá. Snad Vám mé poznámky budou alespoň trochu užitečné.

Přeji Vám pěkný den a šťastné vyřešení Vaší obtížné situace.
Linka důvěry

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi