S nikým nechodím, co dělám špatně?!

Dobrý den,
Je mi 18 a mám, dobrou rodinu, přátele, koníčky, mnoho věcí mi dělá radost a jsem za ně Bohu opravdu vděčná, ale jedna věc mi začíná čím dál víc chybět – kluk. Jednoho jsem měla ráda, moc jsme si spolu rozuměli a já kvůli němu začala na sobě tak trochu pracovat, snažit se žít lepší život:), ale odstěhoval se…
…
Přemýšlím, co dělám špatně, že s nikým nechodím. ... Může to být z Boží vůle, nebo něco dělám špatně? Jestli ano, chtěla bych to napravit. Taky nevím, jak moc špatně je chodit s nevěřícím. Na věřícího kluka jsem totiž nenarazila. Mám teď ve všem zmatek, připadám si jako na nějakém rozcestí, ale nevím, kam jít. Modlím se k Bohu, aby mi řekl, co mám dělat, ale asi to neumím pochopit. Prosím poraďte.

Milá…,
moc díky za tvůj upřímný dotaz. Nejdříve bych tě chtěla povzbudit a uklidnit, že to, že s nikým momentálně nechodíš, neznamená, že jsi něco udělala špatně nebo že s tebou je něco v nepořádku. Vůbec to tak nemusí být, ale je to častá lež, která člověka napadne. A také na tebe možná působí tvé okolí, kamarádky vrstevnice, pro které je možná nemyslitelné „nikoho nemít“, byť jen na chvíli. Pod takovým tlakem je těžké žít, ale vyplatí se držet si svůj směr :-). On totiž čas, kdy jsme bez vztahu, může být i dobrý pro to, abychom se věnovali spoustě dobrých věcí a tento čas pro to využili (mám na mysli např. různé dobrovolnické či misijní aktivity pro mladé, třeba i spojené s cestováním, kde se „svoboda“ docela hodí :-))

Zároveň ale chápu tuto tvoji touhu po nějakém chlapci, sama o sobě je velmi dobrá. Ukazuje, že nechceš žít sama, chceš se o svůj život dělit. Buď Bohu vděčná za to, že jsi už zažila, jaké to je se zamilovat a že to mělo tak pozitivní vliv na tvůj život. To je skvělé. A je výborné, že na sobě pracuješ. Zároveň je ale dobré vědět, že Bůh nás přijímá takové, jací jsme a do budoucna třeba i tvůj životní partner (pokud jsi Bohem volaná do manželství :-)) nebude chtít někoho dokonalého, ale milující ženu, která třeba dělá i chyby. Takže nedokonalosti se neboj, zároveň ale určitě mohu jen doporučit pracovat například na komunikaci (ta se dá ale výborně cvičit např. i s kamarádkami či kamarády, sourozenci apod.) a službě druhým, o tom totiž partnerství a hlavně manželství je :-)

Přátelství a služba (třeba při aktivitách, které popisuji výše) mohou být takové směrovky na místa, kde je možné potkat další mladé lidi i partnera nebo třeba jen kamarády, které ale můžeš poznávat a podle tohoto poznání si také ujasnit, jaká kritéria při výběru partnera jsou pro tebe důležitá. Chápu, zatím to možná vypadá mlhavě, ale časem se to třeba začne vyjasňovat.

Ptáš se na nevěřícího partnera: osobně bych doporučovala hledat spíše mezi věřícími chlapci a mít trpělivost :-) zvlášť pokud je pro tebe důležitý tvůj duchovní život a moc bys ho chtěla sdílet i s partnerem, což je samozřejmě skvělé a takové sdílení rozhodně utužuje manželství. Na druhou stranu znám manželství, ve kterých žena cítila, že je Bohem volaná do svazku s nevěřícím partnerem a v některých případech se i manžel obrátil, ale nemusí se tak stát. Nicméně smíšená manželství to mají dle mého soudu poněkud těžší.

A teď to nejdůležitější: svěř svoji situaci Ježíši. On tě zná a miluje tě. On zná naši samotu a naši touhu po lásce, naše vyprahlá srdce může naplnit svou láskou a útěchou. On má pro tebe cestu i v této situaci tvého života a může tě po ní vést. Svěř se s důvěrou do jeho rukou. A pokud máš důvěru k některé své věřící kamarádce nebo rodičům, popovídej si s nimi a třeba se i za to spolu pomodlete. A neklesej na mysli, pokud budeš muset na svého prince chvíli čekat, u princů se to vyplatí :-)

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství, Náctiletí - sexualita, vztahy