Nevím, jak dál. Celý život se mi sesypal...

Víru jsem našel před mnoha lety sám. Přijal jsem křest, začal chodit do církve. Pak jsem se ale Bohu vzdálil... Hodně jsem pracoval, i 200 h/měs., nedržel svátky, chodil z práce jak zbitý pes. 
... 

Pak jsem potkal dívku, do které jsem se bláznivě zamiloval, a máme spolu krásné dítě. Vztah nám ale nedávno začal skřípat. Přítelkyně chce odejít, je žárlivá, panovačná...   Jsem z toho všeho zděšený, unavený a mám pocit, že jsem ztratil vše, kromě dítěte... Vysnil jsem si život ve dvou s dětmi, svatbu a vztah na celý život.... ale nic z toho se nedaří...  Nevím, jak a kam dál....

-redakčně upraveno-

Milý ...

děkuji vám za důvěru, se kterou jste se na nás obrátil. Z Vašeho psaní je zřejmé, že se Váš život vzdálil od všech ideálů a hezkých představ, které jste měl a o které jste stál. Chápu Vaši únavu i vykolejení. Že máte pocit veliké ztráty něčeho základního, ztráty jistoty, možná směru. Že Vás ta situace ochromuje i ohromuje.

Je to situace, která se moc nedá vyřešit přes tuto službu. Nicméně mám za to, že byste podporu potřeboval. Abyste se mohl vyznat třeba v příčinách toho, co se mezi Vámi stalo, proč chce přítelkyně odejít, jak si nastavit další život, jak se stavět k výchově Vašeho dítěte, aby nebylo mezi Vámi dvěma jako mezi mlýnskými kameny, třeba díky rozdílným názorům, jak znovu, i za těchto nepříznivých okolností, objevit svou identitu a stát pevně na svých nohách. Je to jistě proces, protože teď jste v šoku a krizi a bude to chtít čas, abyste znovu objevil, jak to všechno pobrat. Moc bych Vám přála, abyste na to nebyl sám. Zkuste prosím vyhledat terapeuta, který ten proces objevování projde s Vámi.

Milý ..., jsem si jistá, že i když to teď nevidíte, není to zřejmé a v tuto chvíli k dispozici, tak to není celá zpráva o vašem životě. Přijdou i časy srozumitelnější a lepší. Moc bych Vám doporučovala se vrátit k Bohu živému. Jak ve společenství s věřící komunitou, tak zejména v osobní modlitbě a vztahu s milujícím Bohem. Vás osobně milujícím. Přes všechno. Neodvolatelně. Jistě.
Mluvte s ním prosím o sobě, o všem, co prožíváte. A buďte si jistý, že Vás miluje. Že Vám naslouchá, dovolte mu, aby Vám pomohl tu tíži nést a dovolte, aby Vás mohl po cestě dál vést. Protože i když Vy teď nevidíte kudy a kam, tak on vidí. Obvykle nás nechává, abychom to našli my, ale zároveň s tím, nás také vede. Takže v tom je naděje i pro Vás, že tu jsou další možnosti. Nebojte se prosím. Přes lidské odmítnutí jste velmi milovaný, a pokud tento fakt přijmete za svůj, budete zas zpětně pro lidi kolem vyzařovat něco přitažlivého. Moc Vám držím palce a beru Vás s tím do modlitby.

Kategorie otázky: Manželské krize