Manželka se rozhodla odejít

Dobrý den,

chtěl bych vás poprosit o radu. S manželkou jsme spolu 4 roky z toho necelý rok manželé. Jakmile se svatba blížila, začali jsme řešit problémy, aby se všechno stihlo a začali jsme se hádat. Tyto hádky pokračovaly bohužel i po svatbě. Manželka má náročnou práci a já jsem nechápal, že doma musím všechno dělat já, ona nemá na nic energii. Hádky se stupňovaly a manželka  nakonec odešla, našla si nový byt a oznámila mi, že se bude stěhovat. Nabídl jsem řešení, abychom všechno šli probrat k odborníkovi, ale zatím nikam jít nechce. Vídáme se, komunikujeme, ale vrátit se nechce.

Nutno říci, že jsme do našeho manželství pozvali Ježíše, ale jen v den svatby. Od té doby jsme se nemodlili, nechodili do kostela a nežili vůbec ve víře. Nyní se za nás modlím, prosím Boha, aby nám dal ještě jednu šanci, ale z manželčiny strany se zatím nic nezměnilo.

Dokážete prosím poradit, jak se v této těžké situaci zachovat? Předem moc děkuji za sebe i za manželku.

Milý tazateli, bylo by asi velmi dobré, podívat se na rodiny, ze kterých jste Vy i Vaše manželka vyšli. Naše původní rodina je pro nás takovou ,,normou‘‘ – jak vlastně rodina vypadá, jak to v ní funguje, co patří k mužské a ženské roli, jaké hodnoty jsou důležité, jak se řeší konflikty, jak se k sobě chováme, jak komunikujeme, jak moc se jeden druhého dotýkáme, jsme – li otevření nebo uzavření vůči jiným rodinám a okolnímu světu……..a mnoho a mnoho dalšího. Často tyto ,,normálnosti‘‘ přenášíme do své nové rodiny a očekáváme, že manžel nebo manželka to budou mít také tak. Dokonce i slova, která používáme, mohou mít v každé rodině jiný obsah, jiný význam.

Pokud nám bylo v naší původní rodině hodně nedobře, můžeme onu ,,normálnost‘‘ převrátit v pravý opak. Ale často je to jen opačný extrém, který také není moc k žití.

Moc bych Vám doporučovala, abyste se každý sám a pak společně, podívali na svoje původní rodiny. Abyste si navzájem řekli, jak to bylo v rodině každého z vás, jak se vám tam žilo, jak jste se cítili, co bylo dobré, co bolelo, co vám chybělo…. A pak zkuste najít, jakou ,,normálnost‘‘ chcete vytvářet vy dva spolu. Jak si představujete tu svoji novou rodinu. Co chcete ze své původní rodiny přenést a co ne. Jakou rodinu byste přáli svým dětem…

A na tom je potřeba se dohodnout. Jinak budete mezi sebou jen bojovat. Přetahovat se o to, kdo vyhraje, podle kterého modelu to bude. Nebo se jeden z vás podřídí druhému, ale to také není moc k životu a svým dětem pak nastavujete pokřivený model. A nebo jeden z vás nebo oba zjistíte, že to společně opravdu nejde.

Pokud by vám nešlo společně mluvit a hledat řešení, zkuste k tomu přizvat nějaké manžele, kterým důvěřujete a jejichž rodina a vzájemné vztahy se vám líbí. Nebo najděte odvahu a hledejte řešení společně s manželským poradcem. Určitě stojí za to to zkusit.

Do svého manželství jste pozvali Ježíše. A pak jste na něj zapomněli. Zkuste mu znovu dát důvěru, děkovat za vaše manželství a prosit o vedení a radu. On nikoho neodmítne a všechny jeho dary jsou dobré. A často najde cestu, kterou my nevidíme.

Moc vám oběma přeji, abyste opravdově zakusili Boží lásku a péči. A abyste znovu uvěřili jeden druhému a měli odvahu se znovu vydat na společnou cestu. Kéž vám k tomu Hospodin požehná a naplní vás pokojem, radostí, odvahou a nekončící nadějí.

Kategorie otázky: Manželské krize