Katechismus - Křest dětí

Proč církev křtí děti? Jaká je tradice církve od jejích počátků?

Církev se od svého prvopočátku drží tradice křtít malé děti. Má to jediný důvod:  ještě než se my sami rozhodneme pro Boha, Bůh se už dávno rozhodl pro nás. Křest je tedy milost, nezasloužený dar Boha, který se nás bezpodmínečně ujímá. Proto věřící rodiče, kteří si přejí pro své potomky  jen to nejlepší, žádají křest, ve kterém je dítě osvobozeno od vlivu dědičného hříchu a vyrváno z moci smrti. Křest dětí předpokládá, že křesťanští rodiče budou křtěnce uvádět do víry a do křesťanského života. 

Ten kdo dítěti odpírá křest z důvodu mylně chápané liberality, dopouští se na něm bezpráví. 

Tak jako nechceme dítěti odpírat lásku, pro kterou se samo také dokáže rozhodnout až později, neměli by věřící rodiče upírat svému dítěti, křestní milost, nechtějí-li se na něm dopouštět příkoří. Tak jako se každý člověk rodí se schopnosti řeči, které se ovšem musí učit, rodí se každý člověk i se schopností věřit,  avšak musí se víře učti. Křest však nelze nikomu vnucovat. Byl-li někdo pokřtěn  jako malé dítě, musí svůj křest později ratifikovat vlastním životem - to znamená, že k němu musí říci z vlastní vůle své "ano", aby mohl začít přinášet plody.

Křtem je každé dítě přijímáno do kruhu přátel , který je nikdy neopustí ani v životě ani ve smrti...  Tento přátelský kruh,  Boží rodina, do které se dítě nově zařazuje, je bude navždycky doprovázet, a to i ve dnech trápení, v temných nocích života; bude mu útěchou,  příslibem a světlem.

Dar, který dostali novorozenci, by měli později v dospělosti svobodně a zodpovědně přijmout. Proces zrání je povede dále k přijetí svátosti biřmování, která upevní jejich křest a  každému z nich vtiskne "pečeť" Ducha svatého.   Benedict XVI. 

(Youcat - srov. Katechismus katolické církve §1250,1282)

Katechismus katolické církve se k tomuto tématu vyjadřuje např. v následujících paragrafech:

Protože se děti rodí s padlou lidskou přirozeností, poskvrněnou prvotním hříchem, mají zapotřebí, aby se znovu narodily křtem, aby byly osvobozeny od moci temnot a přeneseny do království svobody Božích dětí, k níž jsou povoláni všichni lidé. Ve křtu dětí se zvláště ukazuje, jak milost spásy je naprosto nezasloužená. Církev a rodiče by tedy zbavovali dítě nedocenitelné milosti stát se Božím dítětem, kdyby mu neumožnili křest krátce po narození.

Křesťanští rodiče uznávají, že tato praxe také odpovídá jejich úkolu rozvíjet život, který jim Bůh svěřil.

Zvyk křtít děti je tradice Církve už od nepaměti. Je výslovně dosvědčena od druhého století. Nicméně je pravděpodobné, že už od počátků kázání apoštolů byly křtěny i děti, když přijímaly křest celé „rodiny“.

Katechismus § 1250-1252

Kategorie otázky: Křest dětí