Kamarádovi vadí, že chodím do kostela

Dobrý den,
ráda bych vás požádala o radu.

před časem jsem se kamarádovi svěřila s tím, že jsem věřící a chodím do kostela. Jeho reakce mě velmi zarazila a zamrzela - řekl, že takové věci nechápe, že jsem jiná, než si myslel a že ho to zklamalo. Nečekala jsem, že to přijme takhle, myslela jsem, že mě pochopí a že to přijme úplně normálně, jako každý, kdo to o mně ví.

Nějak jsme si to vyříkali, z části jsem mu už odpustila, ale nebavíme se.  Nemám chuť a hlavně to nedokážu, když tak negativně vnímá mou víru a osobnost.  Jak se mám zachovat? Mám překonat to, jak se ke mně zachoval, a bavit se s ním dál jakoby nic? 

Milá tazatelko,

chtěla bych Vás moc povzbudit. Nebojte se a nenechte se odradit ve vztahu tím, že druhý se zachová nějak jinak, než očekáváte. Možná jen zkuste pátrat, proč se tak stalo. Otázky jsou v každém vztahu velmi důležité. Často předpokládáme, že druhý je podobný jako já, reaguje stejně jako já, rozumí věcem podobně jako já, prožívá stejné emoce jako já….. Ale druhý člověk vyrůstal v jiné rodině, má za sebou jiný příběh, jiný začátek života……Mohou se lišit jeho hodnoty, prožívání,...... dokonce i slova, která používá, mohou mít jiný obsah. Pokud chceme být s někým v blízkém vztahu, je dobré právě otázkami zjistit, jak on to má v životě nastavené, v čem se podobáme a v čem se naopak odlišujeme. A i já se musím druhému ,,ukazovat‘‘. To znamená pouštět jej do svého světa, do svého prožívání, myšlenek, názorů, snů…..Sdílet se s ním.

Píšete, že kamarád negativně vnímá Vaši víru a Vaši osobnost. Ale je to opravdu tak? Možná jej Vaše sdělení jen překvapilo, zaskočilo a neví si s ním rady. Možná si pod pojmem ,,víra‘‘ představuje úplně něco jiného, než Vy. Možná má nějakou negativní nebo divnou nebo nesrozumitelnou zkušenost s lidmi, kteří se také prohlašovali za věřící…..A tak je opravdu namístě se ho na to zeptat. A můžete začít třeba takhle : ,,To, jak jsi odpověděl na moji informaci o víře, mě hodně zaskočilo, připadala jsem si nepřijatá, odmítnutá…… (můžete vyjádřit, jak jste se cítila). A hodně mě to od tebe vzdálilo……moc tomu nerozumím, proč jsi reagoval takhle….Co to pro tebe znamená, že jsem věřící? Máš nějakou zkušenost s věřícími lidmi?.....‘‘ A tak podobně.

Pokud chcete budovat nějaký vztah, je potřeba se druhému ukázat a zároveň mu dát prostor, aby se mohl ukázat i on. A pak teprve uvidíte, jaký ten člověk je, zda s ním chcete kamarádit, potkávat se, sdílet se……nebo raději ne.

Přeji Vám hodně odvahy na dobrodružné cestě vztahů. Ať Vám láskyplný Bůh Otec dá zakusit svoji lásku, abyste se cítila milovaná v Jeho náruči a snadněji od něj mohla vycházet ke všem ostatním vztahům, (které ale nikdy nebudou tak dokonalé:). Ať Vás chrání jako zřítelnici oka a naplňuje pokojem a radostí.

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství, Evangelizace