Jeskynní pohled. Nežijeme pouze v iluzi?

Dobrý den, už dlouho mi vrtá hlavou jednoduchá otázka. Není existence různých náboženství (křesťanství, judaismus, islám, budhismus, hinduismus, různá kmenová náboženství atd.) důkazem, že žádné z nich nemá pravdu a že Bůh nebo jakákoli nadbytost neexistuje? A kdyby ano, proč?
Nejsme jednoduše jen uzavřeni ve vlastní "křesťanské bublině"? (Viz Platónovo podobenství o jeskyni)
 

Tím, že si podobné otázky pokládáme, si vlastně již odpovídáme…vydáváme se na cestu.

Víra je cesta a na ní jsou překážky, ztráta směru, slepé uličky, krize, chuť vrátit se zpět do pohodlí a do jistoty…a je poctivé se těžkostem na cestě vystavit a otevřít.
“Vydat se na cestu” může být součástí toho “vyjít z jeskyně”?

Pochybnosti nemusí být nepřítelem víry, jsou její součástí. Víru a pochybnost můžeme vnímat jako dvě sestry, které se navzájem potřebují, doplňují, vyvažují.
Víra bez pochybností by nás mohla dovést k fanatismu, neustálé pochybování by nás mohlo dovést ke skepticismu.
V hledání a nalézání Boha vždy zůstává oblast nejistoty. Musí zde být. Víra v Boha je již ze své podstaty spojená s tázáním. Ne na všechny otázky, které si klademe, najdeme vždy odpověď. Kladené otázky jsou i příležitostí k prohloubení našeho vztahu s Bohem. Víra není jen věděním, ale i důvěrou. V našem životě se totiž vyvíjí jak rovina poznání, tak rovina osobního vztahu.
Romano Guardini, říká o víře: „Víra znamená být schopen snášet své pochybnosti“.
Vždy, když se snažíme o Bohu přemýšlet, mohou nám být vodítkem biblická slova:
„..... Sundej si sandály z nohou, protože místo, kde stojíš, je svatá půda…" (Exodus 3:5)

Bůh je především všechno to, „..co lidské oko nespatřilo, lidské ucho neslyšelo a co na lidskou mysl nevstoupilo“, jak říká apoštol Pavel. (1Kor 2:9)

A existence jiných náboženství?
Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel logoterapie říká:
„Člověk by se neměl ptát po smyslu vlastního života. Měl by si uvědomit, že je to on, kdo je tázán. Život se každého ptá na smysl jeho života….”

Takže je podstatou lidského srdce, nehledě na různosti kultury a tradice, hledat odpověď na stejné otázky: co je člověk, jaký je smysl a cíl života, co je dobré a co je hřích, jaký mají původ a účel bolesti, jakou cestou lze dosáhnout opravdového štěstí, co je smrt, zda je soud a odměna po smrti, a konečně ono poslední a nevýslovné tajemství, jež zahaluje naši existenci, odkud máme svůj původ a kam směřujeme…

„Hledal jsem svou duši a nenašel jsem ji. Hledal jsem Boha a nenašel jsem ho. Hledal jsem svého bratra (bližního) a nalezl jsem je všechny tři.“ William Blake

“Učinit se bližními”, přiblížit se bližnímu, který je jiný, poznat jeho hledání nebo víru v Boha, může být součástí toho “vyjít z jeskyně”?


Spolu s Vámi ani já se nepřestávám ani já ptát.

Kategorie otázky: Náboženství různá, Hledání smyslu života, Náboženství, Pochybnosti a krize víry